Proč Trump a jeho poskoci tlačí svět k víře, že USA zničily íránský jaderný program?

Za touto snahou jsou podle CNN dva hlavní důvody. Prvním je jeho potřeba prezentovat se jako neohrožený vůdce, který se nebojí tvrdých rozhodnutí a který dosahuje vítězství tam, kde jiní selhali. Druhým je vyhýbání se dalším vojenským akcím – Trump ví, že pokud by Írán stále mohl vyrobit jadernou zbraň, vyvstala by otázka, zda je nutné znovu udeřit. A to je cesta, po které jít nechce.

Informace, které zpochybňují úspěšnost útoků, nejsou vítané. Podle zprávy Agentury vojenského zpravodajství (DIA) byly sice některé cíle zasaženy, ale nedošlo ke kompletnímu zničení klíčových prvků programu. I tak ale Trump a jeho tým v čele s ministrem obrany Petem Hegsethem pokračují v ofenzivě proti médiím, která o těchto pochybnostech informují. Hegseth, bývalý komentátor Fox News, se ostře pustil do CNN a New York Times za „nepatriotické“ informování, přičemž se odvolával na morálku vojáků.

Trump se včera v Haagu na summitu NATO snažil udržet kontrolu nad narativem. Spolu s Hegsethem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem vystoupili na tiskové konferenci, kde tvrdili, že útoky byly „bezprecedentním úspěchem“. Bílý dům mezitím citoval izraelského náčelníka generálního štábu, podle nějž íránský program utrpěl „systémové škody“ a byl „o roky vrácen zpět“. Ředitel CIA John Ratcliffe uvedl, že „máme důkazy o vážném poškození“, ale opatrně se vyhýbal absolutním tvrzením o totálním zničení.

Otázky se přesto množí. Bombardéry B-2 se sice bez ztrát vrátily, ale není jasné, zda jejich „bunkerbuster“ bomby skutečně pronikly do hluboko podzemní základny ve Fordow a zničily odstředivky. Ani není jasné, zda Írán před nálety nestihl přesunout zásoby obohaceného uranu jinam. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) přitom už naznačila, že něco takového možné je.

Analytici varují, že unáhlená rétorika Bílého domu může mít nežádoucí následky. Přehnané sebechvály, v kombinaci s útoky na zpravodajské zprávy, mohou působit dojmem, že vláda se snaží zamést nepohodlné informace pod koberec – nebo že dokonce tlačí na zpravodajské služby, aby jejich závěry upravily podle politických potřeb prezidenta. Tato praxe byla v minulosti pro USA fatální – a mnozí si vzpomínají na falešné zpravodajské informace o zbraních hromadného ničení v Iráku v roce 2003.

Politicky navíc Trump čelí další výzvě: pokud se ukáže, že Írán si klíčové části programu uchoval, bude tlak na opakování útoků obrovský. A pokud se konflikt rozšíří, hrozí, že Trump bude zatažen do vleklé války na Blízkém východě, čemuž se snaží za každou cenu vyhnout – a co by mohlo poškodit jeho podporu u voličů.

Vedle krize s Íránem Trump čelí kritice i za způsob, jakým komunikoval rozhodnutí o útoku. Kongres o náletech neinformoval předem, a jednání o brífincích odložil až na čtvrtek. Demokraté to označili za zbytečně konfrontační krok, který polarizuje veřejnost i politickou scénu.

Trumpovi spojenci naopak tvrdí, že útok byl nutný a efektivní. Ředitelka národní rozvědky Tulsi Gabbardová na síti X uvedla, že „nové informace potvrzují, že zařízení byla zničena“. Žádné konkrétní důkazy však zveřejněny nebyly. Veřejnost tak musí věřit tomu, co říká prezident – bez možnosti si to ověřit.

Zajímavé přitom je, že Trump současně vyjednává s Íránem o mírové dohodě. Podle jeho zvláštního vyslance Stevena Witkoffa by jednání měla začít příští týden a cílem je „komplexní mírové urovnání“. To by bylo bezprecedentním krokem ve vztazích USA a Íránu za posledních 45 let. Trump sám ale včera v Haagu prohlásil, že „mírová dohoda není nutná“ a že Írán „měl válku, bojoval, a teď se vrací zpět ke svému životu“.

Odborníci varují, že právě vojenský úder může být pro Teherán důvodem, proč se urychleně pokusit jadernou zbraň získat – jako pojistku přežití režimu. Pokud navíc Írán odmítne spolupracovat s MAAE, bude pro svět téměř nemožné zjistit, jak daleko jeho program pokročil.

V tuto chvíli tak zůstává víc otázek než odpovědí. Ale pokud se nakonec ukáže, že Írán přežil a zůstává schopný vyrobit bombu, pak bude Trump čelit tvrdému rozhodování – buď udeřit znovu, nebo vysvětlovat, proč v roce 2025 znovu přecenil americkou sílu, a podcenil realitu.