Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Trump oznámil okamžité zahájení jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dal ukrajinskému lídrovi Volodymyru Zelenskému najevo, že nemůže počítat s navrácením veškerého území okupovaného Ruskem. Tento krok de facto ukončuje americkou vojenskou podporu Ukrajině a představuje zásadní obrat v dosavadní politice Washingtonu.

Nový ministr obrany USA Pete Hegseth představil americké stanovisko na zasedání NATO v Bruselu. Sdělil evropským spojencům, že cíle Ukrajiny na osvobození Krymu a východní části země jsou nereálné a jejich prosazování by jen prodloužilo válku a zvýšilo utrpení. Zároveň oznámil, že USA se stahují z role garanta bezpečnosti Evropy a že evropské vlády nyní ponesou hlavní odpovědnost za obranu svého kontinentu i Ukrajiny.

Trump brzy potvrdil tuto novou realitu. „Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal na sociálních sítích. „Domluvili jsme se, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a nyní zavoláme prezidentu Zelenskému, abychom ho o všem informovali. Miliony lidí zemřely ve válce, která by se nestala, kdybych byl prezidentem, ale protože k ní došlo, musí skončit. Už nesmí být ztraceny žádné další životy!“

Zelenskyj na situaci reagoval opatrně. Ve svém příspěvku na síti X označil rozhovor s Trumpem za „smysluplný“. „Prezident Trump sdílel podrobnosti o svém rozhovoru s Putinem. Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina. Společně s USA nyní plánujeme další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého, spolehlivého míru. Jak řekl prezident Trump: Udělejme to.“

Evropští diplomaté byli oznámením zaskočeni a jejich reakce byly rozpačité. Vztahy mezi Evropskou unií a novou americkou administrativou jsou v současnosti natolik špatné, že se na úrovni EU téměř nekomunikuje. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se k situaci nevyjádřila, zatímco hlavní diplomatka EU Kaja Kallasová zdůraznila, že Evropa musí mít v jakýchkoli jednáních klíčovou roli. „Nezávislost a územní celistvost Ukrajiny jsou nepodmíněné. Naší prioritou musí být nyní posílení Ukrajiny a zajištění silných bezpečnostních záruk,“ uvedla Kallasová.

Někteří evropští lídři se k Trumpovu plánu postavili odmítavě. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala, že „o Ukrajině se nebude rozhodovat bez Ukrajiny“ a že mír musí být dosažen společně s Kyjevem a Evropou. Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová zdůraznila, že Ukrajina musí mít v mírových jednáních vlastní rozhodovací pravomoc.

Polsko dalo jasně najevo, že před jakýmikoliv rozhovory s Putinem je nutné Ukrajinu vojensky posílit. „Polsko bude neochvějně usilovat o zesílenou vojenskou podporu pro Ukrajinu,“ prohlásil ministr zahraničí Radosław Sikorski. Podobně se vyjádřila i Francie, která nadále podporuje vstup Ukrajiny do NATO. „Pokud má být dosaženo míru, jsou nutné bezpečnostní záruky, aby byl spravedlivý a trvalý,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Trump mezitím oznámil, že jednání s ruskými zástupci začnou okamžitě. Americký vyjednávací tým povede ministr zahraničí Marco Rubio, doprovázený ředitelem CIA Johnem Ratcliffem a poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Waltzem. „Věřím, že tento proces povede k úspěšnému závěru – a to brzy!“ napsal Trump.

Na Ukrajině jsou však nové kroky americké administrativy vnímány jako oslabení jejího postavení. Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko označil Hegsethovy výroky za nelogické. „Nový ministr obrany by měl nejprve přijet na Ukrajinu a seznámit se s našimi ozbrojenými silami,“ uvedl. „Ukrajina může osvobodit všechna svá území, je to naprosto reálné. K tomu je ale nutná další vojenská pomoc USA a tvrdší sankce, především finanční opatření proti ruské ekonomice.“

Británie v reakci na situaci potvrdila svůj závazek k evropské bezpečnosti. „Slyšíme vás,“ řekl britský ministr obrany John Healey na adresu Hegsetha. „Pokud jde o posílení podpory pro Ukrajinu, činíme tak a budeme pokračovat. Pokud jde o evropskou bezpečnost, činíme tak a budeme pokračovat.“

Trumpův krok tak nejen přepsal pravidla hry v ukrajinském konfliktu, ale zároveň postavil Evropu před tvrdou realitu – bude se muset více spolehnout sama na sebe.
 

To, že Spojené státy již nejsou „primárně zaměřeny“ na bezpečnost Evropy a evropské státy musí převzít vedoucí úlohu v obraně Ukrajiny, už ostatně podle deníku The Guardian prohlásil nový americký ministr obrany Pete Hegseth na své první zahraniční cestě do Bruselu, kde se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.

Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.

Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.

„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.

Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.

„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.

Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.

Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu.