Putinova intervence v Sýrii je v troskách. Ruská propaganda hází vinu na Asadovu armádu

Pád režimu Bašára Asada je nejen historickým zlomem pro Sýrii, ale také vážnou ranou prestiži Ruska. Po téměř desetiletí právě ruská vojenská síla držela syrského prezidenta u moci, ale během několika dramatických dní se situace zcela obrátila. Damašek padl, Asad byl sesazen a podle zpráv odletěl do Moskvy, kde mu bylo uděleno azyl na „humanitárních základech“.

Ruská intervence v Sýrii, která začala v roce 2015, byla jedním z klíčových kroků Vladimira Putina v jeho snaze obnovit postavení Ruska jako světové velmoci. Moskva se tehdy rozhodla podpořit Asadův režim, čímž nejen posílila svou přítomnost na Blízkém východě, ale také vyslala jasný signál Západu, že se s Ruskem musí počítat. Významná vojenská podpora zahrnovala tisíce ruských vojáků, letecké útoky a politickou ochranu na mezinárodní scéně.

Kreml investoval do Asadova režimu nejen vojensky, ale i strategicky. Sýrie se stala základnou pro ruské zájmy ve východním Středomoří, zejména díky dlouhodobým pronájmům letecké základny Hmímím a námořní základny v Tartúsu. Tyto objekty byly důležité nejen pro operace v regionu, ale také jako tranzitní uzly pro vojenské aktivity v Africe.

Pád Asadova režimu je pro Rusko obrovským neúspěchem. Nejenže ohrožuje jeho vojenské základny v Sýrii, ale také zpochybňuje efektivitu ruské politiky na Blízkém východě. Navzdory prohlášení, že ruské základny zůstávají „v pohotovosti“ a že opozice garantovala jejich bezpečnost, není jasné, jak dlouho tato situace vydrží.

Ruská státní televize se podle BBC snaží zmírnit dopady této porážky. Ve svých zprávách hledá viníky mezi syrskou armádou, kterou obviňuje z toho, že se vzdala klíčových pozic bez boje. Tento narativ se zdá být pokusem přenést odpovědnost za kolaps Asadova režimu na syrské ozbrojené síly, nikoliv na ruské vedení.

Jedním z hlavních otazníků je budoucnost ruské vojenské přítomnosti v Sýrii. Ztratí-li Moskva přístup ke svým základnám, přijde o důležitý strategický bod v regionu. Zároveň však Kreml dává jasně najevo, že jeho prioritou je nyní „speciální vojenská operace“ na Ukrajině, což je dalším signálem ruskému obyvatelstvu, aby se soustředilo na domácí problémy.

Navzdory tomu je evidentní, že pád Asadova režimu otřásl ruskou pozicí na Blízkém východě. Tento vývoj zanechává Moskvu nejen bez jejího klíčového spojence, ale také v nejistotě ohledně budoucího vlivu v regionu, který dlouhodobě vnímala jako své pole působnosti.

Pro Rusko, které investovalo tolik zdrojů a prestiže do podpory Asada, je jeho pád více než jen regionální neúspěch – je to symbolická ztráta, která může mít dlouhodobé důsledky pro jeho geopolitické ambice.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Bašár al-Asad Analýza

Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu

Ačkoli prosincový převrat v Sýrii vyvolal vlnu optimismu, pád režimu Bašára Asada ještě zdaleka nezaručuje stabilitu v zemi – a podle vývoje v Egyptě ani v regionu. Moc převzaly islamistické frakce, které se sice snaží získat mezinárodní uznání, avšak jejich minulost spojená s nechvalně známou teroristickou organizací al-Káidou jim ničí reputaci. Přes snahy o prezentaci umírněnější politiky zůstávají mnohé státy vůči jejich vládě skeptické, což dále komplikuje cestu k obnově a stabilizaci Sýrie.

Více souvisejících

Bašár Asad Rusko Sýrie

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy