Putin hrozí posílením obrany kvůli dodávkám raket Tomahawk Ukrajině

„Naší odpovědí je posílení systému protivzdušné obrany Ruské federace,“ prohlásil Putin. Zároveň tvrdil, že Rusko brzy představí nové typy zbraní, jejichž testy údajně probíhají úspěšně.

Putin se také ostře vymezil proti výrokům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud jde o Zelenského hrozby úderu na Kreml Tomahawky, to není jen vydírání, to je vytahování se,“ dodal ruský prezident.

Americký prezident Donald Trump před několika dny uvedl, že rozhodnutí o dodávce raket Tomahawk na Ukrajinu je prakticky dokončené. Trump nicméně upřesnil, že ještě chce posoudit, jak přesně hodlá Ukrajina rakety používat a kam by mohly být nasazeny.

Server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje zároveň informoval, že se Bílý dům obává ztráty kontroly nad Ukrajinou v případě poskytnutí těchto raket. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím prohlásil, že dodávky amerických střel Tomahawk by mohly přinutit Rusko k vystřízlivění a usednutí k jednacímu stolu.

BGM-109 Tomahawk je americká podzvuková řízená střela s plochou dráhou letu, která se stala jednou z nejznámějších zbraní amerického námořnictva. Do služby byla zavedena v roce 1983 a od té doby hraje klíčovou roli v mnoha ozbrojených konfliktech, kde bývá často nasazena jako první úder proti strategickým cílům. Patří mezi zbraně s dlouhým doletem, které jsou použitelné za jakéhokoliv počasí proti pozemním i námořním cílům.

Tomahawky jsou navrženy tak, aby byly obtížně zjistitelné a zneškodnitelné. Díky svým malým rozměrům a schopnosti letět ve velmi nízké výšce, typicky 15 až 30 metrů nad terénem, jsou špatně detekovatelné konvenčními radary. Proudový motor navíc produkuje nízké emise infračerveného záření. Jejich hlavní slabinou je však právě nízká výška letu, která teoreticky umožňuje účinnou obranu pomocí palných zbraní, a také podzvuková rychlost.

Střely se vyznačují vysokou přesností, udává se, že dokážou zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů. Dolet se u různých variant liší, v závislosti na typu odpalovací platformy a hlavice, a pohybuje se od 450 km až po 2500 kilometrů. V současnosti jsou ve výzbroji odpalovány z hladinových lodí, jako jsou torpédoborce a raketové křižníky, a z ponorek.

Bojová hlavice Tomahawku váží zhruba 450 kilogramů a je standardně vybavena konvenční náloží. Ačkoli byly v minulosti vyvíjeny i varianty s jadernými hlavicemi W80, ty byly z americké výzbroje vyřazeny v letech 2010 až 2013. Náklady na pořízení jedné střely se pohybují kolem 1,6 milionu dolarů u modernizovaných verzí.

Americké námořnictvo plánuje ponechat Tomahawky ve výzbroji minimálně do roku 2040, což vyžaduje neustálou modernizaci. Zdokonalení zahrnuje nové komunikační a navigační systémy, které umožní střelám navigovat i bez signálu GPS. Uvažuje se také o sofistikovanějším bojovém nákladu, například prostředcích radioelektronického boje nebo mikrovlnných zbraních k "usmažení" nepřátelské elektroniky.

Tomahawky byly poprvé rozsáhle nasazeny v roce 1991 během první války v Perském zálivu, kde zahajovaly útoky proti strategickým cílům, jako byly velitelské stanoviště, továrny na zbraně či komunikační zařízení. Následně byly využity při útocích na Irák v 90. letech, na Balkáně (Bosna 1995, bombardování Jugoslávie 1999) a v Afghánistánu. Byly nasazeny také k likvidaci systémů vzdušné obrany během občanské války v Libyi.

Kromě Spojených států amerických mají střely Tomahawk ve své výzbroji také Velká Británie a Španělsko. Historicky existovala i verze BGM-109G Gryphon pro odpalování ze země, která byla vyřazena na základě smlouvy INF (Intermediate-range Nuclear Forces), jejíž platnost později skončila. Američané se proto vrátili k testování pozemní verze.