Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO

V rozhovoru pro televizi CNN Rutte odmítl přímo potvrdit, zda Trump během jednání skutečně hrozil odchodem Spojených států z vojenské aliance. Celou debatu však popsal jako velmi upřímnou a otevřenou výměnu názorů. Zdůraznil také, že oba muži spolu hovořili jako dobří přátelé, přestože byla situace napjatá.

K tomuto diplomatickému setkání došlo ve velmi citlivém období, jen krátce po uzavření dohody o dvoutýdenním příměří mezi USA a Íránem. Součástí této dohody je také znovuotevření strategicky významného Hormuzského průlivu. K dohodě došlo poté, co Trump pohrozil útokem na íránskou civilní infrastrukturu a varoval před zánikem celé civilizace.

Ještě před samotnou schůzkou Donald Trump vystupňoval svou kritiku směrem k sedmdesát sedm let staré alianci. Označil ji za papírového tygra a naznačil, že Spojené státy zváží své další setrvání v tomto paktu. Prezidentovi vadilo, že členské státy ignorovaly jeho výzvy k vojenské pomoci při zajišťování klíčové vodní cesty.

Kvůli uzavření průlivu totiž celosvětově prudce vzrostly ceny ropy, což Trumpa značně popudilo. Mark Rutte v rozhovoru uvedl, že mu prezident jasně sdělil své pocity ohledně událostí posledních několika týdnů. Přesnější detaily o případném vystoupení z Nato však odmítl sdělit s tím, že celkový obraz je velmi nuancovaný.

Trumpovy negativní pocity vůči spojencům se po schůzce projevily i na sociální síti Truth Social. Ve svém příspěvku napsal, že aliance nebyla k dispozici, když ji Amerika potřebovala, a nebude tu ani v budoucnu. V textu se také vrátil k tématu Grónska, které označil za špatně spravovaný kus ledu.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová již dříve potvrdila, že téma odchodu z Nato bylo předmětem diskuse. Připomněla, že Trump je dlouhodobým kritikem aliance a už ve svém prvním funkčním období věřil, že má pravomoc ji opustit. Kongres však v roce 2023 schválil zákon, který vyžaduje k takovému kroku jeho schválení.

Základem fungování pětatřicetičlenné aliance je dohoda o vzájemné obraně, kdy útok na jednoho člena znamená útok na všechny. Tento mechanismus byl v historii aktivován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA v roce 2001. Trump si však nyní stěžuje, že v jeho aktuálním konfliktu s Íránem mu spojenci dostatečnou podporu neposkytli.

Na obranu aliance vystoupil republikánský senátor Mitch McConnell, který připomněl oběti spojeneckých vojáků v Afghánistánu a Iráku. Vyzval prezidenta, aby byl ve svých postojích konzistentní a neztrácel čas vyřizováním starých křivd. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit spíše na odstrašování protivníků než na spory s partnery.

Rutte se ve Washingtonu setkal také s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, který dříve zákon proti odchodu z Nato podporoval. Společně hovořili o íránské válce, snahách o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou i o dělení nákladů na obranu. Aliance je v poslední době neklidná i kvůli omezování americké vojenské podpory pro Ukrajinu.

Napětí mezi Trumpem a zbytkem paktu zesílilo zejména po únorovém začátku bojů s Íránem. Americký prezident trval na tom, že zabezpečení dopravy ropy v Hormuzském průlivu není úkolem pouze pro USA. Podle něj by za bezpečnost měly zodpovídat hlavně ty země, které jsou na těchto dodávkách ekonomicky závislé.

Trumpa dále rozhněvalo, že Francie a Španělsko omezily využití svého vzdušného prostoru pro americké operace. Tyto země sice přislíbily pomoc s mezinárodní koalicí po skončení konfliktu, ale v průběhu bojů se držely stranou. Britský premiér Keir Starmer se nyní snaží podpořit příměří a připravit plán pro poválečné zajištění regionu.