Scholz oznámil jméno nového německého ministra obrany, bude jím Pistorius

Novým německým ministrem obrany bude dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius. Dnes dopoledne to oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz, který tak potvrdil předchozí informace německých médií. Sociální demokrat Pistorius nahradí stranickou kolegyni Christine Lambrechtovou, která v pondělí rezignovala. Rezort obrany Pistorius převezme ve čtvrtek, uvedl vládní mluvčí Steffen Hebestreit.

"Pistorius je mimořádně zkušený politik, má zkušenosti se státní správou a roky se věnuje bezpečnostní politice. Díky svým kompetencím, asertivitě a velkému srdci je přesně tou správnou osobou, která provede armádu změnou epoch," řekl Scholz o novém spolkovém ministrovi obrany. Jako změnu epoch či dějinný obrat kancléř označuje rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu, neboť invaze podle něj změnila evropský bezpečnostní systém.

Designovaný ministr obrany Pistorius v odpoledním prohlášení novinářům řekl, že ho Scholzova nabídka překvapila. "Velmi rád jsem souhlasil, je to mimořádná čest," řekl. Poznamenal, že funkce znamená i velkou odpovědnost. "Obzvláště v nynější době. Úkoly, které jsou před námi, jsou obrovské," řekl. Dodal, že v zájmu budoucnosti bude pracovat na posílení německé armády.

Lambrechtová, která čelila dlouhodobé kritice za váhavou vojenskou podporu Ukrajiny, v pondělí Scholzovi oznámila, že dává svou funkci k dispozici. Ministryně, která podle konzervativní opoziční unie CDU/CSU nestačila na vedení rezortu obrany, nyní čelí kritice i za způsob oznámení odchodu. Úmysl rezignovat totiž novinářům nesdělila osobně, ale vydala jen krátké písemné prohlášení. V něm navíc obvinila média, že se příliš zaměřila na její osobu.

Pistorius se stal dolnosaským ministrem vnitra v roce 2013. Veřejnoprávní stanice ARD poznamenala, že politické zkušenosti získal i na komunální úrovni, mimo jiné jako starosta Osnabrücku. Jmenovací dekret od prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera převezme podle Hebestreita ve čtvrtek, kdy rovněž složí ministerskou přísahu ve Spolkovém sněmu.

Scholz v pondělí řekl, že nástupce Lambrechtové oznámí velmi brzy a že má jasnou představu. Nového ministra musel kancléř vybrat bez zbytečných odkladů, neboť ve čtvrtek přijede na návštěvu do Berlína americký ministr obrany Lloyd Austin. V pátek povede Austin na americké základně Ramstein v Německu jednání zemí, které humanitárními i vojenskými dodávkami podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi.

Pistoriusovi mezitím gratulovala řada vládní představitelů včetně ministra financí Christina Lindnera či ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svenji Schulzeové. Hodně štěstí mu popřál také bavorský premiér a šéf opoziční konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. "S paní Lambrechtovou jsme ztratili spoustu času, který nyní musíme dohnat," dodal Söder.

Výběr 62letého Pistoriuse podle stanice ntv může naznačovat, že Scholz se možná chystá k větší obměně kabinetu. Kancléř totiž v kampani před parlamentními volbami v září 2021 prohlásil, že v jeho kabinetu bude poměr žen a mužů vyrovnaný. Se zachováním parity počítá i ministr hospodářství Robert Habeck z koaličních Zelených.

Scholz dosud vede kabinet se 16 ministry a ženy tvoří polovinu z nich. Po odchodu Lambrechtové a nástupu Pistoriuse se ale poměr změní ve prospěch mužů. V příštích měsících se navíc očekává odchod ministryně vnitra Nancy Faeserové, která by mohla vést sociální demokracii do podzimních regionálních voleb v Hesensku, kde dosud vládnou konzervativci. Za možného nástupce Faeserové média v minulosti zmiňovala právě Pistoriuse.

Lambrechtová je druhou ministryní, která opouští Scholzův kabinet od jeho nástupu k moci na konci roku 2021. Loni v dubnu rezignovala ministryně pro rodinu Anne Spiegelová, kterou nahradila Lisa Pausová. Důvodem tehdy byla kritika, že po předloňských ničivých záplavách na západě Německa Spiegelová odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla ministryní životního prostředí ve spolkové zemi Porýní-Falc, kterou přívalové deště a mohutné záplavy obzvlášť zasáhly.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz Boris Pistorius Německo

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy