Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

Cílem je získat lidské zdroje pro pokračování válečného úsilí, které již vstupuje do svého pátého roku. Hlavním lákadlem náboru se staly jednotky bezpilotních letounů, jež jsou studentům prezentovány jako elitní, technicky pokročilá a relativně bezpečná cesta, jak projít válečným konfliktem mimo dosah nejhorších bojů.

Mezi prvními potvrzenými obětmi z řad studentů je třiadvacetiletý Valerij Averin, který vyrůstal v sirotčinci na východní Sibiři a před podpisem kontraktu byl v posledním ročníku Burjatské republikové stavební technické školy. Podle jeho pěstounky Oksany Afanasjevové studoval drony tři měsíce, ale armáda ho přesto nasadila do čelního pěchotního útoku, ačkoliv předtím nikdy nesloužil v armádě.

Averin původně své rodině tvrdil, že odjíždí vydělávat peníze pro internetový obchod Wildberries, a o jeho vojenské smlouvě se pěstounka dozvěděla až zpětně. Na začátku dubna jí zatelefonoval, že odjíždí na místo bez signálu a že bude v pořádku. O týden později, 8. dubna, však zahynul při minometném úderu nedaleko okupovaného Luhansku.

Podobný osud potkal osmnáctiletého Vladislava Gorbunova z malého města Uneča u ukrajinských hranic, který studoval stavbu a údržbu železnic na státní technické škole. Gorbunov podepsal smlouvu a zemřel 6. dubna, pouhé čtyři měsíce poté. Nejdříve byl zařazen k útočné pěchotě a teprve později převelen k operátorům dronů. Dalším padlým je osmnáctiletý Rakhim Abdullin, který studoval svářečství na hornické fakultě v Kumertau.

Studijní výsledky neměl dobré, a proto pouhé dva týdny po svých osmnáctých narozeninách podepsal v lednu armádní kontrakt. Jeho matka Elena uvedla, že se k dronovým silám přihlásil, protože to považoval za bezpečnou variantu. Ukázalo se však, že operátoři působí přímo na frontové linii a sdílejí rizika s útočnými jednotkami. Abdullin zemřel 13. března.

Tito tři mladíci jsou součástí bilance 230 407 ruských vojáků a důstojníků, jejichž úmrtí se stanici BBC podařilo spolehlivě ověřit na základě analýzy hřbitovů, památníků, vládních registrů a nekrologů. Skutečný počet mrtvých je však podle vojenských expertů mnohem vyšší, přičemž analýza otevřených zdrojů zachycuje přibližně 45 až 55 procent celkového stavu. To by znamenalo reálný počet ruských padlých mezi 417 000 a 509 500.

Britská zpravodajská služba GCHQ v květnu odhadla toto číslo na téměř půl milionu. Ztráty na ukrajinské straně jsou rovněž vysoké. Prezident Volodymyr Zelenskyj naposledy v únoru 2026 přiznal 55 000 mrtvých vojáků a velké množství pohřešovaných. Anonymní ukrajinský web odhaduje ukrajinské vojenské ztráty na 213 000 mrtvých a nizozemská vojenská zpravodajská služba uvádí celkový počet ukrajinských mrtvých, zraněných a pohřešovaných kolem půl milionu.

Ruské úřady prezentují službu u nově vzniklých jednotek bezpilotních systémů jako dobrovolnou a moderní alternativu. Ruský ministr obrany Andrej Belousov v listopadu 2025 prohlásil, že tyto síly budou vyhledávat zejména zájemce mladší 35 let, protože mladá generace je vnímavější vůči novým technologiím a rychlostem.

Během několika týdnů po tomto prohlášení se na vzdělávacích institucích po celém Rusku rozběhly náborové schůzky. Do konce února našla BBC důkazy o náborových aktivitách na nejméně 95 univerzitách a vysokých školách a v dubnu studentská publikace Groza uvedla, že kontrakty pro dronové síly propagovalo téměř 270 vzdělávacích institucí.

Nabídka pro studenty je pečlivě formulována tak, aby byla atraktivní. Je jim slibováno, že mohou podepsat smlouvu na pouhý jeden rok včetně výcviku, získají vysoké finanční částky, osvojí si cenné technické dovednosti a následně se vrátí ke svému studiu.

Některé univerzity slibují dodatečné výhody, jako jsou jednorázové finanční bonusy, místa financovaná ze státního rozpočtu, snazší přijetí k navazujícímu postgraduálnímu studiu nebo lepší ubytování na kolejích. V Moskvě distribuované letáky uvádějí, že dobrovolníci mohou v prvním roce získat nejméně pět milionů rublů.

Právníci a aktivisté v oblasti lidských práv však varují, že tyto sliby nemusí být vymahatelné. Od dekretu prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci ze září 2022 jsou totiž všechny vojenské kontrakty fakticky automaticky prodlužovány až do oficiálního ukončení mobilizace, takže je vysoce nepravděpodobné, že by nováček mohl po roce armádu opustit.

Ministerstvo obrany sice staví nábor na argumentu, že operátoři pracují v bezpečí dál od fronty, jenže drony se staly klíčovým prvkem války a jejich operátoři jsou pro obě strany prioritními cíli. Podle analýzy BBC a webu Mediazona bylo od začátku invaze v únoru 2022 prokazatelně zabito nejméně 920 ruských operátorů dronů, což je číslo srovnatelné se ztrátami u dělostřelectva, které patří k nejvíce exponovaným složkám. Skutečný počet bude kvůli limitům veřejných zdrojů opět vyšší.

Navíc neexistuje záruka, že student u dronových sil skutečně skončí, protože o vhodnosti rekruta rozhoduje výhradně ministerstvo obrany, které ho v případě neúspěchu může převelet k jinému útvaru. Vedle finančních pobídek a vlasteneckých apelů čelí studenti v některých případech také nátlaku. Cílem se stávají hlavně ti, kterým hrozí vyloučení ze školy nebo uvažují o akademické dovolené. Na jedné z vysokých škol v Novosibirsku byl ředitel nahrán, jak studenty odmítající podepsat smlouvu označuje za zbabělce.

Některé instituce zřejmě dostaly pevné náborové kvóty. Bývalý poradce rektora Dálněvýchodní federální univerzity uvedl, že škola měla v únoru za úkol poslat do války 32 studentů. Univerzita toto tvrzení popřela a označila ho za podvrh s tím, že pouze podporuje ty studenty, kteří se pro kontrakt rozhodli dobrovolně. Zaměření Ruska na akademickou půdu ukazuje, jak se válečné úsilí integruje do civilních institucí a odborných škol.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 2 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

včera

Filip Turek

Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy

Český hydrometeorologický ústav vydal novou výstrahu, která na úterý upozorňuje na výskyt velmi silných bouřek a silnou zátěž teplem. Zároveň na Moravě kvůli pokračujícímu suchému a teplému počasí zůstává v platnosti dosavadní varování před rizikem vzniku a šíření požárů, a to až do odvolání.

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak

Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.

včera

Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy