Polsko je připravené Ukrajině poskytnout stíhačky, ale jen společně s NATO

Polsko je připravené Ukrajině poskytnout k obraně proti ruské invazi stíhačky MiG-29, ale jen pokud bude v této podpoře součástí širší koalice zemí v Severoatlantické alianci (NATO). Dnes to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, který tak zopakoval již známé polské stanovisko, informovala agentura Reuters.

Polsko poprvé nabídlo, že stíhací letouny MiG-29 Ukrajině poskytne už v prvních týdnech invaze. Polské ministerstvo zahraničí 8. března 2022 oznámilo, že je připravené přemístit všechny své stíhačky sovětské konstrukce MiG-29 na americkou základnu Ramstein v Německu, odkud by prostřednictvím NATO byly předány Ukrajině. Návrh tehdy zavrhnul Bílý dům s tím, že by šlo o "vysoce riskantní krok". V prvních týdnech invaze se vojenská pomoc západních zemí pro Ukrajinu omezovala především na munici, ruční zbraně a jiné vojenské vybavení.

Nyní, o téměř rok později, kdy západní státy Kyjevu přislíbily dodání moderních bojových tanků, je debata o poskytnutí stíhacích letounů ukrajinské armádě napříč NATO živější. Stále pokročilejší vojenské pomoci se dožaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který i na základě západních zpravodajských informací očekává novou ruskou ofenzivu s větším využitím ruského letectva.

Polsko je nicméně připravené stíhačky poskytnout jen v součinnosti s NATO a bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby i například německý ministr obrany Boris Pistorius ve svých prohlášeních v uplynulých dnech dali najevo, že dodávka stíhaček Kyjevu je předmětem diskuse, není však v dohledné době v plánu.

Související

Více souvisejících

Mateusz Morawiecki Polsko Ukrajina MiG-29

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy