Válka se loni v únoru přiblížila nebývale blízko našich domovů. Ruský prezident Vladimir Putin v plném rozsahu rozpoutal invazi na Ukrajinu. Využil k tomu boj založený na dezinterpretaci faktů a informací coby nového druhu vedení válek neboli válčení.
Jak pro EuroZprávy.cz vylíčil sociolog prof. Aleš Sekot z Masarykovy univerzity, dnes si i v našem evropském kontextu s rostoucí naléhavostí uvědomujeme existenci, vznik, průběh a důsledky války.
Popsal ji jako stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí, nikoliv pouze státy. „Jde o krajní mocenský prostředek k prosazení dobyvatelských, politických, náboženských, ideologických, nebo jiných cílů,“ vysvětlil profesor s tím, že je mnohdy vymezována zjednodušeně jako opak míru.
V mezinárodní politice se podle něj jedná o extrémní nástroj prosazení cílů vojenskými prostředky a vojenskou silou. „Způsob ‚jak‘ vést válku, tedy ‚vedení války‘ či praktické válčení je obecně střetem protichůdných názorů či hodnot. Cílem je potlačit vůli nepřítele, vzdorovat a přimět jej, aby se podrobil vůli toho druhého.“
Války se s časem mění
Sociolog popsal, že se válka mění přirozeně s časem s tím, jak se mění charakter společnosti, technologická vyspělost a ekonomická připravenost společností, které války vedou.
Rovněž připomněl, že válka a válčení jsou fenomény, které provází lidstvo po celou jeho historii. „Jsou prostřednictvím projevů vůle, chaosu, nejistoty, nebezpečí a dalších aspektů, souvisejících s použitím násilí.“
Diskuzi nad touto problematikou považuje pro odbornou veřejnost za trvale významnou. Zejména pro vojenské profesionály. „Nejen z hlediska historického, ale taky po stránce informativní, edukační a znalostní,“ řekl Sekot.
„Pouze na základě ucelené představy o povaze válčení si lze uvědomit význam, roli a způsob válčení, jak může probíhat v budoucnosti,“ přiblížil.
Informace coby prostředek válčení
Válčení bylo v každém období specifické a jedinečné pro svůj obsah. „Vývoj válčení samozřejmě nestagnuje. Vyvíjí se jako v kontextu nových politických, vojenských, sociálních, ideologických, ekonomických a dalších souvislostí,“ vyjmenoval Sekot.
Za „učiněnou revoluci“ ve vojenství sociolog považuje příchod a začlenění informační a kybernetické domény. V současné době se tyto domény stávají určujícími prvky v působení na stát, populaci i ozbrojené síly nepřítele.
Profesor Sekot zdůraznil, že hlavně v posledních dekádách je dominantním prvkem válčení právě využití informací. „Již od počátku devadesátých let minulého století se vojenští myslitelé zabývali rozvojem komerčních informačních technologií, aby je mohli aplikovat na způsob vedení operací v budoucnu.“
„S tím přímo či zprostředkovaně souvisí i informační či mnohdy spíše dezinformační kampaň směřovaná z mocenských center směrem k veřejnosti, aktualizovaná zejména ve fázi přípravy na válečný konflikt a posléze účelovou interpretaci jeho vývoje,“ shrnul sociolog.
Informace pak mají moc dotvářet postoje obyvatel k důvodům a způsobům vedení války. „Informace ‚díky‘ informačnímu rozvolnění na sociálních sítích a ve veřejném prostoru obecně může názorově modelovat či ‚masírovat‘ těchto informací lačnou veřejnost,“ vysvětlil profesor z Masarykovy univerzity s tím, že takto utvářené veřejné mínění přímo či zprostředkovaně může spoluutvářet postoje obyvatel k důvodům a způsobům vedení války.
Účelová interpretace informací může být fatální
„Jsme tak svědky situace, kdy válečný imperiální agresor interpretuje brutální dobyvačnou válku jako ‚speciální vojenskou operaci‘,“ zdůraznil profesor Aleš Sekot.
Ruský prezident Vladimir Putin informace ve formě zbraně využil mimo jiné hlavně 24. února loňského roku. „Okolnosti vyžadují tvrdé a okamžité akce z naší strany. Donbaská lidová republika požádala o pomoc od Ruska,“ řekl Putin ve svém projevu, jehož záznam zveřejnila zpravodajská agentura Bloomberg.
Ještě 22. února, dva dny před jeho „historickým“ projevem, ruský prezident uznal povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny, jak tehdy informoval server iRozhlas.
Putin se následně odvolal na článek 51, odstavec 7 Charty Organizace spojených národů. „Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v případě ozbrojeného útoku na některého člena Organizace spojených národů, přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,“ zní článek.
Rusko 22. února 2022 podepsalo pakt s oběma separatistickými republikami o „přátelství a vzájemné pomoci“, a Putin Ukrajinu popsal jako „po zuby ozbrojenou zemi s jadernými ambicemi“, zatímco vyžadoval její demilitarizaci.
„Na základě dohody ratifikované 22. února tohoto roku o přátelství a vzájemné obraně s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou jsem se rozhodl spustit speciální vojenskou operaci,“ pokračoval Putin v projevu ráno 24. února.
Kreml tak využil vlastní interpretaci Charty OSN, která mj. výslovně zakazuje útočnou či agresivní válku. Uznal obě separatistické republiky a jako se suverénními zeměmi s nimi podepsal tuto dohodu, která mu umožnila jeho kroky, které ovlivňují mezinárodní politiku a bezpečnost dodnes.
Informace či dezinformace a dezinterpretace faktů v tu chvíli byly jedním z nejzásadnějších faktorů umožňujících ruskému prezidentovi rozpoutat největší konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války.
Hlavní cíle této „speciální vojenské operace“ jsou už veřejnosti všeobecně známé. Putin tento krok obhájil jako „ochranu obyvatel, kteří po osm let trpěli utlačováním a genocidou ze strany kyjevského režimu“.
Obráncům, kteří složí své zbraně, přislíbil volné opuštění bojiště a návrat k jejich rodinám. Porušení mělo vést k „následkům, které jste ještě ve své historii nezažili,“ jak uvedl při vyhlášení této válečné akce.
Související
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
válka na Ukrajině , Aleš Sekot , Vladimír Putin , Rusko , Ukrajina , OSN
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák