Uzavření dohody o příměří v pásmu Gazy a propuštění rukojmích je komplikováno spory ohledně budoucí vojenské přítomnosti Izraele v této oblasti a otázkou propuštění palestinských vězňů. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters.
Podle těchto zdrojů vznikly problémy kvůli novým požadavkům Izraele, které předložil poté, co Hamas souhlasil s verzí příměří navrženou v květnu americkým prezidentem Joem Bidenem.
Hamas má obavy zejména z izraelské přítomnosti v koridoru Necarim na severu Gazy, který by omezoval pohyb mezi severem a jihem, a také z přítomnosti v Filadelfském koridoru, který izraelská armáda ovládla v květnu po zničení pašeráckých tunelů.
Izrael podle Reuters nyní kontroluje hranici Gazy s Egyptem i průchod Rafah, což je jediný hraniční přechod Gazy, který nesousedí s Izraelem. Hamas se obává, že Izrael mění své podmínky na poslední chvíli a že jakékoli ústupky povedou k dalším požadavkům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu popřel, že by Izrael předložil nové požadavky, a zdůraznil, že jeho postoj vychází z květnového návrhu. Ten umožňuje návrat pouze neozbrojeným civilistům do severní části Gazy přes koridor Necarim.
Spory se týkají také propuštění asi stovky palestinských vězňů, přičemž Izrael požaduje, aby mnozí z nich byli deportováni do exilu mimo Izrael, Západní břeh Jordánu nebo pásmo Gazy. Tato otázka se dříve považovala za snadnější k vyřešení, ale nyní je jedním z hlavních bodů neshod.
Související
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Hamás , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák