Povolit Ukrajině útočit v Rusku? Hlasy na uvolnění omezení sílí, pro je i vedení NATO

Západní země by měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

To, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl Stoltenberg už v rozhovoru pro týdeník The Economist. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.

Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.

"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.

Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.

"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.

Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.

Podle týdeníku The Economist je Stoltenbergova výzva primárně směřována k americké administrativě, která chce mít kontrolu nad tím, jak Ukrajina používá americké zbraně při svých útocích.

Podle serveru New York Times podporuje ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken útoky na ruském území a chce přesvědčit prezidenta Joea Bidena, aby zrušil příslušná omezení. Americké ministerstvo zahraničních věcí zprávu serveru nepotvrdilo ani nepopřelo.

Moskva následně varovala Washington, aby Ukrajině nepovolil zaútočit americkými zbraněmi na ruské území. Informovala o tom ve čtvrtek agentura DPA.

"Tento postoj je naprosto nezodpovědný, tato pozice je naprosto nebezpečná svými následky," řekl ve čtvrtek v ruské státní televizi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov uvedl, že ve Washingtonu, ale i ve více evropských metropolích, některé "horké hlavy" neustále podněcují eskalaci.

"Všem expertům je dnes očividné, že žádné zbraně nejsou schopny nějak zvrátit situaci v zóně speciální vojenské operace," řekl mluvčí Kremlu, přičemž použil výraz, kterým Rusko označuje svou válku proti Ukrajině.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Hasiči zasahují po srážce vlaku v Pardubicích, Česká republika, 5. června 2024. Prohlédněte si galerii

Strojvedoucí rychlíku si před srážkou uvědomil chybu a zastavil, vyplývá z šetření

Vyšetřování tragické srážky rychlíku a nákladního vlaku, která se na den přesně před týdnem stala v Pardubicích, pokračuje. Podle zjištění Drážní inspekce si strojvedoucí rychlíku uvědomil, že projel návěst, a zastavil. Personál protijedoucího vlaku ale nebyl nijak varován, takže nemohl včas zabrzdit. Podle posledních informací už není nikdo ze zraněných v nemocnici. 

před 1 hodinou

Petr Pavel a Zuzana Čaputová

Čaputová dorazila do Česka na svou poslední zahraniční cestu

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva dnes odpoledne na Pražském hradě přivítali končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Čaputová touto dvoudenní návštěvou krátce před ukončením svého pětiletého mandátu zakončuje své rozlučkové zahraniční cesty.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Nebyla to ptačí chřipka. Lékaři popřeli tvrzení WHO o prvním úmrtí na světě

Muž z Mexika nakažený ptačí chřipkou zemřel v důsledku chronických chorob, ne na infekci tímto virem, uvedlo podle serveru The Economic Times tamní ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom minulou středu oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku, konkrétně na variantu H5N2. Mělo jít o první potvrzený případ úmrtí na nákazu touto nemocí u člověka. 

před 5 hodinami

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Vyšetřování odhalilo motiv střelce z FF UK. Chtěl se pomstít

Muž, který loni v prosinci střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také dříve v Klánovickém lese a obci Hostouň, jednal samostatně. Podle závěrů vyšetřování, které zveřejnil server Seznam Zprávy s odvoláním na policejní zdroje, se nechtěl pomstít konkrétní osobě, ale celé společnosti.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Policie přijala kvůli hrozbě preventivní bezpečnostní opatření.

Cizinec podezřelý z terorismu měl přiznat, že za útok na autobusy dostal peníze

Jihoameričan, který je v souvislosti se žhářským útokem na autobusy pražské MHD podezřelý z terorismu, řekl po zadržení policistům, že byl k provedení činu najat za peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že muže pravděpodobně financovalo Rusko. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Francoise Hardyová

V 80 letech zemřela nejlepší francouzská zpěvačka Francoise Hardyová

Ve věku 80 let zemřela francouzská zpěvačka Francoise Hardyová, kterou v 60. letech proslavil její křišťálově čistý hlas a melancholické balady. O úmrtí šansonierky, kterou Mick Jagger označil za svoji "ideální ženu" a Bob Dylan pro ni napsal báseň, informoval na sociálních sítích v úterý večer její syn.

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obrátil. Příměří v Pásmu Gazy nechce, mrtví civilisté mu vyhovují

Palestinská militantní skupina Hamás údajně odmítla americký návrh příměří v Pásmu Gazy. Uvedl to v úterý izraelský představitel, který citoval odpověď Hamásu zprostředkovanou vyjednavačem příměří, informuje agentura Reuters. Deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na uniklé zprávy Hamásu uvedl, že narůstající počty civilních obětí militantům vyhovují.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Nizozemci odhalili rozsáhlou kyberšpionáž. Pachatelem má být Čína

Zatímco Rusko pokročilo v hybridní válce na další úroveň, tak Čína podniká rozsáhlé kyberútoky. Nizozemská vojenská rozvědka MIVD v úterý uvedla, že čínská kyberšpionáž byla rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo. Cílila zejména na západní vlády a podniky z vojenského průmyslu. 

včera

ODS na výkonné řadě neřešila Novotného. Starosta je nadále členem strany

Řeporyjský starosta Pavel Novotný je i po úterním jednání výkonné rady ODS nadále členem této vládní strany. Na setkání zmíněného orgánu ani nepadl návrh na vyloučení kontroverzního komunálního politika, informovala Česká televize. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy