Ruské síly znovu získaly iniciativu na Ukrajině a zahájily další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti, uvedl ve své aktuální zprávě o stavu bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).
Tempo ruských operací podél linie Svatove-Kreminna v západní Luhanské oblasti se za poslední týden výrazně zvýšilo a ruské zdroje podle ISW informují o tom, že ruské jednotky útočí na ukrajinské obranné linie a postupují na hranicích Charkovské a Luhanské oblasti, především pak severozápadně od Svatove u Kupjanska a západně od Kreminny.
Geolokační záběry bojů potvrzují ruské územní zisky v oblasti Dvorične severozápadně od města Svatove. Ruské vojenské velení navíc podle všeho plně nasadilo části několika konvenčních divizí k rozhodujícím útočným operacím v oblasti, jak již ISW informoval v předchozích zprávách.
Nasazení podstatných částí nejméně tří velkých ruských divizí do operací v tomto sektoru naznačuje, že ruská ofenziva začala, i když ukrajinské síly zatím brání ruským silám dosáhnout významných úspěchů. Ruská ofenziva pravděpodobně ještě nedosáhla plného tempa. Navíc její úspěch není zaručený ani předem daný, dodává ISW.
Zatímco ruské síly v Luhanské oblasti nyní převzaly iniciativu v tom smyslu, že určují podmínky boje, plné nasazení těchto sil by mohlo vést k případnému vyvrcholení bojů, aniž by ruské síly dosáhly svých cílů, tedy obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti. Taková situace by pravděpodobně poskytla ukrajinské straně, kterou by mohla využít k vlastní protiofenzívě.
Soukromá žoldnéřská armáda ruského oligarchy Jevgenije Prigožina, známá jako Wagnerova (v přepisu z ruštiny Vagnerova) skupina, dnes oznámila, že přestala rekrutovat vězně do bojů na Ukrajině. S odvoláním na zakladatele skupiny o tom informovala agentura Reuters. Tato žoldnéřská jednotka stála v čele několik měsíců trvajícího útoku na město Bachmut v Doněcké oblasti a hraje čím dál tím významnější roli v ruské válce na Ukrajině.
"Nábor zajatců Vagnerovou soukromou vojenskou společností byl zcela zastaven," uvedl Prigožin na sociálních sítích. "Vůči těm, kteří pro nás nyní pracují, plníme všechny své závazky," dodal.
Vagnerova skupina začala v létě 2022 nabírat vězně v rozvětveném ruském vězeňském systému, přičemž Prigožin, podnikatel v oblasti gastronomie, který si v dobách Sovětského svazu odseděl devět let ve vězení, nabídl odsouzeným milost, pokud přežijí šest měsíců na Ukrajině.
Skupina neposkytla informace o tom, kolik vězňů nastoupilo do jejích řad, ale údaje ruské vězeňské služby zveřejněné v listopadu ukázaly, že počet vězňů v zemi klesl od srpna do listopadu o více než 20.000, což je největší pokles za více než deset let. V prosinci agentura Reuters s odvoláním na americké zpravodajské služby uvedla, že Vagnerova skupina má na Ukrajině nasazeno 40.000 naverbovaných vězňů, kteří tvoří naprostou většinu sil skupiny v zemi.
Ruští představitelé nadále navrhují opatření, která mají připravit ruský vojenský průmysl na vleklou válku na Ukrajině, a zároveň pravděpodobně vytvářejí další podmínky pro obcházení sankcí.
Premiér Michail Mišustin ve středu řekl, že ruská vláda bude dotovat investiční projekty na modernizaci podniků působících v zájmu ruské armády a vyčlení značné prostředky na výrobu nového vojenského vybavení. Mišustin rovněž uvedl, že ruská vláda rozšíří výhody pro ruské podnikatele, kteří podporují ruskou armádu, včetně prodloužení doby splatnosti za pronajatý federální majetek.
Osmého února Velká Británie oznámila nový seznam sankcionovaných subjektů zaměřený na ruský vojenský průmysl. ISW již dříve uvedl, že 82 procent bezpilotních letounů vyrobených v Íránu a sestřelených na Ukrajině mělo čipy, polovodiče a další komponenty ze Spojených států, což naznačuje, že Rusko a Írán pravděpodobně využívají mezer v sankcích k dovozu zbrojních komponentů západní provenience do Ruska prostřednictvím zprostředkovatelských subjektů.
Snaha Kremlu připravit ruský vojenský průmysl na vleklou válku na Ukrajině částečně závisí na schopnosti ruského vojenského průmyslu mít stálý přístup k několika bezpečným dodavatelským řetězcům klíčových zahraničních komponentů, které sama vyrábět nedokáže.
Ruské invazní síly se snaží prolomit ukrajinskou obranu u Kreminny, řekl činitel
Ruské invazní síly výrazně zesílily útoky na východě Ukrajiny a snaží se prolomit ukrajinskou obranu u města Kreminna. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb mezitím hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u 19 obcí v Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti na východě země.
"Mohu potvrdit, že je tam výrazný nárůst útoků a ostřelování," řekl v ukrajinské televizi Hajdaj, podle něhož se Rusové snaží prorazit obranné linie u Kreminny. "Zatím neměli žádný výrazný úspěch, naše obranné síly se tam drží pevně," dodal a zároveň uvedl, že ukrajinští obránci potřebují více těžkých zbraní a munice, aby udrželi obranu a také mohli zahájit protiofenzivu.
Kreminna, kterou okupují ruské invazní síly, se nachází asi 100 kilometrů severozápadně od oblastní metropole Luhansku a před invazí tam žilo kolem 18.000 lidí poznamenal Reuters, podle něhož by se ruské síly prolomením tamní ukrajinské obranné linie přiblížily ke Kramatorsku.
Invazní síly se snaží plně ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast a nadále soustředí své úsilí na vedení útočných akcí ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku, uvedlo dnes ve své pravidelné ranní operační svodce velení ukrajinských sil.
Ruská invazní armáda podle ukrajinského generálního štábu soustředí své úsilí na útoky u Kreminny v Luhanské oblasti a dále pak u Bachmutu, Avdijivky, Opytne, Marjinky a Vuhledaru v Doněcké oblasti. "Aktivně využívá taktické armádní letectvo k úderům na pozice našich jednotek," píše štáb. Ten mimo jiné dále uvádí, že ukrajinští obránci odrazili ruské útoky u dvou obcí v Luhanské oblasti, u 16 obcí (včetně Bachmutu) v Doněcké oblasti a jedné obci v Záporožské oblasti.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák