Počasí přinutilo jeden z nejvíce zasažených států zavřít sto tisíc škol. Vedra jsou neúnosná

Pákistán čelí stále častěji extrémním povětrnostním podmínkám, horkům a silným monzunům v důsledku klimatické změny. V provincii Sindh se prázdniny prodlouží o 14 dní z důvodu ochrany dětí před horkem.

Časté výpadky elektřiny, známé jako load-shedding, komplikují situaci, protože školy zůstávají bez ventilátorů. V některých venkovských oblastech provincie Sindh mohou výpadky trvat i více než 12 hodin denně.

V květnu a červnu Pákistán zápasil s vlnou veder, kdy teploty v některých částech provincie dosahovaly přes 50 stupňů Celsia.

V provincii Paňdžáb byly letní prázdniny zahájeny o týden dříve, aby se děti chránily před extrémním vedrem.

Podle UNICEF je 460 milionů dětí v jižní Asii nejméně 83 dní v roce vystaveno teplotám přesahujícím 35 stupňů Celsia.

Pákistán letos zažil nejdeštivější duben od roku 1961, kdy spadlo až dvojnásobné množství srážek oproti běžnému měsíčnímu průměru. Prudké deště způsobily smrt desítek lidí a rozsáhlé škody na majetku i zemědělské půdě. Odborníci tvrdí, že tyto extrémní deště jsou důsledkem klimatické změny.

Problémy měli i další asijské státy. Červnová vlna veder v Indii byla dosud nejdelší, uvedl hlavní vládní expert na počasí a varoval, že lidé budou vystaveni stále vyšším teplotám. Některé části severní Indie sužuje od poloviny května vlna veder, přičemž teploty stoupají nad 45 stupňů Celsia.

"Toto bylo nejdelší období, protože v různých částech země trvalo přibližně 24 dní," řekl v rozhovoru pro deník The Indian Express vedoucí Indického meteorologického ústavu (IMD) Mrutjundžaj Muhápatra.

Muhápatra varoval, že bude následovat ještě horší období. "Nebudou-li přijata preventivní nebo ochranná opatření, vlny veder budou častější, trvalejší a intenzivnější," řekl.

Indie je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě, ale zavázala se, že do roku 2070 dosáhne uhlíkově neutrální ekonomiky - dvě desetiletí po většině průmyslových zemí Západu. V současnosti je při výrobě energie v převážné míře závislá na uhlí.

"Lidská činnost, rostoucí populace, industrializace a doprava vedou ke zvýšené koncentraci oxidu uhelnatého, metanu a chlorovaných uhlovodíků. Ohrožujeme nejen sebe, ale i naše budoucí generace," řekl Muhápatra.

Jak ukazuje vědecký výzkum, změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší, častější a intenzivnější. Poslední vlna veder způsobila, že teplota v Naí Dillí se vyrovnala dosavadnímu rekordu hlavního města – 49,2 stupněm Celsia z roku 2022.

I Thajsko zažilo v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.

Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.

Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.

Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.

Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.

"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.