Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident

Estonský prezident Alar Karis vyzývá Západ k tvrdšímu postupu vůči Rusku a překročení všech ruských červených linií. Podporuje zrušení omezení na používání zbraní dodaných Ukrajině a varuje před hrozbou ruské propagandy a špionáže. Estonsko podle něj bude nadále silně podporovat Ukrajinu.

Západ podle estonského lídra musí překročit veškeré ruské červené linie. „Jsme ve velmi jednoduché pozici, měli bychom zrušit omezení na používání zbraní, které Ukrajina dostává od západního světa, abychom mohli tyto drony zaměřit tam, kde začínají,“ nastínil v rozhovoru pro server Kyiv Independent.

Pobaltské země podle něj mají obavy z nestabilní situace ve Washingtonu, Spojené státy se totiž připravují na listopadovou volbu šéfa Bílého domu. „Donald Trump už jednou prezidentem byl a tehdy jsme byli členem NATO. Nespoléháme se jen na spojence v NATO. Na obranu vynakládáme také poměrně velké množství vlastních prostředků. Příští rok to budou asi 3 %. To, co bychom měli udělat a děláme, je přesvědčit ostatní země NATO, aby dávaly na obranu více než 2 %,“ popsal Karis.

Promluvil také o ruském bezpilotním letounu, který předminulý týden spadl na lotyšské území. „Za prvé musíme vědět, zda je to náhoda, nebo zda je to záměr. Lotyšsko a Estonsko na NATO spoléhají. Musíme zahájit diskuse o tom, jak se v takových situacích chovat, a diskuse již začal,“ poznamenal.

Dodal, že Estonci chtějí Rusy porazit – a také na to jsou připravení. „Samozřejmě, že jsme. Ale doktrína je svým způsobem... Co bychom měli dělat? Jsme malá země. To znamená, že musíme zajistit, aby nepřítel nevstoupil na naše území. Je to tak jednoduché,“ vysvětlil.

Podle něj by západní spojenci měli více naslouchat zemím, které s Ruskem přímo sousedí. „Tyto země jsou zvyklé na takový mírový život – žádná válka, nic. A my jsme byli naivní. Ale probudili jsme dřív než naši vzdálení přátelé,“ podotkl.

Varoval před ruskými zpravodajskými službami. „Ruská rozvědka je všude. A její propaganda je všude, nejen v Estonsku, ale po celém světě. Vidíte, že i ve Spojených státech zasahují do voleb, a to nejen v Evropě. Takže na to musíme být připraveni. Také se teď objevují dezinformace, které šíří Rusko, kybernetické útoky a tak dále. Takže to není otázka Estonska. Je to všude a my se na to musíme připravit,“ shrnul estonský prezident.

Zdůraznil potřebu povolit ukrajinské armádě používat zbraně dlouhého doletu proti ruskému území. „Jedna věc je pravděpodobně ta, že některé země a někteří představitelé se bojí eskalace. K žádné eskalaci už nedochází. Rusko už překročilo všechny červené linie. Nemá smysl se bát eskalace. Tato omezení jsou prostě zbytečná,“ míní.

Neobává se ani případné jaderné války. „Rusko dobře ví, že není jedinou jadernou mocností v Evropě a na světě. Nemyslím si, že se chystáme vyzkoušet jaderný útok na jakoukoli zemi,“ uvedl.

Prezident také vysvětlil, proč Estonsko Ukrajinu tolik podporuje. „Máme vlastní historii a víme, co znamenala okupace, když Sovětský svaz okupoval naši zemi. My a naši rodiče máme takovou paměť – to je jeden z důvodů. Jako malá nezávislá země si nemůžeme dovolit, aby tyto mocné země překračovaly hranice nezávislých zemí. Samozřejmě budeme Ukrajinu nadále podporovat,“ uzavřel.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku

Ukrajinská armáda čelí v Donbasu narůstajícímu tlaku, přičemž ruské jednotky se postupně přibližují k jednomu z posledních klíčových obranných uzlů v oblasti. Situace v okolí Kramatorsku se v posledních týdnech výrazně zhoršila a pocity bojového optimismu mezi ukrajinskými obránci postupně mizí. 
Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alar Karis Rusko

Aktuálně se děje

před 41 minutami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 2 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 3 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 5 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Dálnice D1

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

včera

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy