Ruští turisté ve velké míře pomohli cestovnímu ruchu v Turecku, Gruzii či Spojených arabských emirátech. Dvojnásobný nárůst příjezdů ruských občanů zaznamenává Thajsko. Naopak ostrovní stát Kypr na jejich úbytku velmi tratil.
Se seznamem destinací, kde statisíce Rusů tráví dovolenou, přišel server Politico. „Statisíce Rusů se poohlížejí po oblíbených destinacích, kde by mohli strávit letní dovolenou, nebo dokonce po bezpečném útočišti, kde by přečkali konflikt,“ píše.
Jde ale spíše o bohatší ruské občany, běžné rodiny stráví teplé měsíce na svých chatách či na dovolené v Ruské federaci. „Ti, kteří mají dostatek peněz na cestování, neztrácejí čas a odlétají na slunná místa v Evropě a Asii,“ pokračuje server.
První z destinací je poměrně očekávaně Turecko, které se rozkládá mezi Evropou a Asií a nabízí velké množství možností, kde se Rusové mohou na pár týdnů „schovat“. Ankara navíc kvůli vleklé ekonomické krizi potřebuje přísun peněz a jako jedna z mála destinací nezakázala lety z Ruska. Turecké aerolinky tak nabízejí lety z Moskvy do Antalye či Bodrumu za 130 eur, což je v přepočtu něco přes tři tisíce korun. Cena je to zhruba srovnatelná s letem z Prahy.
Turecko očekává, že letos zemi navštíví až sedm milionů Rusů. Příjmy z cestovního ruchu stouply o více než čtvrtinu na 21,7 miliard dolarů – neboli 481 miliard korun. Povolení k pobytu má v současné chvíli 145 tisíc Rusů. „Unikli sice politické nestabilitě a riziku odvodu do armády, ale o svou novou vlast se dělí s desítkami tisíc Ukrajinců, kteří uprchli ze své země před válkou,“ počítá Politico.
Ani jedna ze skupin přitom není v bezpečí. Po prezidentských volbách v Turecku rostou protiimigrační nálady a oběma skupinám by mohlo hrozit, že „budou poslány domů“.
Ruští občané rovněž rádi jezdí do Gruzie. „Má v myslích Rusů téměř mýtický status – a její pověst nejlepší přírody, jídla a pohostinnosti v bývalém Sovětském svazu z ní udělala oblíbenou destinaci pro rekreanty střední třídy,“ uvádí server s tím, že jen za loňský rok zemi navštívilo 1,1 milionu Rusů.
Gruzínští občané ale nejsou z jejich přítomnosti příliš nadšení, ačkoliv Tbilisi Kremlu rádo vychází vstříc. Průzkum veřejného mínění provedený v březnu ukázal, že pouhá čtyři procenta z 1500 dotázaných ruské návštěvníky vnímá jako „vítané“. Třetina z nich trvala na tom, že ruští zákazníci by měli dostat zákaz návštěvy do doby, než se Moskva vzdá kontroly nad okupovanými regiony Abcházie a Jižní Osetie.
Další z oblíbených destinací je Thajsko, kam ruští občané mohou vkročit svobodně díky bezvízovému styku. Odhady hovoří o tom, že jen v první polovině tohoto roku navštívilo zemi až 800 tisíc Rusů. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o sto procent.
Například ve městě Phuket, které je známé pro bujaré večírky, koupili v lednu téměř polovinu vil zámožní Rusové. „Buď jako prázdninové domy, nebo jako místa pro večírky, kde mohou přečkat válku,“ píše Politico.
Mezi těmi bohatšími Rusy vede Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Město nabízí ohromné možnosti pro ty, kteří „hledají přátelské přijetí a místo, kde mohou utratit obrovské částky v opulentních nákupních center“.
Počet Rusů přicházejících do SAE se loni zvýšil o 63 procent, narostl také počet imigrantů. Údajně se „v pouštním městě cítí lépe než v západních zemích, protože zde nedochází k veřejným projevům podpory válkou zničené Ukrajině“.
Poslední ze jmenovaných je ostrovní stát Kypr – a rovněž člen Evropské unie. Ten ale utrpěl obrovským úbytkem ruských turistů. Po vzoru ostatních členských států zakázal komerční lety z Ruské federace a zavedl poplatek 80 eur za vízum. Kyperské úřady odhadují, že ekonomika na těchto krocích tratila 600 milionů eur.
Letenky zde stojí zhruba 250 eur, pokud Rusové létají ze své země přes Istanbul či arménský Jerevan. Kypr navíc vydává takzvané zlaté pasy, které nabízejí občanství Evropské unie výměnou za investice 2,5 milionu eur. Kvůli tomu na Kypr vznikl tlak, aby zrušil cestovní doklady oligarchům. Místní úřady tak odebraly už 222 pasů.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák