Evropská unie v roce 2025 překvapivě zvyšuje svou závislost na ruském plynu, navzdory ukončení významné tranzitní dohody a pokračující válce na Ukrajině. Uvedl to server Politico.
Data ukazují, že během prvních patnácti dnů roku EU dovezla rekordních 837 300 tun zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska, což vyvolává obavy z nedostatečného tlaku na omezování financování ruské válečné mašinérie.
Tato čísla přicházejí poté, co byla 1. ledna ukončena dohoda umožňující tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Kyjev odmítl prodloužení dohody, čímž donutil některé země, jako Slovensko a Maďarsko, hledat dražší alternativy v podobě LNG dodávaného z ruských přístavů. Slovenský premiér Robert Fico dokonce hrozí omezením podpory Ukrajině, pokud Kyjev nepřistoupí na obnovení tranzitní dohody.
Navzdory těmto tlakům poptávka po ruském LNG v Evropě zůstává vysoká. Důvodem je kombinace několika faktorů, včetně chladného počasí a nižší výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr. Analytik Charles Costerousse zdůrazňuje, že většina importů pochází z dlouhodobých kontraktů uzavřených s ruským závodem Jamal na Sibiři, což znamená, že Evropa nezvyšuje nákup na spotových trzích, ale spíše čerpá z dřívějších závazků.
Evropská komise uznává, že snížila závislost na ruských energetických zdrojích, ale přiznává, že import ruského plynu, včetně LNG, v roce 2024 vzrostl. Komise plánuje představit v únoru nový plán, jak postupně ukončit dovoz ruských energií. Mezitím 10 členských států EU vyzývá k sankcím na ruský LNG, protože příjmy z energetických exportů přímo podporují ruské válečné úsilí.
Pod tlakem se ocitá i možnost zvýšení dovozu amerického LNG, což podporuje incoming prezident USA Donald Trump s plánem na zvýšení těžby fosilních paliv. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v listopadu prohlásila, že nákup amerického LNG může být ekonomičtější alternativou, která zároveň pomůže snížit obchodní deficit mezi EU a USA.
Evropa tak čelí složité situaci, kdy se snaží zajistit energetickou bezpečnost, omezit financování Ruska a zároveň hledat dlouhodobě udržitelná řešení, která by pomohla nahradit závislost na fosilních palivech z geopoliticky rizikových oblastí.
Související
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo
Aktuálně se děje
před 37 minutami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 1 hodinou
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 2 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 3 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 3 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 4 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 5 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 6 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.
Zdroj: Libor Novák