Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.
Extremisté se hlásili k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky. Skupina měla podle německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka své politické vedení, takzvanou radu, a ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti státu. Proti uskupení zakročila policie ve středu rozsáhlými raziemi v Německu a také v Rakousku a Itálii.
Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara. Vyšetřovatelé tak získali jasný přehled o postupu a plánech radikálů. "Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně," řekl Haldenwang v ZDF. "Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou," dodal s tím, že skupina představovala skutečné nebezpečí.
To, že policie nezakročila proti uskupení dříve, bylo podle Müncha nezbytné kvůli shromažďování důkazů. Dodal, že se ale se zátahem nečekalo do posledního okamžiku. O termínu, kdy chtěla skupina s útoky proti Německu začít, zatím jasno není.
Při rozsáhlých raziích provedla policie přes 150 prohlídek a ve zhruba 50 objektech našla i zbraně. Münch uvedl, že obviněno bylo 54 lidí, část z nich skončila ve vazbě. Doplnil, že počet obviněných se zřejmě v nadcházejících dnech zvýší, stejně tak lze podle něj vzhledem k pokračujícímu vyšetřování očekávat i další zátahy.
Na prověrky se nyní musí připravit také armáda, policie a další německé bezpečnostní složky. Státní zastupitelství totiž po zátazích uvedlo, že mezi obviněnými jsou i lidé s vazbami na armádu, nejméně jeden z nich pak u vojska stále působil. Münch chce se proto chce zaměřit na to, zda u bezpečnostních úřadů nepůsobí radikálové.
"V dobách, kdy jsme jako bezpečnostní síly velmi potřeba, je nutné se spolehnout na to, že všichni bezvýhradně stojí za svobodným a demokratických zřízením," řekl šéf BKA.
Není vyloučeno, že prověrky se zaměří i na justici. Mezi vůdce teroristického uskupení je řazena i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová. Proti ženě již zahájil zemský soud v Berlíně disciplinární řízení, jak řekla stanici RBB berlínská senátorka pro spravedlnost Lena Krecková, jejíž funkce odpovídá regionální ministryni.
Malsacková-Winkemannová, který jako bývalá poslankyně měla stále přístup do Spolkového sněmu, je jako přísedící také členkou rozhodčího soudu AfD. Vedení této protiimigrační strany, která je označována i jako populistická až krajně pravicová, se od Malsackové-Winkemannové distancovalo a vyzvalo k plnému objasnění případu.
Související

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí

Za únos vietnamského funkcionáře v Německu padl pětiletý trest
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
před 36 minutami

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno před 43 minutami

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
před 44 minutami

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno před 1 hodinou

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
před 1 hodinou

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
před 2 hodinami

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
před 2 hodinami

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
před 2 hodinami

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
před 3 hodinami

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno před 3 hodinami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 3 hodinami

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
před 3 hodinami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 3 hodinami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 4 hodinami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 4 hodinami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno před 4 hodinami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 4 hodinami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 5 hodinami

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 5 hodinami
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK