Rumunsko se zmítá v politické nejistotě. Zásah soudu do voleb rozpoutal chaos

Rumunsko se ocitlo uprostřed politické krize poté, co tamní Ústavní soud rozhodl o zrušení prezidentských voleb. Toto rozhodnutí přišlo po prvním kole hlasování, kdy bylo zjištěno, že do voleb zasáhla zahraniční síla, konkrétně Rusko. Rozhodnutí přerušit volební proces vyvolalo chaos v politickém i veřejném životě země a prohloubilo nejistotu ohledně budoucnosti rumunské demokracie.

Prezidentské volby měly vstoupit do druhého kola, ve kterém by proti sobě stáli centristická starostka Elena Lasconi a krajně pravicový nezávislý kandidát Călin Georgescu. Právě Georgescu, jenž se nečekaně stal favoritem prvního kola, se stal ústřední postavou kontroverzí.

Podle informací serveru Politico obdržel jeho volební tým nezákonnou podporu, a to včetně zahraničního financování a rozsáhlé propagace na sociálních sítích. Klíčovou roli v jeho kampani sehrála platforma TikTok, kde se zapojilo přibližně 25 tisíc účtů podporujících Georgescu, často v rozporu s volebními pravidly.

Současný prezident Klaus Iohannis, jehož mandát měl původně skončit 21. prosince, nyní zůstává v úřadu, dokud nebude zvolen jeho nástupce. Iohannis, podporovaný centristickými stranami, označil zjištění zpravodajských služeb za otázku národní bezpečnosti a rozhodl se zveřejnit tajné dokumenty, které dokazují rozsáhlý vliv zahraničních aktérů na volby. Podle těchto dokumentů došlo k manipulaci voleb prostřednictvím hybridních útoků, zahrnujících jak kybernetické operace, tak dezinformační kampaně.

Rozhodnutí Ústavního soudu zrušit volby bylo přijato s odůvodněním, že tyto zásahy vážně narušily integritu volebního procesu. Tento krok však vyvolal ostrou kritiku ze strany obou kandidátů. Georgescu označil verdikt za spiknutí politické elity, která se snaží umlčet hlas lidu, a přirovnal svůj osud k situaci Donalda Trumpa ve Spojených státech. Lasconi naopak upozornila, že rozhodnutí soudu může podkopat důvěru voličů v demokracii.

Situace má i širší geopolitické důsledky. V Rumunsku, které je klíčovým členem NATO a Evropské unie, se volby vnímaly jako boj mezi prozápadními a proruskými silami. Zatímco Lasconi podporovala pokračování úzké spolupráce s EU a NATO, Georgescu byl hlasitým kritikem těchto institucí. Navíc slíbil ukončit rumunskou pomoc sousední Ukrajině, což by mělo závažné dopady na současnou geopolitickou situaci ve východní Evropě.

Krize přichází v době, kdy Rumunsko zůstává klíčovým hráčem ve východním křídle NATO a v sousedství válkou zasažené Ukrajiny. Problémy spojené s hybridními útoky a manipulací voleb vyvolaly v celé EU otázky ohledně role digitálních platforem, jako je TikTok, ve volbách. Evropská komise již platformu vyzvala, aby uchovala všechna data spojená s rumunskými volbami, a Evropský parlament plánuje důkladné vyšetřování její moderace obsahu.

Zatím není jasné, kdy se uskuteční nové volby, ani jak se podaří obnovit důvěru voličů. Nově zvolený rumunský parlament by měl v příštím týdnu jmenovat koaliční vládu, která bude zodpovědná za organizaci nového hlasování. Mezitím probíhají trestní vyšetřování kybernetických útoků, korupce voličů a praní špinavých peněz spojených s volební kampaní.

Tento případ představuje varování pro všechny demokratické státy. Rumunsko čelí obtížné zkoušce, která ukáže, zda je možné účinně bránit demokratické procesy proti narůstajícím hrozbám hybridních válek a zahraničních vlivů. Jak se země s touto krizí vypořádá, bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro její budoucnost, ale i pro celou Evropskou unii. 

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Rumunsko Călin Georgescu

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy