Ruský styl vedení války připravil o končetinu desítky tisíc ukrajinských vojáků, píše WSJ

O jednu či více končetin od začátku ruské invaze přišlo něco mezi 20 a 50 tisíci ukrajinských vojáků. Nemocnice a rehabilitační centra nápor jen těžko zvládají, na protézy zranění mnohdy čekají rok. Podle jednoho z majitelů protetických firem za tím stojí způsob, jakým Rusové vedou válku. 

Dosud nezveřejněné odhady lékařů, charitativních organizací a protetických firem (vyrábějících protézy, pozn. red.) mluví o 20 až 50 tisících ukrajinských vojáků, kteří od začátku ruské války proti Ukrajině přišli o jednu či více končetin. Upozornil na to list Wall Street Journal.

Současný počet ale může být v tuto chvíli ještě vyšší, registrace pacientů na zákroky trvá delší dobu. Někteří jsou totiž amputováni až několik týdnů nebo měsíců po zranění. Navíc nyní probíhá protiofenzíva plná brutálních bojů. 

WSJ přinesl také zajímavé srovnání: v průběhu první světové války muselo podstoupit amputaci 67 tisíc Němců a 41 tisíc Britů – a tento zákrok byl často jediným možným k zabránění úmrtí pacienta. Amputaci rovněž podstoupilo zhruba dva tisíce veteránů americké invaze do Afghánistánu a Iráku. 

Ukrajinské úřady tyto informace nekomentují, píše WSJ. „Kyjev drží přesné statistiky obětí v tajnosti, aby nedemoralizoval obyvatelstvo. I hrubý odhad však vrhá světlo na ohromující lidské oběti sedmnáctiměsíčního ruského útoku – oběti, které budou trvat desítky let.“

Exkluzivní odhady poskytla německá společnost Ottobock specializující se na výrobu protéz. Spolupracuje s Kyjevem na pomoci zraněným s amputací. Podle odhadů vlády a zdravotnických partnerů jde o zhruba 50 tisíc osob bez jedné či více končetin. 

Počet vážně zraněných během ruské války je podle dalšího odhadu od organizace Zdraví ukrajinského lidu ICF se pohybuje okolo 200 tisíc, přičemž deset procent z nich muselo amputaci podstoupit. 

Za takovým počtem, ať už 20 nebo 50 tisíc, stojí zejména způsob, jakým Rusové válku vedou – a to za použití min, dělostřelectva, raket a dronů zaměřených jak na vojáky, tak civilisty. „Můj dědeček založil naši společnost v roce 1919, aby pomohl… německým vojákům vracejícím se z první světové války, kteří byli zraněni dělostřeleckou palbou a přišli o ruce, nohy nebo zrak – to je přesně to, co vidíme na Ukrajině,“ vylíčil předseda Ottobock Hans Georg Näder. 

WSJ připomíná, že před ruskou invazí probíhalo na Ukrajině několik tisíc amputací ročně. Ukrajinští lékaři a specializované kliniky však nyní informují o své přetíženosti, mnoho pacientů na novou nohu musí čekat déle než rok. „Pouze ve Lvově provedli lékaři za loňský rok 53 tisíc operací,“ vyčíslil jednatel sítě zdravotnických rehabilitačních center Unbroken Oleksandr Kobzarev. 

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 56 minutami

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

před 3 hodinami

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

před 3 hodinami

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

před 8 hodinami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 9 hodinami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují

Americký prezident Donald Trump oznámil pozastavení Projektu Svoboda. Spojené státy tak podle jeho slov vyslyšely prosby několika zemí. Trump dodal, že nyní se má pracovat na dokončení mírové dohody s Íránem. Dal však najevo, že dohoda není stoprocentně jistá. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy