Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.
Extremisté se hlásili k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky. Skupina měla podle německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka své politické vedení, takzvanou radu, a ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti státu. Proti uskupení zakročila policie ve středu rozsáhlými raziemi v Německu a také v Rakousku a Itálii.
Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara. Vyšetřovatelé tak získali jasný přehled o postupu a plánech radikálů. "Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně," řekl Haldenwang v ZDF. "Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou," dodal s tím, že skupina představovala skutečné nebezpečí.
To, že policie nezakročila proti uskupení dříve, bylo podle Müncha nezbytné kvůli shromažďování důkazů. Dodal, že se ale se zátahem nečekalo do posledního okamžiku. O termínu, kdy chtěla skupina s útoky proti Německu začít, zatím jasno není.
Při rozsáhlých raziích provedla policie přes 150 prohlídek a ve zhruba 50 objektech našla i zbraně. Münch uvedl, že obviněno bylo 54 lidí, část z nich skončila ve vazbě. Doplnil, že počet obviněných se zřejmě v nadcházejících dnech zvýší, stejně tak lze podle něj vzhledem k pokračujícímu vyšetřování očekávat i další zátahy.
Na prověrky se nyní musí připravit také armáda, policie a další německé bezpečnostní složky. Státní zastupitelství totiž po zátazích uvedlo, že mezi obviněnými jsou i lidé s vazbami na armádu, nejméně jeden z nich pak u vojska stále působil. Münch chce se proto chce zaměřit na to, zda u bezpečnostních úřadů nepůsobí radikálové.
"V dobách, kdy jsme jako bezpečnostní síly velmi potřeba, je nutné se spolehnout na to, že všichni bezvýhradně stojí za svobodným a demokratických zřízením," řekl šéf BKA.
Není vyloučeno, že prověrky se zaměří i na justici. Mezi vůdce teroristického uskupení je řazena i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová. Proti ženě již zahájil zemský soud v Berlíně disciplinární řízení, jak řekla stanici RBB berlínská senátorka pro spravedlnost Lena Krecková, jejíž funkce odpovídá regionální ministryni.
Malsacková-Winkemannová, který jako bývalá poslankyně měla stále přístup do Spolkového sněmu, je jako přísedící také členkou rozhodčího soudu AfD. Vedení této protiimigrační strany, která je označována i jako populistická až krajně pravicová, se od Malsackové-Winkemannové distancovalo a vyzvalo k plnému objasnění případu.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Aktuálně se děje
před 9 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 36 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák