Ruští občané pomáhají cestovnímu ruchu. Kam jezdí na dovolenou?

Ruští turisté ve velké míře pomohli cestovnímu ruchu v Turecku, Gruzii či Spojených arabských emirátech. Dvojnásobný nárůst příjezdů ruských občanů zaznamenává Thajsko. Naopak ostrovní stát Kypr na jejich úbytku velmi tratil. 

Se seznamem destinací, kde statisíce Rusů tráví dovolenou, přišel server Politico. „Statisíce Rusů se poohlížejí po oblíbených destinacích, kde by mohli strávit letní dovolenou, nebo dokonce po bezpečném útočišti, kde by přečkali konflikt,“ píše.

Jde ale spíše o bohatší ruské občany, běžné rodiny stráví teplé měsíce na svých chatách či na dovolené v Ruské federaci. „Ti, kteří mají dostatek peněz na cestování, neztrácejí čas a odlétají na slunná místa v Evropě a Asii,“ pokračuje server.

První z destinací je poměrně očekávaně Turecko, které se rozkládá mezi Evropou a Asií a nabízí velké množství možností, kde se Rusové mohou na pár týdnů „schovat“. Ankara navíc kvůli vleklé ekonomické krizi potřebuje přísun peněz a jako jedna z mála destinací nezakázala lety z Ruska. Turecké aerolinky tak nabízejí lety z Moskvy do Antalye či Bodrumu za 130 eur, což je v přepočtu něco přes tři tisíce korun. Cena je to zhruba srovnatelná s letem z Prahy.

Turecko očekává, že letos zemi navštíví až sedm milionů Rusů. Příjmy z cestovního ruchu stouply o více než čtvrtinu na 21,7 miliard dolarů – neboli 481 miliard korun. Povolení k pobytu má v současné chvíli 145 tisíc Rusů. „Unikli sice politické nestabilitě a riziku odvodu do armády, ale o svou novou vlast se dělí s desítkami tisíc Ukrajinců, kteří uprchli ze své země před válkou,“ počítá Politico.

Ani jedna ze skupin přitom není v bezpečí. Po prezidentských volbách v Turecku rostou protiimigrační nálady a oběma skupinám by mohlo hrozit, že „budou poslány domů“.

Ruští občané rovněž rádi jezdí do Gruzie. „Má v myslích Rusů téměř mýtický status – a její pověst nejlepší přírody, jídla a pohostinnosti v bývalém Sovětském svazu z ní udělala oblíbenou destinaci pro rekreanty střední třídy,“ uvádí server s tím, že jen za loňský rok zemi navštívilo 1,1 milionu Rusů.

Gruzínští občané ale nejsou z jejich přítomnosti příliš nadšení, ačkoliv Tbilisi Kremlu rádo vychází vstříc. Průzkum veřejného mínění provedený v březnu ukázal, že pouhá čtyři procenta z 1500 dotázaných ruské návštěvníky vnímá jako „vítané“. Třetina z nich trvala na tom, že ruští zákazníci by měli dostat zákaz návštěvy do doby, než se Moskva vzdá kontroly nad okupovanými regiony Abcházie a Jižní Osetie.

Další z oblíbených destinací je Thajsko, kam ruští občané mohou vkročit svobodně díky bezvízovému styku. Odhady hovoří o tom, že jen v první polovině tohoto roku navštívilo zemi až 800 tisíc Rusů. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o sto procent.

Například ve městě Phuket, které je známé pro bujaré večírky, koupili v lednu téměř polovinu vil zámožní Rusové. „Buď jako prázdninové domy, nebo jako místa pro večírky, kde mohou přečkat válku,“ píše Politico.

Mezi těmi bohatšími Rusy vede Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Město nabízí ohromné možnosti pro ty, kteří „hledají přátelské přijetí a místo, kde mohou utratit obrovské částky v opulentních nákupních center“.

Počet Rusů přicházejících do SAE se loni zvýšil o 63 procent, narostl také počet imigrantů. Údajně se „v pouštním městě cítí lépe než v západních zemích, protože zde nedochází k veřejným projevům podpory válkou zničené Ukrajině“.

Poslední ze jmenovaných je ostrovní stát Kypr – a rovněž člen Evropské unie. Ten ale utrpěl obrovským úbytkem ruských turistů. Po vzoru ostatních členských států zakázal komerční lety z Ruské federace a zavedl poplatek 80 eur za vízum. Kyperské úřady odhadují, že ekonomika na těchto krocích tratila 600 milionů eur.

Letenky zde stojí zhruba 250 eur, pokud Rusové létají ze své země přes Istanbul či arménský Jerevan. Kypr navíc vydává takzvané zlaté pasy, které nabízejí občanství Evropské unie výměnou za investice 2,5 milionu eur. Kvůli tomu na Kypr vznikl tlak, aby zrušil cestovní doklady oligarchům. Místní úřady tak odebraly už 222 pasů.

Související

Více souvisejících

Rusko Thajsko Turecko

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy