Evropská unie v roce 2025 překvapivě zvyšuje svou závislost na ruském plynu, navzdory ukončení významné tranzitní dohody a pokračující válce na Ukrajině. Uvedl to server Politico.
Data ukazují, že během prvních patnácti dnů roku EU dovezla rekordních 837 300 tun zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska, což vyvolává obavy z nedostatečného tlaku na omezování financování ruské válečné mašinérie.
Tato čísla přicházejí poté, co byla 1. ledna ukončena dohoda umožňující tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Kyjev odmítl prodloužení dohody, čímž donutil některé země, jako Slovensko a Maďarsko, hledat dražší alternativy v podobě LNG dodávaného z ruských přístavů. Slovenský premiér Robert Fico dokonce hrozí omezením podpory Ukrajině, pokud Kyjev nepřistoupí na obnovení tranzitní dohody.
Navzdory těmto tlakům poptávka po ruském LNG v Evropě zůstává vysoká. Důvodem je kombinace několika faktorů, včetně chladného počasí a nižší výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr. Analytik Charles Costerousse zdůrazňuje, že většina importů pochází z dlouhodobých kontraktů uzavřených s ruským závodem Jamal na Sibiři, což znamená, že Evropa nezvyšuje nákup na spotových trzích, ale spíše čerpá z dřívějších závazků.
Evropská komise uznává, že snížila závislost na ruských energetických zdrojích, ale přiznává, že import ruského plynu, včetně LNG, v roce 2024 vzrostl. Komise plánuje představit v únoru nový plán, jak postupně ukončit dovoz ruských energií. Mezitím 10 členských států EU vyzývá k sankcím na ruský LNG, protože příjmy z energetických exportů přímo podporují ruské válečné úsilí.
Pod tlakem se ocitá i možnost zvýšení dovozu amerického LNG, což podporuje incoming prezident USA Donald Trump s plánem na zvýšení těžby fosilních paliv. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v listopadu prohlásila, že nákup amerického LNG může být ekonomičtější alternativou, která zároveň pomůže snížit obchodní deficit mezi EU a USA.
Evropa tak čelí složité situaci, kdy se snaží zajistit energetickou bezpečnost, omezit financování Ruska a zároveň hledat dlouhodobě udržitelná řešení, která by pomohla nahradit závislost na fosilních palivech z geopoliticky rizikových oblastí.
Související
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 1 hodinou
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 1 hodinou
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 2 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 3 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 4 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 5 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 5 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 6 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 7 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 8 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 9 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 10 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák