Estonský prezident Alar Karis vyzývá Západ k tvrdšímu postupu vůči Rusku a překročení všech ruských červených linií. Podporuje zrušení omezení na používání zbraní dodaných Ukrajině a varuje před hrozbou ruské propagandy a špionáže. Estonsko podle něj bude nadále silně podporovat Ukrajinu.
Západ podle estonského lídra musí překročit veškeré ruské červené linie. „Jsme ve velmi jednoduché pozici, měli bychom zrušit omezení na používání zbraní, které Ukrajina dostává od západního světa, abychom mohli tyto drony zaměřit tam, kde začínají,“ nastínil v rozhovoru pro server Kyiv Independent.
Pobaltské země podle něj mají obavy z nestabilní situace ve Washingtonu, Spojené státy se totiž připravují na listopadovou volbu šéfa Bílého domu. „Donald Trump už jednou prezidentem byl a tehdy jsme byli členem NATO. Nespoléháme se jen na spojence v NATO. Na obranu vynakládáme také poměrně velké množství vlastních prostředků. Příští rok to budou asi 3 %. To, co bychom měli udělat a děláme, je přesvědčit ostatní země NATO, aby dávaly na obranu více než 2 %,“ popsal Karis.
Promluvil také o ruském bezpilotním letounu, který předminulý týden spadl na lotyšské území. „Za prvé musíme vědět, zda je to náhoda, nebo zda je to záměr. Lotyšsko a Estonsko na NATO spoléhají. Musíme zahájit diskuse o tom, jak se v takových situacích chovat, a diskuse již začal,“ poznamenal.
Dodal, že Estonci chtějí Rusy porazit – a také na to jsou připravení. „Samozřejmě, že jsme. Ale doktrína je svým způsobem... Co bychom měli dělat? Jsme malá země. To znamená, že musíme zajistit, aby nepřítel nevstoupil na naše území. Je to tak jednoduché,“ vysvětlil.
Podle něj by západní spojenci měli více naslouchat zemím, které s Ruskem přímo sousedí. „Tyto země jsou zvyklé na takový mírový život – žádná válka, nic. A my jsme byli naivní. Ale probudili jsme dřív než naši vzdálení přátelé,“ podotkl.
Varoval před ruskými zpravodajskými službami. „Ruská rozvědka je všude. A její propaganda je všude, nejen v Estonsku, ale po celém světě. Vidíte, že i ve Spojených státech zasahují do voleb, a to nejen v Evropě. Takže na to musíme být připraveni. Také se teď objevují dezinformace, které šíří Rusko, kybernetické útoky a tak dále. Takže to není otázka Estonska. Je to všude a my se na to musíme připravit,“ shrnul estonský prezident.
Zdůraznil potřebu povolit ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu proti ruskému území. „Jedna věc je pravděpodobně ta, že některé země a někteří představitelé se bojí eskalace. K žádné eskalaci už nedochází. Rusko už překročilo všechny červené linie. Nemá smysl se bát eskalace. Tato omezení jsou prostě zbytečná,“ míní.
Neobává se ani případné jaderné války. „Rusko dobře ví, že není jedinou jadernou mocností v Evropě a na světě. Nemyslím si, že se chystáme vyzkoušet jaderný útok na jakoukoli zemi,“ uvedl.
Prezident také vysvětlil, proč Estonsko Ukrajinu tolik podporuje. „Máme vlastní historii a víme, co znamenala okupace, když Sovětský svaz okupoval naši zemi. My a naši rodiče máme takovou paměť – to je jeden z důvodů. Jako malá nezávislá země si nemůžeme dovolit, aby tyto mocné země překračovaly hranice nezávislých zemí. Samozřejmě budeme Ukrajinu nadále podporovat,“ uzavřel.
Související
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
válka na Ukrajině , Alar Karis , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Britská monarchie čelí nařčením z ochrany Andrewa. Ozvala se Epsteinova oběť
před 2 hodinami
Útočník z Havířova není schopen výslechu. Vyšetřování tragédie se komplikuje
před 3 hodinami
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
před 4 hodinami
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
před 5 hodinami
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
před 6 hodinami
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
před 7 hodinami
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
před 7 hodinami
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
před 9 hodinami
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
před 9 hodinami
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
před 10 hodinami
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
před 11 hodinami
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
před 12 hodinami
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
před 12 hodinami
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
před 13 hodinami
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 14 hodinami
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 15 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 16 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.
Zdroj: Libor Novák