Evropská unie v roce 2025 překvapivě zvyšuje svou závislost na ruském plynu, navzdory ukončení významné tranzitní dohody a pokračující válce na Ukrajině. Uvedl to server Politico.
Data ukazují, že během prvních patnácti dnů roku EU dovezla rekordních 837 300 tun zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska, což vyvolává obavy z nedostatečného tlaku na omezování financování ruské válečné mašinérie.
Tato čísla přicházejí poté, co byla 1. ledna ukončena dohoda umožňující tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Kyjev odmítl prodloužení dohody, čímž donutil některé země, jako Slovensko a Maďarsko, hledat dražší alternativy v podobě LNG dodávaného z ruských přístavů. Slovenský premiér Robert Fico dokonce hrozí omezením podpory Ukrajině, pokud Kyjev nepřistoupí na obnovení tranzitní dohody.
Navzdory těmto tlakům poptávka po ruském LNG v Evropě zůstává vysoká. Důvodem je kombinace několika faktorů, včetně chladného počasí a nižší výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr. Analytik Charles Costerousse zdůrazňuje, že většina importů pochází z dlouhodobých kontraktů uzavřených s ruským závodem Jamal na Sibiři, což znamená, že Evropa nezvyšuje nákup na spotových trzích, ale spíše čerpá z dřívějších závazků.
Evropská komise uznává, že snížila závislost na ruských energetických zdrojích, ale přiznává, že import ruského plynu, včetně LNG, v roce 2024 vzrostl. Komise plánuje představit v únoru nový plán, jak postupně ukončit dovoz ruských energií. Mezitím 10 členských států EU vyzývá k sankcím na ruský LNG, protože příjmy z energetických exportů přímo podporují ruské válečné úsilí.
Pod tlakem se ocitá i možnost zvýšení dovozu amerického LNG, což podporuje incoming prezident USA Donald Trump s plánem na zvýšení těžby fosilních paliv. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v listopadu prohlásila, že nákup amerického LNG může být ekonomičtější alternativou, která zároveň pomůže snížit obchodní deficit mezi EU a USA.
Evropa tak čelí složité situaci, kdy se snaží zajistit energetickou bezpečnost, omezit financování Ruska a zároveň hledat dlouhodobě udržitelná řešení, která by pomohla nahradit závislost na fosilních palivech z geopoliticky rizikových oblastí.
Související
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák