Pouhých pár dní poté, co prezident Donald Trump ohlásil zpřísnění sankcí vůči Rusku, dorazil do Spojených států Kirill Dmitrijev, klíčový ruský ekonomický emisar a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle exkluzivních zdrojů CNN se Dmitrijev chystá na „oficiální“ jednání s představiteli Trumpovy administrativy.
Cílem návštěvy je „pokračovat v diskuzích o americko-ruských vztazích“. K té dochází uprostřed rostoucí frustrace USA z neochoty Kremlu ukončit válku na Ukrajině. Situaci dále komplikuje nedávné Trumpovo prohlášení o zrušení plánovaného summitu s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Trumpova administrativa navíc ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a vyzvala Moskvu k okamžitému příměří. Putin na sankce reagoval s tím, že nebudou mít na ruskou ekonomiku velký dopad, a označil je za pokus o nátlak. „Žádná sebevědomá země nikdy nic nedělá pod tlakem,“ prohlásil Putin ve čtvrtek. Ruský lídr také uvedl, že v rozhovoru s Trumpem varoval, že sankce ovlivní globální ceny ropy, a to včetně cen v USA.
Kirill Dmitrijev, který se narodil v sovětské éře na Ukrajině, získal vzdělání na Harvardu a Stanfordu v USA a pracoval ve společnostech jako McKinsey a Goldman Sachs. Dlouhodobě se zasazuje o užší ekonomickou spolupráci mezi USA a Ruskem. Dokonce nedávno navrhl výstavbu „Trump-Putinova tunelu“ spojujícího Aljašku s ruským Dálným východem.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 zařadil americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv Dmitrieva na sankční seznam jako „blízkého Putinova spolupracovníka“. Přesto se v dubnu stal prvním ruským úředníkem, který po invazi navštívil Washington.
K tomu mohlo dojít jen díky tomu, že americká vláda tehdy dočasně pozastavila sankce, aby mu Ministerstvo zahraničí mohlo udělit vízum. Během své dubnové návštěvy se Dmitrijev setkal s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Související
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák