Rusové přepisují historii a potlačují ukrajinskou státnost. Zakrývání vlastních lží jim ale moc nejde

Válka na Ukrajině v ruských úřadech podnítila potřebu přepisování historie. Nové školní učebnice pro školy v Rusku už nebudou obsahovat zmínky o Kyjevu a Ukrajině. Kreml se dlouhodobě snaží potlačovat ukrajinský národ. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno při pohledu na mapu ze 17. století tvrdil, že Ukrajina nikdy neexistovala. I na této mapě ale nápis Ukrajina je. Kyjev rovněž. 

Rusové nyní začali doslova „přepisovat historii“. Server Euronews informoval, že někteří ruští vydavatelé učebnic z nich odstraňují zmínky o Kyjevu a Ukrajině.

Jako příklad může sloužit vymazání částí historie Kyjevské Rusi, která zahrnovala dnešní Bělorusko, Ukrajinu a Rusko. Minulé vydání obsahovalo, že „Příběh Bygonských let napsal nestor, mnich z Kyjevského kláštera“. Nová verze už popisuje pouze jakéhosi mnicha Nestora bez uvedení působiště.

Zmínka o princi Igorovi, který „začal vládnout Kyjevu“ je pozměněna. V nové verzi učebnice „začal vládnout Rusku“. Další změna je o něco méně tvrdá – ve starší verzi učebnice kníže Vladimir pokřtil všechny lidi v Kyjevě, nová verze informuje o „hlavním městě“.

Fotografie těchto změn zachytila analytička Mariia Kramarenko na twitteru.

Zaměstnanci nakladatelství Prosvěcenije řekli, že jim bylo nařízeno odstranit „nevhodné“ odkazy na Ukrajinu a Kyjev ze všech školních učebnic. „Máme za úkol, aby to vypadalo, že Ukrajina prostě neexistuje. Je nesmírně problematické, když v učebnici o nějaké zemi prostě nejsou žádné informace. Dítě vyrůstá bez jakýchkoli znalostí o této zemi, bylo by pro něj mnohem snazší uvěřit televizi,“ prozradil jeden ze zaměstnanců pod podmínkou anonymity.

Jeden z nich podotkl, že změny jsou nejnáročnější u učebnic dějepisu. Odstranit zmínky o Ukrajině a Kyjevě bez snížení kvality materiálu je často nemožné. Redaktoři si tak namísto produktivnější práce musí hrát s úpravami formulací, aby hráli „bezpečněji“, jak přiblížil zaměstnanec.

„Pokud je to ale možné, je lepší Ukrajinu nezmiňovat vůbec. Nyní se v učebnicích Kyjev zmiňuje většinou v souvislosti s Kyjevskou Rusí a osvobozením města za druhé světové války. Klidně můžeme popisovat, jak sovětská armáda zachránila Kyjev, ale o nezávislé Ukrajině nemůže být řeč,“ přiznal jeden z redaktorů nakladatelství Prosvěcenije.

Zaměstnanci tohoto nakladatelství už začátkem dubna obdrželi dopisy od svých nadřízených, aby ze svých pracovních e-mailových podpisů odstranili odkazy na účty na Facebooku či Instagramu. Odstranit zmínky o zablokovaných sociálních sítích museli i z učebnic.

Tentýž proces probíhal v roce 2014. „Po anexi Krymu se všude vkládaly pasáže o Krymu. Musíte pochopit, že učebnice dějepisu a společenských věd jsou nejnáchylnější k cenzuře ze všech knih. Jakmile se kyvadlo rozhoupe, učebnice jsou okamžitě novelizovány,“ podotýká další ze zaměstnanců.

Ukrajina má svou historii

Koncem května navíc Business Insider přiblížil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že staré mapy prokazují neexistenci Ukrajiny. Řekl to při setkání s předsedou ruského ústavního soudu Valerijem Zorkinem.

