Rusko navrhlo změnu státní hranice. Poté to údajně popřelo

Rusko ve středu odmítlo zprávy o plánech na revizi státní hranice v Baltském moři. Podle agentury Reuters, která se odvolává na ruskou státní tiskovou agenturu RIA, to uvedl nejmenovaný vojensko-diplomatický zdroj. 

"Nebyly a nejsou žádné záměry na revizi šířky teritoriálních vod, ekonomické zóny, kontinentálního šelfu u pevninského pobřeží a státní hranice Ruské federace v Baltském moři," uvedl zdroj podle RIA Novosti. Tím komentoval vyjádření ruského ministerstva obrany o plánech aktualizovat souřadnice státní hranice v Baltském moři.

Stanice Rádio Svoboda (RFE/RL) dříve ve středu informovala, že podle návrhu usnesení ruské vlády, připraveného ministerstvem obrany, má Rusko v úmyslu vyhlásit část vodní plochy na východě Finského zálivu a u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.

Za tímto účelem mají být měřeny geografické souřadnice bodů, které určují polohu základních linií, od nichž se bude měřit šířka teritoriálního moře Ruské federace a přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.

Na hranicích s Finskem má ruská vláda v úmyslu upravit souřadnice v oblasti několika ostrovů a v blízkosti ústí řeky Narva. Na hranici s Litvou se má změnit oblast Kurské kosy, oblasti Mysu Taran, mysu jižně od Mysu Taran a Baltské kosy.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová v reakci na tento návrh zdůraznila, že Moskva musí dodržovat úmluvu o mořském právu. Její litevský protějšek Gabrielius Landsbergis označil plány Ruska na úpravu hranic svých teritoriálních vod v Baltském moři za eskalaci proti NATO a Evropské unii.

Ve statusu na síti X citovaném agenturou Reuters Landsbergis označil avizované návrhy za další ruskou hybridní operaci, jejímž cílem je šířit strach, nejistotu a pochybnosti o ruských záměrech v Baltském moři. Dodal, že jde o zjevnou eskalaci proti NATO a EU, která musí vyvolat odpovídající reakci.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil plány Ruska na úpravu hranic svých teritoriálních vod v Baltském moři za eskalaci proti Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii.

V příspěvku na sociální síti X, citovaném agenturou Reuters, Landsbergis označil navrhované změny za další ruskou hybridní operaci, jejímž cílem je šířit strach, nejistotu a pochybnosti o záměrech Ruska v Baltském moři. Dodal, že jde o jasnou eskalaci proti NATO a EU, která musí vyvolat odpovídající reakci.

Landsbergis reagoval na návrh ruského ministerstva obrany na revizi hranic ruských teritoriálních vod v Baltském moři, který podle středeční zprávy agentury Interfax zveřejnila ruská vláda na svém webu.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová v reakci na snahy Ruska změnit námořní hranice v Baltském moři zdůraznila, že Moskva musí dodržovat úmluvu o mořském právu.

Související

Více souvisejících

Rusko Baltské moře

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy