Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

Cílem je získat lidské zdroje pro pokračování válečného úsilí, které již vstupuje do svého pátého roku. Hlavním lákadlem náboru se staly jednotky bezpilotních letounů, jež jsou studentům prezentovány jako elitní, technicky pokročilá a relativně bezpečná cesta, jak projít válečným konfliktem mimo dosah nejhorších bojů.

Mezi prvními potvrzenými obětmi z řad studentů je třiadvacetiletý Valerij Averin, který vyrůstal v sirotčinci na východní Sibiři a před podpisem kontraktu byl v posledním ročníku Burjatské republikové stavební technické školy. Podle jeho pěstounky Oksany Afanasjevové studoval drony tři měsíce, ale armáda ho přesto nasadila do čelního pěchotního útoku, ačkoliv předtím nikdy nesloužil v armádě.

Averin původně své rodině tvrdil, že odjíždí vydělávat peníze pro internetový obchod Wildberries, a o jeho vojenské smlouvě se pěstounka dozvěděla až zpětně. Na začátku dubna jí zatelefonoval, že odjíždí na místo bez signálu a že bude v pořádku. O týden později, 8. dubna, však zahynul při minometném úderu nedaleko okupovaného Luhansku.

Podobný osud potkal osmnáctiletého Vladislava Gorbunova z malého města Uneča u ukrajinských hranic, který studoval stavbu a údržbu železnic na státní technické škole. Gorbunov podepsal smlouvu a zemřel 6. dubna, pouhé čtyři měsíce poté. Nejdříve byl zařazen k útočné pěchotě a teprve později převelen k operátorům dronů. Dalším padlým je osmnáctiletý Rakhim Abdullin, který studoval svářečství na hornické fakultě v Kumertau.

Studijní výsledky neměl dobré, a proto pouhé dva týdny po svých osmnáctých narozeninách podepsal v lednu armádní kontrakt. Jeho matka Elena uvedla, že se k dronovým silám přihlásil, protože to považoval za bezpečnou variantu. Ukázalo se však, že operátoři působí přímo na frontové linii a sdílejí rizika s útočnými jednotkami. Abdullin zemřel 13. března.

Tito tři mladíci jsou součástí bilance 230 407 ruských vojáků a důstojníků, jejichž úmrtí se stanici BBC podařilo spolehlivě ověřit na základě analýzy hřbitovů, památníků, vládních registrů a nekrologů. Skutečný počet mrtvých je však podle vojenských expertů mnohem vyšší, přičemž analýza otevřených zdrojů zachycuje přibližně 45 až 55 procent celkového stavu. To by znamenalo reálný počet ruských padlých mezi 417 000 a 509 500.

Britská zpravodajská služba GCHQ v květnu odhadla toto číslo na téměř půl milionu. Ztráty na ukrajinské straně jsou rovněž vysoké. Prezident Volodymyr Zelenskyj naposledy v únoru 2026 přiznal 55 000 mrtvých vojáků a velké množství pohřešovaných. Anonymní ukrajinský web odhaduje ukrajinské vojenské ztráty na 213 000 mrtvých a nizozemská vojenská zpravodajská služba uvádí celkový počet ukrajinských mrtvých, zraněných a pohřešovaných kolem půl milionu.

Ruské úřady prezentují službu u nově vzniklých jednotek bezpilotních systémů jako dobrovolnou a moderní alternativu. Ruský ministr obrany Andrej Belousov v listopadu 2025 prohlásil, že tyto síly budou vyhledávat zejména zájemce mladší 35 let, protože mladá generace je vnímavější vůči novým technologiím a rychlostem.

Během několika týdnů po tomto prohlášení se na vzdělávacích institucích po celém Rusku rozběhly náborové schůzky. Do konce února našla BBC důkazy o náborových aktivitách na nejméně 95 univerzitách a vysokých školách a v dubnu studentská publikace Groza uvedla, že kontrakty pro dronové síly propagovalo téměř 270 vzdělávacích institucí.

Nabídka pro studenty je pečlivě formulována tak, aby byla atraktivní. Je jim slibováno, že mohou podepsat smlouvu na pouhý jeden rok včetně výcviku, získají vysoké finanční částky, osvojí si cenné technické dovednosti a následně se vrátí ke svému studiu.

Některé univerzity slibují dodatečné výhody, jako jsou jednorázové finanční bonusy, místa financovaná ze státního rozpočtu, snazší přijetí k navazujícímu postgraduálnímu studiu nebo lepší ubytování na kolejích. V Moskvě distribuované letáky uvádějí, že dobrovolníci mohou v prvním roce získat nejméně pět milionů rublů.

Právníci a aktivisté v oblasti lidských práv však varují, že tyto sliby nemusí být vymahatelné. Od dekretu prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci ze září 2022 jsou totiž všechny vojenské kontrakty fakticky automaticky prodlužovány až do oficiálního ukončení mobilizace, takže je vysoce nepravděpodobné, že by nováček mohl po roce armádu opustit.

Ministerstvo obrany sice staví nábor na argumentu, že operátoři pracují v bezpečí dál od fronty, jenže drony se staly klíčovým prvkem války a jejich operátoři jsou pro obě strany prioritními cíli. Podle analýzy BBC a webu Mediazona bylo od začátku invaze v únoru 2022 prokazatelně zabito nejméně 920 ruských operátorů dronů, což je číslo srovnatelné se ztrátami u dělostřelectva, které patří k nejvíce exponovaným složkám. Skutečný počet bude kvůli limitům veřejných zdrojů opět vyšší.

Navíc neexistuje záruka, že student u dronových sil skutečně skončí, protože o vhodnosti rekruta rozhoduje výhradně ministerstvo obrany, které ho v případě neúspěchu může převelet k jinému útvaru. Vedle finančních pobídek a vlasteneckých apelů čelí studenti v některých případech také nátlaku. Cílem se stávají hlavně ti, kterým hrozí vyloučení ze školy nebo uvažují o akademické dovolené. Na jedné z vysokých škol v Novosibirsku byl ředitel nahrán, jak studenty odmítající podepsat smlouvu označuje za zbabělce.

Některé instituce zřejmě dostaly pevné náborové kvóty. Bývalý poradce rektora Dálněvýchodní federální univerzity uvedl, že škola měla v únoru za úkol poslat do války 32 studentů. Univerzita toto tvrzení popřela a označila ho za podvrh s tím, že pouze podporuje ty studenty, kteří se pro kontrakt rozhodli dobrovolně. Zaměření Ruska na akademickou půdu ukazuje, jak se válečné úsilí integruje do civilních institucí a odborných škol.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol

Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Volodymyr Zelenskyj

Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA

Ukrajina disponuje pouze desetinou střel do systému Patriot, které naléhavě potřebuje od Spojených států k zastavení sílících ruských balistických útoků. V rozhovoru pro stanici CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že většinu dnů tráví nesčetnými telefonáty a neformálními jednáními se spojenci o zajištění dalších dodávek. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 6 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 8 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy