Putin se dnes sejde s Witkoffem. Budou jednat o konci války na Ukrajině

Summit se uskuteční po dvoudenních vyjednáváních na Floridě mezi ukrajinskými a americkými úředníky, včetně Witkoffa a Kushnera, zaměřených na doladění mírového plánu podporovaného Spojenými státy. Původní verze tohoto plánu byla vnímána jako spíše nakloněná Rusku, což vyvolalo kritiku Kyjeva i evropských spojenců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil rozhovory za konstruktivní, ale připustil, že zbývá vyřešit „několik složitých otázek“. Schůzka mezi Witkoffem a Putinem proběhne v druhé polovině úterý, potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zelenskyj po pondělním setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že prioritami Kyjeva v mírových rozhovorech jsou zachování suverenity Ukrajiny a zajištění silných bezpečnostních záruk. Za nejsložitější prvek mírové dohody označil ukrajinský prezident územní otázku, jelikož Kreml nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala území na východě, které stále kontroluje. Kyjev dlouhodobě trvá na tom, že to nikdy neudělá.

Tato moskevská jednání se konají jen pár hodin poté, co ruští představitelé oznámili údajné dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východní Ukrajině, známého též jako Krasnoarmejsk. Dále se mluvilo o obsazení severovýchodního ukrajinského pohraničního města Vovčansk. Nicméně ukrajinští úředníci nepotvrdili pád žádného z těchto měst do ruských rukou a ani nezávislé projekty sledující frontovou linii naznačují, že by obě města byla ruskou armádou plně dobyta. Šéf ukrajinského Centra pro potírání dezinformací Andrij Kovalenko naznačil, že hlavním cílem Ruska je zřejmě zajistit, aby veškerý tlak v americkém mírovém plánu byl kladen právě na Ukrajinu.

Rusko se snaží o dobytí Pokrovsku již zhruba rok a půl. Bylo zveřejněno video, které zachycuje Putina na návštěvě velitelského stanoviště, kde prezident údajně říká, že Rusko dosáhlo pokroku ve „velmi důležité oblasti“. Před svou cestou do Moskvy jednal Witkoff také s britským premiérem Sirem Keirem Starmerem, Zelenským a novým ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že návrh mírové dohody byl „velmi upraven“, a vyjádřila optimismus administrativy. Doufají, že by válka mohla konečně skončit. Putin již dříve řekl, že viděl americký návrh mírového plánu a mohl by se stát „základem“ pro budoucí dohodu. Nicméně Kreml později vyjádřil pochybnosti o jeho přijetí poté, co Kyjev a evropští spojenci oznámili, že si vynutili některé změny. Původní americko-ruský plán vyvolal obavy v Kyjevě i v Evropě, jelikož byl silně nakloněn požadavkům Moskvy. Zabýval se například i investováním zmrazených ruských aktiv v evropských finančních institucích.

Macron konstatoval, že v současné době neexistuje finalizovaný mírový plán a zdůraznil, že takový návrh může vzniknout jen za účasti Ukrajiny a Evropy. Otázka územních ústupků může být definitivně vyřešena jen prezidentem Zelenským. Kromě toho musí být zapojeny evropské státy do řešení otázek kolem zmrazených ruských aktiv, bezpečnostních záruk a přistoupení Ukrajiny do Evropské unie.

Rusko v minulých měsících projevilo ochotu zapojit se do amerických snah o zprostředkování dohody, ale řada jeho požadavků přímo odporuje suverenitě Ukrajiny. Klíčovým sporným bodem je otázka území, ale problematické jsou i bezpečnostní záruky pro Kyjev. Ukrajina a její evropští partneři usilují o bezpečnostní záruky, například členství v NATO, které by zemi ochránilo před dalším napadením. Rusko je proti tomu a Trump se rovněž vyjádřil proti přijetí Ukrajiny do vojenské aliance.