Ruský prezident Vladimir Putin přiznal nedostatek vojenského vybavení potřebného k vítězství na Ukrajině. Moskva podle něj navyšuje produkci zbraní, aby alespoň zaplnila mezery. Podle analýzy sice sankce fungují a omezují ruskou schopnost vyrábět vojenské vybavení, přesto jeho armáda dokáže využít součástky určené pro civilní využití.
Putin v úterý během setkání s válečnými blogery v Kremlu přiznal, že se v ruské armádě během „speciální vojenské operace“ projevil nedostatek přesně naváděné munice, komunikačních zařízení, letadel nebo dronů. O jeho projevu informovalo Politico s odvoláním na ruskou státní zpravodajskou agenturu Interfax.
„Máme je, ale nemáme jich dost,“ poznamenal. Ruský vojenský průmysl prý za rok zaznamenal téměř trojnásobný nárůst výroby hlavních typů zbraní. „V nejžádanějších oblastech až desetinásobný,“ doplnil.
Nedostatek přesně naváděných zbraní podle serveru Politico zásadně ovlivnil úspěch invaze proti Ukrajině. Ruská armáda tím pádem není schopna zasahovat příliš vzdálené cíle. Místo toho používá nepříliš dobře naváděné drony íránské výroby Šahíd-129 a uchýlila se k použití námořních raket na obytné budovy.
Z velké části chybějící munici v ruské armádě způsobují i západní sankce. Kvůli nim Rusku chybí součástky pro výrobu vyspělejších zbraní. „Zatímco se kvalita vojenského vybavení používaného ukrajinskou armádou zlepšuje díky západní pomoci, kvalita ruských zbraní se nadále zhoršuje,“ zní závěr analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Podle CSIS Rusko nedokázalo kvůli sankcím nahradit až 6 000 kusů vojenského vybavení. Musí se tak spoléhat na starší a méně přesné rakety. Pokračující údery proti cílům na Ukrajině ale prokazují, že se invazní armáda dokáže přizpůsobit a změnit využití různých typů raket.
CSIS v analýze také zdůraznilo, že schopnost Moskvy pokračovat v útocích může být zvýšena úsilím partnerských zemí v čele s Íránem a Čínou, jejichž dodávky dílů a technologií nemusí být ovlivněny sankcemi.
Další výrazné dopady mohou mít sankce na výrobu motorů na území Ruské federace. Ta se také snaží získávat od svých partnerských zemí mikročipy. Podle CSIS snaha o domácí výrobu těchto životně důležitých součástek nebude úspěšná.
Přesto ruský vojenský průmysl dokáže využívat civilní technologie k vlastní výrobě. Díky tomu může využívat dovoz zdánlivě neškodných součástek přímo pro svou mašinerii, která už druhým rokem likviduje ukrajinská města. Kreml k tomu využívá globální ekonomiku a složité dodavatelské řetězce, které mu i přes sankce umožňují pokračovat ve vojenské výrobě.
Související
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
Vladimír Putin , Rusko , zbraně , Ruská armáda , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 3 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 2 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 3 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 4 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 5 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 6 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 9 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák