Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident

Estonský prezident Alar Karis vyzývá Západ k tvrdšímu postupu vůči Rusku a překročení všech ruských červených linií. Podporuje zrušení omezení na používání zbraní dodaných Ukrajině a varuje před hrozbou ruské propagandy a špionáže. Estonsko podle něj bude nadále silně podporovat Ukrajinu.

Západ podle estonského lídra musí překročit veškeré ruské červené linie. „Jsme ve velmi jednoduché pozici, měli bychom zrušit omezení na používání zbraní, které Ukrajina dostává od západního světa, abychom mohli tyto drony zaměřit tam, kde začínají,“ nastínil v rozhovoru pro server Kyiv Independent.

Pobaltské země podle něj mají obavy z nestabilní situace ve Washingtonu, Spojené státy se totiž připravují na listopadovou volbu šéfa Bílého domu. „Donald Trump už jednou prezidentem byl a tehdy jsme byli členem NATO. Nespoléháme se jen na spojence v NATO. Na obranu vynakládáme také poměrně velké množství vlastních prostředků. Příští rok to budou asi 3 %. To, co bychom měli udělat a děláme, je přesvědčit ostatní země NATO, aby dávaly na obranu více než 2 %,“ popsal Karis.

Promluvil také o ruském bezpilotním letounu, který předminulý týden spadl na lotyšské území. „Za prvé musíme vědět, zda je to náhoda, nebo zda je to záměr. Lotyšsko a Estonsko na NATO spoléhají. Musíme zahájit diskuse o tom, jak se v takových situacích chovat, a diskuse již začal,“ poznamenal.

Dodal, že Estonci chtějí Rusy porazit – a také na to jsou připravení. „Samozřejmě, že jsme. Ale doktrína je svým způsobem... Co bychom měli dělat? Jsme malá země. To znamená, že musíme zajistit, aby nepřítel nevstoupil na naše území. Je to tak jednoduché,“ vysvětlil.

Podle něj by západní spojenci měli více naslouchat zemím, které s Ruskem přímo sousedí. „Tyto země jsou zvyklé na takový mírový život – žádná válka, nic. A my jsme byli naivní. Ale probudili jsme dřív než naši vzdálení přátelé,“ podotkl.

Varoval před ruskými zpravodajskými službami. „Ruská rozvědka je všude. A její propaganda je všude, nejen v Estonsku, ale po celém světě. Vidíte, že i ve Spojených státech zasahují do voleb, a to nejen v Evropě. Takže na to musíme být připraveni. Také se teď objevují dezinformace, které šíří Rusko, kybernetické útoky a tak dále. Takže to není otázka Estonska. Je to všude a my se na to musíme připravit,“ shrnul estonský prezident.

Zdůraznil potřebu povolit ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu proti ruskému území. „Jedna věc je pravděpodobně ta, že některé země a někteří představitelé se bojí eskalace. K žádné eskalaci už nedochází. Rusko už překročilo všechny červené linie. Nemá smysl se bát eskalace. Tato omezení jsou prostě zbytečná,“ míní.

Neobává se ani případné jaderné války. „Rusko dobře ví, že není jedinou jadernou mocností v Evropě a na světě. Nemyslím si, že se chystáme vyzkoušet jaderný útok na jakoukoli zemi,“ uvedl.

Prezident také vysvětlil, proč Estonsko Ukrajinu tolik podporuje. „Máme vlastní historii a víme, co znamenala okupace, když Sovětský svaz okupoval naši zemi. My a naši rodiče máme takovou paměť – to je jeden z důvodů. Jako malá nezávislá země si nemůžeme dovolit, aby tyto mocné země překračovaly hranice nezávislých zemí. Samozřejmě budeme Ukrajinu nadále podporovat,“ uzavřel.

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alar Karis Rusko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

včera

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

včera

včera

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy