Putin vidí, že Ukrajina zůstala sama. Kyjev zoufale shání bezpečnostní záruky, ani Evropa, ani USA mu je ale nedají

Trump se vůči Zelenského požadavkům staví skepticky. „Bezpečnost je tak jednoduchá, to je asi dvě procenta problému,“ prohlásil při jednání v Oválné pracovně. Americký prezident zároveň tvrdí, že bezpečnostní otázky Ukrajiny budou řešit Evropané a že USA nebudou hrát roli záložníka. Jako možnou ochranu před Ruskem zmínil přítomnost amerických firem těžících vzácné kovy a další suroviny na Ukrajině. Tento argument však naráží na skutečnost, že podobné aktivity na Ukrajině existovaly i před ruskou invazí v roce 2022 a nepředstavovaly žádný odstrašující prvek.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má realističtější pohled. „Ukrajina potřebuje odstrašující prostředek... aby bylo pro kohokoli nákladné ji znovu napadnout,“ uvedl v rozhovoru pro Fox News. Důležité podle něj je, aby se na této bezpečnosti podíleli i Evropané. Naopak ministr obrany Pete Hegseth i bezpečnostní poradce Mike Waltz tvrdí, že USA se na garancích podílet nebudou a otázka bezpečnostních záruk leží výhradně na Evropě.

Evropští lídři se proto o víkendu sešli v Londýně, aby diskutovali o možných řešeních nejen pro Ukrajinu, ale i pro budoucnost transatlantických vztahů. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jde o „historický moment pro evropskou bezpečnost“ a vyzval k vytvoření „koalice ochotných“. Německý diplomat Wolfgang Ischinger varoval, že nejde jen o rozdělení Ukrajiny nebo krátkodobé příměří, ale o „existenční bezpečnostní otázky pro celou Evropu“.

V otázce evropských vojenských možností však panuje značný pesimismus. Němečtí analytici Claudia Majorová a Aldo Kleemann uvedli, že Evropa „nemá ani potřebné vojenské kapacity, ani politickou vůli a jednotu“ k tomu, aby takovou odpovědnost převzala. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice optimisticky naznačil, že by se mohlo jednat o vyslání vojsk „v řádu týdnů po uzavření míru“, avšak uznal, že dohled nad příměřím na tisícikilometrové frontové linii bude „mimořádně složitý“.

Velká Británie, Francie a Austrálie vyjádřily ochotu účastnit se mírové mise, avšak další evropské země zůstávají zdrženlivé. Odcházející německý kancléř Olaf Scholz upozornil, že „to bude vyžadovat úsilí, na které mnozí ještě nejsou dostatečně připraveni“. Italská premiérka Giorgia Meloniová nasazení italských vojsk rovnou odmítla.

Otázkou zůstává, jak velká by taková síla musela být. Návrhy se různí od malé odstrašující jednotky po plnohodnotnou ozbrojenou misi schopnou se bránit. Plán na mírovou misi OSN je však prakticky nereálný, protože Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti by nasazení vetovalo. Evropské síly by tak musely jednat samostatně, což by mohlo vyvolat další eskalaci.

Odborníci se obávají, že příliš malá síla by byla „bluffem“ spoléhajícím na to, že Rusko ji neotestuje, což by mohlo být extrémně riskantní. Pokud by ruské dělostřelectvo zasáhlo pozice francouzských nebo britských jednotek, znamenalo by to válku mezi Evropou a Ruskem bez podpory USA.

Profesor Matthew Schmidt z University of New Haven navrhuje realistické bezpečnostní záruky založené na třech pilířích: mezinárodní vojenské přítomnosti na Ukrajině, podpoře USA a modernizované ukrajinské armádě. Podle něj by bylo potřeba až 100 000 mezinárodních vojáků a 200 000 ukrajinských vojáků, aby vytvořili dostatečnou odstrašující sílu. I tak by ale bylo nutné, aby USA poskytly leteckou podporu, satelitní zpravodajství a systémy protivzdušné obrany – což Evropa postrádá.

Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že „nejlepší bezpečnostní zárukou je silná ukrajinská armáda“. Ta by ale potřebovala modernější výzbroj, zejména dlouhodosahové rakety a leteckou převahu. Rusko však dává jasně najevo, že jakákoli přítomnost NATO na Ukrajině je pro něj „kategoricky nepřijatelná“. Ruská rozvědka varovala, že vyslání 100 000 vojáků by znamenalo „de facto okupaci Ukrajiny“.

Putin si je vědom, že momentálně má navrch. Pokračuje v postupném dobývání území a s Trumpem v Bílém domě vidí Zelenského v izolaci. Moskva proto nemá důvod ustupovat a dál trvá na anexi východních oblastí, omezení ukrajinské armády a neutralitě země. Podle Putina musí Zelenskyj odstoupit, protože Rusko s ním nehodlá vyjednávat.

Evropa mezitím hledá způsob, jak Ukrajině pomoci bez přímé vojenské angažovanosti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila plán na obranný fond ve výši až 800 miliard eur, který by měl pomoci vyzbrojit Ukrajinu tak, aby se stala „ocelovým dikobrazem“ – tedy natolik dobře vyzbrojenou zemí, že by byla pro jakéhokoliv agresora „nestravitelná“.

Stále však zůstává otázkou, zda jakákoli dohoda s Ruskem může být důvěryhodná. Moskva již v minulosti opakovaně porušila závazky, ať už šlo o Budapešťské memorandum z roku 1994 nebo Minské dohody z let 2014–2015. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková připomněla, že příměří v Donbasu uzavřené v roce 2019 bylo porušeno během několika týdnů. „To je vzorec Kremlu: klam, falešné sliby a eskalace,“ řekla.

Právě tato ruská strategie je možná větší překážkou k dosažení míru než samotné požadavky na bezpečnostní záruky.