Rusové přepisují historii a potlačují ukrajinskou státnost. Zakrývání vlastních lží jim ale moc nejde

Válka na Ukrajině v ruských úřadech podnítila potřebu přepisování historie. Nové školní učebnice pro školy v Rusku už nebudou obsahovat zmínky o Kyjevu a Ukrajině. Kreml se dlouhodobě snaží potlačovat ukrajinský národ. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno při pohledu na mapu ze 17. století tvrdil, že Ukrajina nikdy neexistovala. I na této mapě ale nápis Ukrajina je. Kyjev rovněž. 

Rusové nyní začali doslova „přepisovat historii“. Server Euronews informoval, že někteří ruští vydavatelé učebnic z nich odstraňují zmínky o Kyjevu a Ukrajině.

Jako příklad může sloužit vymazání částí historie Kyjevské Rusi, která zahrnovala dnešní Bělorusko, Ukrajinu a Rusko. Minulé vydání obsahovalo, že „Příběh Bygonských let napsal nestor, mnich z Kyjevského kláštera“. Nová verze už popisuje pouze jakéhosi mnicha Nestora bez uvedení působiště.

Zmínka o princi Igorovi, který „začal vládnout Kyjevu“ je pozměněna. V nové verzi učebnice „začal vládnout Rusku“. Další změna je o něco méně tvrdá – ve starší verzi učebnice kníže Vladimir pokřtil všechny lidi v Kyjevě, nová verze informuje o „hlavním městě“.

Fotografie těchto změn zachytila analytička Mariia Kramarenko na twitteru.

Zaměstnanci nakladatelství Prosvěcenije řekli, že jim bylo nařízeno odstranit „nevhodné“ odkazy na Ukrajinu a Kyjev ze všech školních učebnic. „Máme za úkol, aby to vypadalo, že Ukrajina prostě neexistuje. Je nesmírně problematické, když v učebnici o nějaké zemi prostě nejsou žádné informace. Dítě vyrůstá bez jakýchkoli znalostí o této zemi, bylo by pro něj mnohem snazší uvěřit televizi,“ prozradil jeden ze zaměstnanců pod podmínkou anonymity.

Jeden z nich podotkl, že změny jsou nejnáročnější u učebnic dějepisu. Odstranit zmínky o Ukrajině a Kyjevě bez snížení kvality materiálu je často nemožné. Redaktoři si tak namísto produktivnější práce musí hrát s úpravami formulací, aby hráli „bezpečněji“, jak přiblížil zaměstnanec.

„Pokud je to ale možné, je lepší Ukrajinu nezmiňovat vůbec. Nyní se v učebnicích Kyjev zmiňuje většinou v souvislosti s Kyjevskou Rusí a osvobozením města za druhé světové války. Klidně můžeme popisovat, jak sovětská armáda zachránila Kyjev, ale o nezávislé Ukrajině nemůže být řeč,“ přiznal jeden z redaktorů nakladatelství Prosvěcenije.

Zaměstnanci tohoto nakladatelství už začátkem dubna obdrželi dopisy od svých nadřízených, aby ze svých pracovních e-mailových podpisů odstranili odkazy na účty na Facebooku či Instagramu. Odstranit zmínky o zablokovaných sociálních sítích museli i z učebnic.

Tentýž proces probíhal v roce 2014. „Po anexi Krymu se všude vkládaly pasáže o Krymu. Musíte pochopit, že učebnice dějepisu a společenských věd jsou nejnáchylnější k cenzuře ze všech knih. Jakmile se kyvadlo rozhoupe, učebnice jsou okamžitě novelizovány,“ podotýká další ze zaměstnanců.

Ukrajina má svou historii

Koncem května navíc Business Insider přiblížil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že staré mapy prokazují neexistenci Ukrajiny. Řekl to při setkání s předsedou ruského ústavního soudu Valerijem Zorkinem.

Seděli společně nad mapou Evropy ze 17. století, vytvořenou kartografem francouzského krále Ludvíka XIV. Hubertem Jaillotem. V rámci ospravedlňování invaze na Ukrajinu tvrdil, že podle dané mapy Ukrajina není skutečnou zemí.

„Sovětská vláda vytvořila sovětskou Ukrajinu. To je každému dobře známo. Do té doby žádná Ukrajina v dějinách lidstva neexistovala,“ popisoval Putin.

Mapa ale ve skutečnosti Ukrajinu ukazuje. Text, který kartograf pro toto území použil, říká: „Ukrajina nebo země Kozáků“. Umístěna je hned vedle řeky Dněpr, která protéká i územím dnešní Ukrajiny. Nedaleko je vidět i Kyjev.

Na začátku invaze Putin označil Rusy a Ukrajince za „jeden národ“, rozdělený nepřátelskými zahraničními mocnostmi. „V sedmnáctém století, kdy byla mapa vyrobena, měla Ukrajina kulturu a jazyk odlišný od Ruska a kozácké kmeny se domáhaly nezávislosti na polských vládcích a Moskvě,“ vysvětlil historik Bjorn Alexander Düben.

Roku 1790 Ruské impérium zabralo většinu dnešního ukrajinského území. Ukrajina následně vyhlásila nezávislost v roce 1917, nedlouho po bolševické revoluci v Rusku. Následně ji zabral Sovětský svaz a osamostatnila se až v roce 1991. Moskva tento krok akceptovala.

Policie šla i po dítěti

Ruské úřady dokážou postihovat i nevinnou dětskou tvořivost. Máša Moskalevová, žákyně šesté třídy, už loni v hodině výtvarné výchovy nakreslila obrázek ženy a dítěte pod raketovou palbou. Letos ji dvakrát převezli do dětského útulku v Efremově v Tulské oblasti, zatímco jejího otce vyslýchala FSB, psal ruský opoziční server Mediazona. Dne 1. března tohoto roku muže definitivně zatkli a dívka skončila v dětském domově. Následně ho ruské represivní orgány umístily do domácího vězení s obviněním z diskreditace ruské armády.

Alexej Moskalev, otec Máši, popisoval celou situaci v rozhovoru pro OVD-Info. „Učitelka běžela za ředitelem, který zavolal policii. Učitelka výtvarné výchovy okamžitě začala mé dívce vyhrožovat, takže když přijeli policisté a čekali na ni u vchodu a ptali se všech dětí na jména, okamžitě pochopila, o co jde. Podařilo se jí vyklouznout a uvedla falešné jméno. Když přiběhla domů, udýchaná řekla: ‚Tati, policie mě málem chytila za to, že jsem nakreslila obrázek.‘ Dcera byla vyděšená a já jí slíbil, že druhý den přijdu do školy a počkám na ni až do konce vyučování,“ vylíčil Alexej.

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy