Rusko vs. NATO: Kdo by zvítězil, pokud by vypukla válka?

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 donutila NATO přizpůsobit se „nové geopolitické realitě“. Aliance čelí nejen pokračující válce na Ukrajině, ale i hybridním útokům, špionáži a kybernetickým operacím zaměřeným na destabilizaci členských států.

Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno varoval, že se frontová linie války přesouvá „mimo Ukrajinu“ do pobaltských států, západní Evropy a dokonce i arktických oblastí.

Rusko mezitím modernizuje armádu a přemísťuje své síly k hranicím s Finskem, Lotyšskem a Estonskem. Přes známé slabiny, které se ukázaly během války na Ukrajině, zůstává ruská vojenská síla značná, přičemž Kreml stále disponuje největším arzenálem jaderných zbraní na světě.

Severoatlantická aliance, založená v roce 1949, čítá nyní 31 členů, včetně nově přijatého Finska (2023) a Švédska. Klíčovou výhodou NATO je zásada kolektivní obrany podle článku 5, který zaručuje, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.

Z hlediska konvenčních zbraní NATO výrazně převyšuje Rusko. NATO má 22 308 letadel, zatímco Rusko jich vlastní 4 814. NATO také vyhrává v počtu lodí, má jich 2 258, Rusko pouze 781. Obrněná vozidla také deklarují převahu NATO, vlastní jich 849 801. Rusko aktuálně disponuje 161 382 vozidly.

Pokud jde o jaderné zbraně, NATO má téměř stejné kapacity jako Rusko (5 759 vs. 5 889 hlavic), což zajišťuje vzájemné odstrašení.

Navzdory sílícímu napětí se odborníci shodují, že přímý konflikt mezi NATO a Ruskem je velmi nepravděpodobný. Vladimir Putin chápe, že válka s NATO by znamenala „politickou a vojenskou sebevraždu“.

Stejně tak NATO ukázalo váhavost, pokud jde o přímé zapojení do války na Ukrajině. Členství Ukrajiny v NATO bylo odloženo na dobu po skončení války, aby se zabránilo eskalaci, která by mohla vyústit v globální konflikt.

Ačkoli NATO deklaruje jednotu, existují rozdíly mezi členskými státy, zejména v otázkách financování a vojenské pomoci. Méně než třetina členů splňuje závazek vydávat 2 % HDP na obranu. Největší část zátěže nese USA, které v roce 2023 utratily na obranu přibližně 916 miliard dolarů – téměř 40 % celosvětových vojenských výdajů.

Nad aliancí visí i nejistota spojená s návratem Donalda Trumpa na politickou scénu. Jeho kritika NATO a výroky o možnosti nečinnosti vůči státům, které neplní své závazky, vzbuzují obavy o dlouhodobou stabilitu aliance.

Přestože by NATO mělo jasnou převahu v konvenční válce, jakýkoliv konflikt s Ruskem by mohl rychle eskalovat do jaderné války, což by mělo katastrofické důsledky pro celý svět. Proto obě strany zůstávají v kleci vzájemného odstrašení, zatímco hybridní a zástupné konflikty nadále dominují geopolitické scéně.