Rusové přepisují historii a potlačují ukrajinskou státnost. Zakrývání vlastních lží jim ale moc nejde

Válka na Ukrajině v ruských úřadech podnítila potřebu přepisování historie. Nové školní učebnice pro školy v Rusku už nebudou obsahovat zmínky o Kyjevu a Ukrajině. Kreml se dlouhodobě snaží potlačovat ukrajinský národ. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno při pohledu na mapu ze 17. století tvrdil, že Ukrajina nikdy neexistovala. I na této mapě ale nápis Ukrajina je. Kyjev rovněž. 

Rusové nyní začali doslova „přepisovat historii“. Server Euronews informoval, že někteří ruští vydavatelé učebnic z nich odstraňují zmínky o Kyjevu a Ukrajině.

Jako příklad může sloužit vymazání částí historie Kyjevské Rusi, která zahrnovala dnešní Bělorusko, Ukrajinu a Rusko. Minulé vydání obsahovalo, že „Příběh Bygonských let napsal nestor, mnich z Kyjevského kláštera“. Nová verze už popisuje pouze jakéhosi mnicha Nestora bez uvedení působiště.

Zmínka o princi Igorovi, který „začal vládnout Kyjevu“ je pozměněna. V nové verzi učebnice „začal vládnout Rusku“. Další změna je o něco méně tvrdá – ve starší verzi učebnice kníže Vladimir pokřtil všechny lidi v Kyjevě, nová verze informuje o „hlavním městě“.

Fotografie těchto změn zachytila analytička Mariia Kramarenko na twitteru.

Zaměstnanci nakladatelství Prosvěcenije řekli, že jim bylo nařízeno odstranit „nevhodné“ odkazy na Ukrajinu a Kyjev ze všech školních učebnic. „Máme za úkol, aby to vypadalo, že Ukrajina prostě neexistuje. Je nesmírně problematické, když v učebnici o nějaké zemi prostě nejsou žádné informace. Dítě vyrůstá bez jakýchkoli znalostí o této zemi, bylo by pro něj mnohem snazší uvěřit televizi,“ prozradil jeden ze zaměstnanců pod podmínkou anonymity.

Jeden z nich podotkl, že změny jsou nejnáročnější u učebnic dějepisu. Odstranit zmínky o Ukrajině a Kyjevě bez snížení kvality materiálu je často nemožné. Redaktoři si tak namísto produktivnější práce musí hrát s úpravami formulací, aby hráli „bezpečněji“, jak přiblížil zaměstnanec.

„Pokud je to ale možné, je lepší Ukrajinu nezmiňovat vůbec. Nyní se v učebnicích Kyjev zmiňuje většinou v souvislosti s Kyjevskou Rusí a osvobozením města za druhé světové války. Klidně můžeme popisovat, jak sovětská armáda zachránila Kyjev, ale o nezávislé Ukrajině nemůže být řeč,“ přiznal jeden z redaktorů nakladatelství Prosvěcenije.

Zaměstnanci tohoto nakladatelství už začátkem dubna obdrželi dopisy od svých nadřízených, aby ze svých pracovních e-mailových podpisů odstranili odkazy na účty na Facebooku či Instagramu. Odstranit zmínky o zablokovaných sociálních sítích museli i z učebnic.

Tentýž proces probíhal v roce 2014. „Po anexi Krymu se všude vkládaly pasáže o Krymu. Musíte pochopit, že učebnice dějepisu a společenských věd jsou nejnáchylnější k cenzuře ze všech knih. Jakmile se kyvadlo rozhoupe, učebnice jsou okamžitě novelizovány,“ podotýká další ze zaměstnanců.

Ukrajina má svou historii

Koncem května navíc Business Insider přiblížil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že staré mapy prokazují neexistenci Ukrajiny. Řekl to při setkání s předsedou ruského ústavního soudu Valerijem Zorkinem.

Seděli společně nad mapou Evropy ze 17. století, vytvořenou kartografem francouzského krále Ludvíka XIV. Hubertem Jaillotem. V rámci ospravedlňování invaze na Ukrajinu tvrdil, že podle dané mapy Ukrajina není skutečnou zemí.

„Sovětská vláda vytvořila sovětskou Ukrajinu. To je každému dobře známo. Do té doby žádná Ukrajina v dějinách lidstva neexistovala,“ popisoval Putin.

Mapa ale ve skutečnosti Ukrajinu ukazuje. Text, který kartograf pro toto území použil, říká: „Ukrajina nebo země Kozáků“. Umístěna je hned vedle řeky Dněpr, která protéká i územím dnešní Ukrajiny. Nedaleko je vidět i Kyjev.

Na začátku invaze Putin označil Rusy a Ukrajince za „jeden národ“, rozdělený nepřátelskými zahraničními mocnostmi. „V sedmnáctém století, kdy byla mapa vyrobena, měla Ukrajina kulturu a jazyk odlišný od Ruska a kozácké kmeny se domáhaly nezávislosti na polských vládcích a Moskvě,“ vysvětlil historik Bjorn Alexander Düben.

Roku 1790 Ruské impérium zabralo většinu dnešního ukrajinského území. Ukrajina následně vyhlásila nezávislost v roce 1917, nedlouho po bolševické revoluci v Rusku. Následně ji zabral Sovětský svaz a osamostatnila se až v roce 1991. Moskva tento krok akceptovala.

Policie šla i po dítěti

Ruské úřady dokážou postihovat i nevinnou dětskou tvořivost. Máša Moskalevová, žákyně šesté třídy, už loni v hodině výtvarné výchovy nakreslila obrázek ženy a dítěte pod raketovou palbou. Letos ji dvakrát převezli do dětského útulku v Efremově v Tulské oblasti, zatímco jejího otce vyslýchala FSB, psal ruský opoziční server Mediazona. Dne 1. března tohoto roku muže definitivně zatkli a dívka skončila v dětském domově. Následně ho ruské represivní orgány umístily do domácího vězení s obviněním z diskreditace ruské armády.

Alexej Moskalev, otec Máši, popisoval celou situaci v rozhovoru pro OVD-Info. „Učitelka běžela za ředitelem, který zavolal policii. Učitelka výtvarné výchovy okamžitě začala mé dívce vyhrožovat, takže když přijeli policisté a čekali na ni u vchodu a ptali se všech dětí na jména, okamžitě pochopila, o co jde. Podařilo se jí vyklouznout a uvedla falešné jméno. Když přiběhla domů, udýchaná řekla: ‚Tati, policie mě málem chytila za to, že jsem nakreslila obrázek.‘ Dcera byla vyděšená a já jí slíbil, že druhý den přijdu do školy a počkám na ni až do konce vyučování,“ vylíčil Alexej.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.
Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

Více souvisejících

Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

18. prosince 2025 22:04

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy