Estonský prezident Alar Karis vyzývá Západ k tvrdšímu postupu vůči Rusku a překročení všech ruských červených linií. Podporuje zrušení omezení na používání zbraní dodaných Ukrajině a varuje před hrozbou ruské propagandy a špionáže. Estonsko podle něj bude nadále silně podporovat Ukrajinu.
Západ podle estonského lídra musí překročit veškeré ruské červené linie. „Jsme ve velmi jednoduché pozici, měli bychom zrušit omezení na používání zbraní, které Ukrajina dostává od západního světa, abychom mohli tyto drony zaměřit tam, kde začínají,“ nastínil v rozhovoru pro server Kyiv Independent.
Pobaltské země podle něj mají obavy z nestabilní situace ve Washingtonu, Spojené státy se totiž připravují na listopadovou volbu šéfa Bílého domu. „Donald Trump už jednou prezidentem byl a tehdy jsme byli členem NATO. Nespoléháme se jen na spojence v NATO. Na obranu vynakládáme také poměrně velké množství vlastních prostředků. Příští rok to budou asi 3 %. To, co bychom měli udělat a děláme, je přesvědčit ostatní země NATO, aby dávaly na obranu více než 2 %,“ popsal Karis.
Promluvil také o ruském bezpilotním letounu, který předminulý týden spadl na lotyšské území. „Za prvé musíme vědět, zda je to náhoda, nebo zda je to záměr. Lotyšsko a Estonsko na NATO spoléhají. Musíme zahájit diskuse o tom, jak se v takových situacích chovat, a diskuse již začal,“ poznamenal.
Dodal, že Estonci chtějí Rusy porazit – a také na to jsou připravení. „Samozřejmě, že jsme. Ale doktrína je svým způsobem... Co bychom měli dělat? Jsme malá země. To znamená, že musíme zajistit, aby nepřítel nevstoupil na naše území. Je to tak jednoduché,“ vysvětlil.
Podle něj by západní spojenci měli více naslouchat zemím, které s Ruskem přímo sousedí. „Tyto země jsou zvyklé na takový mírový život – žádná válka, nic. A my jsme byli naivní. Ale probudili jsme dřív než naši vzdálení přátelé,“ podotkl.
Varoval před ruskými zpravodajskými službami. „Ruská rozvědka je všude. A její propaganda je všude, nejen v Estonsku, ale po celém světě. Vidíte, že i ve Spojených státech zasahují do voleb, a to nejen v Evropě. Takže na to musíme být připraveni. Také se teď objevují dezinformace, které šíří Rusko, kybernetické útoky a tak dále. Takže to není otázka Estonska. Je to všude a my se na to musíme připravit,“ shrnul estonský prezident.
Zdůraznil potřebu povolit ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu proti ruskému území. „Jedna věc je pravděpodobně ta, že některé země a někteří představitelé se bojí eskalace. K žádné eskalaci už nedochází. Rusko už překročilo všechny červené linie. Nemá smysl se bát eskalace. Tato omezení jsou prostě zbytečná,“ míní.
Neobává se ani případné jaderné války. „Rusko dobře ví, že není jedinou jadernou mocností v Evropě a na světě. Nemyslím si, že se chystáme vyzkoušet jaderný útok na jakoukoli zemi,“ uvedl.
Prezident také vysvětlil, proč Estonsko Ukrajinu tolik podporuje. „Máme vlastní historii a víme, co znamenala okupace, když Sovětský svaz okupoval naši zemi. My a naši rodiče máme takovou paměť – to je jeden z důvodů. Jako malá nezávislá země si nemůžeme dovolit, aby tyto mocné země překračovaly hranice nezávislých zemí. Samozřejmě budeme Ukrajinu nadále podporovat,“ uzavřel.
Související
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák