Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Jedním z příkladů je opakované kybernetické napadání městské rady v Liverpoolu ze strany hackerské skupiny NoName057(16), která je spojována s ruským státem. Tyto útoky typu Denial of Service (DoS) způsobují značné finanční a politické škody, které představují rozšířené riziko pro jakoukoli společnost s webovou přítomností. Mezi nejničivější kybernetické útoky patřil útok NotPetya v roce 2017, který způsobil ohromující ztráty ve výši zhruba 10 miliard dolarů a zasáhl řadu nadnárodních společností i kritickou infrastrukturu.

Ruská agrese se však zdaleka neomezuje pouze na kyberprostor. Zahrnuje také fyzickou sabotáž kritické infrastruktury a majetku. Došlo k žhářským útokům, včetně útoku na největší polské nákupní centrum, o kterém premiér Donald Tusk následně prohlásil, že byl „definitivně nařízen ruskými tajnými službami“. Byly zaznamenány balíčkové bomby doručené společnosti DHL, zvýšená aktivita dronů v blízkosti evropských obranných výrobních závodů a také série poškození a přerušení podmořských kabelů a plynovodů. Například oprava jednoho poškozeného podmořského datového kabelu stojí obvykle až několik milionů eur.

Ruská agrese vážně ovlivňuje i dopravní sektor. Kvůli narušení vzdušného prostoru drony byly německé a dánské letiště nuceny dočasně uzavřít provoz, což vedlo k odklonění nebo zrušení desítek letů, což je neuvěřitelně nákladné. V oblasti Baltského moře zase rušení a falšování signálů GPS ovlivňuje velké procento komerčních letů. Navíc, ačkoliv za útoky v Rudém moři stojí Hútiové, Rusko a Čína by mohly pomoci útoky zastavit, ale nečiní tak, a místo toho využívají výhody, že jejich plavidla mohou plout bezpečně. To nutí západní lodě plout delší a dražší trasou kolem mysu Dobré naděje.

Jednotlivým zasaženým organizacím a společnostem se sice zatím daří odvracet katastrofické škody, ovšem taková bezohlednost a nebezpečnost útoků znamená, že dříve nebo později dojde ke ztrátám na životech. Finanční ztráty jsou už nyní obrovské. Například vlastníci podmořského elektrického kabelu EstLink 2 utrpěli ztráty ve výši téměř 60 milionů eur po poškození plavidlem Eagle S. Uzavření letiště na několik hodin je také extrémně nákladné.

Většina společností má sice pojištění proti kybernetickým útokům, ale pojištění je udržitelné pouze v případě, že jsou škody ojedinělé. Pokud se stávají systémovými, pojišťovny si již nemohou dovolit nést riziko, nebo musí výrazně zvýšit pojistné. Právě zde spočívá podstata ruské strategie: dělá narušení systematickým. Rusko tak vyčerpává západní zdroje, zvyšuje náklady na provoz podniků, ale i městských rad a vládních orgánů.

I když je Rusko momentálně mimo dosah diplomatických snah o zmírnění, Západ může postavit pevný front. Kromě doslovného „ocelového“ postoje ozbrojených sil by se měly podniky a civilní organizace cvičit a připravovat na možné útoky. Taková příprava by omezila škody, které mohou útoky způsobit. To by snížilo motivaci nepřátelských aktérů útoky vůbec podnikat.

Proto je tak důležité, aby vlády vedly cvičení v šedé zóně za účasti soukromého sektoru. Demonstrace připravenosti by mohla odradit zlověstné aktéry, kteří věří, že mohou vyprázdnit naše pokladny. Navíc by to pomohlo společnostem prokázat zákazníkům a investorům, že jsou schopné ustát jakýkoli scénář, který Rusko vymyslí.