Převrat v Německu: Policisté připouští další razie a zatýkání

Extremisté se hlásili k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky. Skupina měla podle německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka své politické vedení, takzvanou radu, a ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti státu. Proti uskupení zakročila policie ve středu rozsáhlými raziemi v Německu a také v Rakousku a Itálii.

Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara. Vyšetřovatelé tak získali jasný přehled o postupu a plánech radikálů. "Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně," řekl Haldenwang v ZDF. "Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou," dodal s tím, že skupina představovala skutečné nebezpečí.

To, že policie nezakročila proti uskupení dříve, bylo podle Müncha nezbytné kvůli shromažďování důkazů. Dodal, že se ale se zátahem nečekalo do posledního okamžiku. O termínu, kdy chtěla skupina s útoky proti Německu začít, zatím jasno není.

Při rozsáhlých raziích provedla policie přes 150 prohlídek a ve zhruba 50 objektech našla i zbraně. Münch uvedl, že obviněno bylo 54 lidí, část z nich skončila ve vazbě. Doplnil, že počet obviněných se zřejmě v nadcházejících dnech zvýší, stejně tak lze podle něj vzhledem k pokračujícímu vyšetřování očekávat i další zátahy.

Na prověrky se nyní musí připravit také armáda, policie a další německébezpečnostní složky. Státní zastupitelství totiž po zátazích uvedlo, že mezi obviněnými jsou i lidé s vazbami na armádu, nejméně jeden z nich pak u vojska stále působil. Münch chce se proto chce zaměřit na to, zda u bezpečnostních úřadů nepůsobí radikálové.

"V dobách, kdy jsme jako bezpečnostní síly velmi potřeba, je nutné se spolehnout na to, že všichni bezvýhradně stojí za svobodným a demokratických zřízením," řekl šéf BKA.

Není vyloučeno, že prověrky se zaměří i na justici. Mezi vůdce teroristického uskupení je řazena i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová. Proti ženě již zahájil zemský soud v Berlíně disciplinární řízení, jak řekla stanici RBB berlínská senátorka pro spravedlnost Lena Krecková, jejíž funkce odpovídá regionální ministryni.

Malsacková-Winkemannová, který jako bývalá poslankyně měla stále přístup do Spolkového sněmu, je jako přísedící také členkou rozhodčího soudu AfD. Vedení této protiimigrační strany, která je označována i jako populistická až krajně pravicová, se od Malsackové-Winkemannové distancovalo a vyzvalo k plnému objasnění případu.

Za hlavu spiknutí je považován člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss, který se po převzetí moci měl stát regentem. Podle médií hledal podporu v Rusku, což ale Moskva odmítla. Média muže vykreslují jako člověka dvou tváří, který podporoval historický golfový klub, zároveň mu ale byly blízké konspirační teorie a postoje Říšských občanů nebo kontroverzního hnutí Querdenker. Toto hnutí, jehož název znamená jinak smýšlející, sdružuje mimo jiné odpůrce karanténních opatření a popíračů existence pandemie.

Heinrich XIII. se kvůli svým názorům rozešel s ostatními členy svého rodu. Mluvčí šlechtické rodiny již dříve uvedl, že příbuzní nejsou s Heinrichem XIII. v kontaktu a že ho považují za částečně zmateného starého muže, který podlehl konspiračním teoriím. Šlechtic mimo jiné ve svých veřejných vystoupeních tvrdil, že Německo není suverénní zemí a že židovské elity se snaží rozpoutat válku.