Moskva opět pohrozila reakcí na plánované kroky některých západních zemí. Ruský prezident Vladimir Putin totiž v neděli na přehlídce námořnictva v Petrohradu podle státní agentury TASS avizoval, že dojde k rozmístění střel, pokud Američané umístí své zbraně v Německu.
Podle Putina by se v takovém případě ocitla v dosahu amerických zbraní významná ruská státní zařízení, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. "Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut," vysvětlil.
"Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu," avizoval ruský prezident.
Moskva by podle něj přijala zrcadlová opatření s ohledem na akce Spojených států amerických a jejich spojenců v Evropě i dalších částech světa. Putin varoval Washington, že riskuje rozpoutání raketové krize jako za dob studené války.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve varoval západní spojence, že Rusko má dostatečné možnosti na to, aby odpovědělo na případné rozmístění amerických raket dlouhého dosahu v Evropě. Zcela konkrétně varoval evropská hlavní města, když je označil za "potenciální oběti" takové odpovědi.
Peskov v rozhovoru pro televizi VGTRK potvrdil, že Rusko by odpovědělo. "Vždycky tu byla ta paradoxní situace, že Spojené státy rozmístily řadu svých raket různého dosahu v Evropě, které tradičně mířily na naši zemi. Proto naše země ustanovila evropské lokace jako cíle pro naše rakety," řekl podle ruské státní agentury TASS.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina podotkl, že Rusko vždy bylo na zaměřovači amerických raket umístěných v Evropě. "To už jsme zažili, to už se stalo. Máme dostatečné možnosti na odstrašení. Potenciálními oběťmi jsou hlavní města těch zemí," varoval Peskov.
USA a Německo oznámily před washingtonským summitem NATO dohodu o umístění řízených střel Tomahawk a dalších zbraní dlouhého dosahu na německém území od roku 2026. Podle představitelů obou zemí jde o odstrašující prvek. Půjde o první umístění takových zbraní v Německu od konce studené války.
Související
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
Vladimír Putin , Rusko , Ruská armáda , USA (Spojené státy americké) , Německo
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
včera
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
včera
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
včera
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
30. srpna 2026 21:35
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák