Putin na čtyřhodinové tiskovce popřel dvojníky. Přiznal selhání vlády a mluvil o dodávkách plynu

Během své výroční tiskové konference ruský prezident Vladimir Putin na chvíli ztratil řeč, když byl konfrontován s verzí sebe sama vytvořenou umělou inteligencí (AI). Student Petrohradské státní univerzity se v deepfake videu ptal na množství dvojníků prezidenta a zároveň se zajímal o nebezpečí, které umělá inteligence a neuronové sítě představují pro životy lidí.

"Vladimir Vladimirovič, dobrý den, jsem student Petrohradské státní univerzity. Chci se zeptat: je pravda, že máte mnoho dvojníků? Zeptal se dvojník v deepfake videu, které vyvolalo smích mezi diváky v sále, kde se konala tisková konference.

Putin po krátkém zaváhání uznal podobnost, ale s úsměvem prohlásil, že pouze jedna osoba by mu měla být podobná a mluvit jeho hlasem – a tou osobou je on sám. Následně ujišťoval osmiletou dívku, že její babičku nikdo nenahradí.

Na závěr v odpovědi vyslovené s úšklebkem v žoviálním tónu, Putin dodal: "Mimochodem, toto je můj první dvojník". Opakovaně se přitom objevují spekulace, že Putin má kvůli údajným zdravotním problémům jednoho nebo více dvojníků, kteří ho zastupují na některých veřejných vystoupeních. Kreml to však popírá a tvrdí, že prezidentův zdravotní stav je výborný.

Putin odpovídal na otázky novinářů i ruských občanů prostřednictvím videokonference, kde se dotkl témat, jako je válka na Ukrajině, vývoj na frontě, investice do Ruskem okupovaných území na Ukrajině, dodávky plynu do Evropy, blízkovýchodní konflikt, práva žen v Rusku a zadržení amerických občanů.

Doporučené články

Omluvil se za rostoucí ceny vajec na ruském trhu a uvedl, že souvisejí se selháním vlády a rostoucími příjmy obyvatelstva. Putin také naznačil možnost návštěvy Turecka příští rok a setkání s tamním prezidentem.

Přislíbil také, že na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny bude investovat více než bilion rublů ročně. Zároveň mluvil o hospodářské obnově těchto území.

Putin rovněž uvedl, že Rusko bude nadále dodávat plyn do Evropy, a vyslovil názor, že blízkovýchodní konflikt by měl být vyřešen vytvořením palestinského státu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

Reagoval také na dohady, které se v Rusku objevily a týkají se přístupu žen k interrupcím: uvedl, že umělé přerušení těhotenství nikdo nezakazuje. Zdůraznil, že práva a svoboda žen musí být respektována, ale připomněl i tradiční ruské hodnoty, mezi něž patří i velká rodina.

Uvedl také, že mír na Ukrajině nastane, když Rusko dosáhne cílů své "speciální vojenské operace", jak Kreml nazývá svou invazní válku. 

"Cíle se nemění. Připomenu, o čem jsme tehdy mluvili - o denacifikaci Ukrajiny, o demilitarizaci a jejím neutrálním statusu," uvedl Putin s tím, že se ruským vojákům daří vylepšovat si pozice podél celé frontové linie na Ukrajině.

"V podstatě po celé kontaktní linii naše ozbrojené síly skromně řečeno vylepšují své pozice," prohlásil. Zároveň poděkoval vojákům bojujícím na Ukrajině. Zároveň proto vyloučil potřebu vyhlášení další mobilizace.

Putin uvedl, že během částečné mobilizace, kterou prohlásil v září 2022, se podařilo do armády nabrat asi 300 000 lidí. "V zóně speciální vojenské operace se nachází 244 000 mobilizovaných," řekl Putin. Ti bojují po boku profesionálních ruských vojáků. Celkově se podle něj na Ukrajině nachází 617 000 jednotek.

Doporučené články

Vladimir Putin také uvedl, že Rusko je otevřené obnovení svých vztahů se Spojenými státy, pokud budou vytvořeny vhodné podmínky. 

Putin zdůraznil, že USA považuje za důležitou a nezbytnou zemi. Zároveň však obvinil Spojené státy z vedení imperiální politiky, která škodí i jim samým, a podotkl, že pro plnohodnotné obnovení vztahů jsou třeba odpovídající podmínky, včetně ukončení bojových akcí.

Putin také uvedl, že normalizace vztahů s Evropskou unií nezávisí pouze na Rusku, a podotkl, že některé evropské země ztratily svoji suverenitu.

Kromě toho označil premiéry Slovenska a Maďarska Roberta Fica a Viktora Orbána za pronárodní politiky, kteří chrání své zájmy.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy