Ruské děti tráví léto v severokorejských táborech. Kreml posílá do KLDR vojáky na léčení

Macjegora uvedl, že „stovky ruských vojáků raněných v bojích na Ukrajině prošly rehabilitací v severokorejských sanatoriích a zdravotnických zařízeních“. Zdůraznil přitom „přátelský přístup“ Severokorejců vůči Rusům, který podle něj pramení z historických vazeb obou zemí. „V posledních letech se tento vřelý postoj stal ještě zřetelnějším,“ dodal velvyslanec.

Další nečekanou informací je, že v létě 2024 byly děti ruských vojáků padlých ve válce na Ukrajině poslány do severokorejského dětského tábora Songdowon. Macjegora tvrdí, že se jim dostalo kompletního bezplatného ubytování, stravy i péče. „Když Rusko nabídlo, že pokryje alespoň část nákladů, severokorejští představitelé to kategoricky odmítli a byli upřímně dotčeni,“ prohlásil.

Zveřejnění těchto informací přichází v době, kdy Severní Korea a Rusko zintenzivňují svou spolupráci v rámci strategického partnerství podepsaného v červnu 2024. Tato smlouva zahrnuje nejen ekonomickou a vojenskou spolupráci, ale podle posledních zjištění i výměnu lidí včetně ruských vojáků a dětí.

Severní Korea se v posledních letech stále více izolovala od západního světa, ale zároveň posílila své vazby s Moskvou. Podle západních zpravodajských služeb dodává Pchjongjang Rusku zbraně, včetně dělostřeleckých granátů a balistických raket, a poskytl i přímou vojenskou pomoc vysláním přibližně 11 000 vojáků na ukrajinskou frontu.

Macjegora v rozhovoru také odmítl možnost obnovení jednání mezi Severní Koreou a Spojenými státy. Prohlásil, že Pchjongjang se k tomuto kroku nevrátí, pokud Washington zásadně nezmění svůj přístup. Podle něj Severní Korea v minulosti učinila řadu „upřímných jednostranných kroků“, včetně uzavření jaderného testovacího polygonu a vrácení ostatků amerických vojáků padlých v Korejské válce, ale nedostala za to od Spojených států „prakticky nic“.

Velvyslanec rovněž uvedl, že denuklearizace Korejského poloostrova je dnes již „zcela irelevantní“, neboť se situace od roku 2018 zásadně změnila. Místo toho obvinil Spojené státy a Jižní Koreu z eskalace napětí a tvrdil, že jejich politika rozšířeného odstrašení je hlavním faktorem současné krize.

Tento nový rozměr rusko-severokorejských vztahů ukazuje, jak se Moskva přizpůsobuje mezinárodní izolaci a hledá nové způsoby, jak obejít západní sankce. Zapojení Severní Koreje do ruských válečných plánů navíc naznačuje, že Pchjongjang získává čím dál větší vliv na geopolitické dění. Zůstává otázkou, jak na tuto situaci zareaguje Západ a zda dojde k dalšímu prohloubení vojenské a politické spolupráce mezi těmito dvěma autokratickými režimy.

Jihokorejská zpravodajská služba ale před několika dny potvrdila, že severokorejské jednotky, které bojovaly po boku Ruska ve válce proti Ukrajině, nebyly v posledních týdnech spatřeny na frontové linii. Podle jihokorejských médií byly vojáci staženi v polovině ledna, údajně kvůli vysokým ztrátám, uvedl server The Guardian.

Jihokorejské tajné služby uvádějí, že bylo zabito asi 300 severokorejských vojáků a dalších 2 700 bylo zraněno. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v lednu zveřejnil video se dvěma zajatými severokorejskými vojáky, z nichž jeden tvrdil, že mu bylo řečeno, že se účastní „výcvikového cvičení“.

Podle dostupných informací severokorejští vojáci neměli žádné bojové zkušenosti před nasazením na ukrajinskou frontu a byli údajně zcela nepřipravení na náročné podmínky boje v neznámém terénu. Zvlášť zranitelní byli vůči ukrajinským dronům, které výrazně komplikovaly jejich přežití na bojišti.

Jihokorejská rozvědka navíc tvrdí, že na tělech mrtvých severokorejských vojáků byly nalezeny poznámky naznačující, že jim jejich velitelé nařídili, aby spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.

Nasazení severokorejských jednotek vyvolalo obavy, že válka by se mohla pro Ukrajinu vyvíjet ještě nepříznivěji, zejména v souvislosti se zprávami, že režim v Pchjongjangu zvažuje vyslání dalších vojáků na frontu. Podle analytiků se Severní Korea snažila svou účastí získat moderní ruské satelitní technologie a zahraniční měnu na financování svého jaderného programu a balistických raket.

Podle jihokorejské rozvědky právě vysoké ztráty sehrály klíčovou roli v rozhodnutí stáhnout severokorejské vojáky z Kurska, kde Ukrajina loni v srpnu zahájila nečekanou ofenzivu.

Seth Jones z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhadl, že ztráty severokorejských sil se pohybují mezi třetinou a polovinou z celkového počtu nasazených vojáků. „Byly to značné ztráty,“ uvedl Jones v podcastu citovaném agenturou Yonhap. „Podle většiny odhadů se počet mrtvých a raněných pohybuje mezi třetinou a možná až 50 % severokorejských sil. Můžeme hovořit až o 1 000 zabitých vojácích, což jsou ohromující čísla pro sílu čítající 11 000 až 12 000 mužů.“

Přestože Severní Korea nikdy oficiálně nepotvrdila svou účast ve válce, Vladimir Putin v říjnu loňského roku nepopřel, že severokorejští vojáci dorazili do Ruska. Severokorejský náměstek ministra zahraničí Kim Čong-kju k tomu pouze uvedl, že jakékoli vojenské nasazení by bylo „v souladu s mezinárodním právem“.