Seděli společně nad mapou Evropy ze 17. století, vytvořenou kartografem francouzského krále Ludvíka XIV. Hubertem Jaillotem. V rámci ospravedlňování invaze na Ukrajinu tvrdil, že podle dané mapy Ukrajina není skutečnou zemí.

„Sovětská vláda vytvořila sovětskou Ukrajinu. To je každému dobře známo. Do té doby žádná Ukrajina v dějinách lidstva neexistovala,“ popisoval Putin.

Mapa ale ve skutečnosti Ukrajinu ukazuje. Text, který kartograf pro toto území použil, říká: „Ukrajina nebo země Kozáků“. Umístěna je hned vedle řeky Dněpr, která protéká i územím dnešní Ukrajiny. Nedaleko je vidět i Kyjev.

Na začátku invaze Putin označil Rusy a Ukrajince za „jeden národ“, rozdělený nepřátelskými zahraničními mocnostmi. „V sedmnáctém století, kdy byla mapa vyrobena, měla Ukrajina kulturu a jazyk odlišný od Ruska a kozácké kmeny se domáhaly nezávislosti na polských vládcích a Moskvě,“ vysvětlil historik Bjorn Alexander Düben.

Roku 1790 Ruské impérium zabralo většinu dnešního ukrajinského území. Ukrajina následně vyhlásila nezávislost v roce 1917, nedlouho po bolševické revoluci v Rusku. Následně ji zabral Sovětský svaz a osamostatnila se až v roce 1991. Moskva tento krok akceptovala.

Policie šla i po dítěti

Ruské úřady dokážou postihovat i nevinnou dětskou tvořivost. Máša Moskalevová, žákyně šesté třídy, už loni v hodině výtvarné výchovy nakreslila obrázek ženy a dítěte pod raketovou palbou. Letos ji dvakrát převezli do dětského útulku v Efremově v Tulské oblasti, zatímco jejího otce vyslýchala FSB, psal ruský opoziční server Mediazona. Dne 1. března tohoto roku muže definitivně zatkli a dívka skončila v dětském domově. Následně ho ruské represivní orgány umístily do domácího vězení s obviněním z diskreditace ruské armády.

Alexej Moskalev, otec Máši, popisoval celou situaci v rozhovoru pro OVD-Info. „Učitelka běžela za ředitelem, který zavolal policii. Učitelka výtvarné výchovy okamžitě začala mé dívce vyhrožovat, takže když přijeli policisté a čekali na ni u vchodu a ptali se všech dětí na jména, okamžitě pochopila, o co jde. Podařilo se jí vyklouznout a uvedla falešné jméno. Když přiběhla domů, udýchaná řekla: ‚Tati, policie mě málem chytila za to, že jsem nakreslila obrázek.‘ Dcera byla vyděšená a já jí slíbil, že druhý den přijdu do školy a počkám na ni až do konce vyučování,“ vylíčil Alexej.

Související

Ruská armáda

Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva

Rusko pohrozilo nasazením svého válečného námořnictva k ochraně plavidel, která jsou spojována s jeho takzvanou „stínovou flotilou“. Vysoký ruský představitel Nikolaj Patrušev uvedl, že Moskva je připravena bránit své lodě před případným zabavením ze strany evropských států. Tento krok vyvolává vážné obavy z odvetných opatření proti evropské námořní dopravě v době, kdy roste mezinárodní tlak na omezení ruského exportu ropy.

Více souvisejících

Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Američané gólem v prodloužení potvrdili nadvládu nad světovým hokejem i na olympiádě

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

Češi se znovu sešli na podporu Ukrajiny. Je to i naše válka, prohlásil Pavel

Češi se v sobotu odpoledne sešli na Staroměstském náměstí, aby krátce před čtvrtým výročím začátku války na Ukrajině vyjádřili podporu napadené zemi. Akci podpořil svou účastí i prezident Petr Pavel. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy