S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.
"V tomto bodě panuje konsensus," uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se od země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.
Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.
The Kyiv Independent dnes s odvoláním na ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova uvedl, že Izrael napadené zemi přislíbil systém varování před útoky raket a dronů. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu dnes francouzské televizi LCI řekl, že to jeho země zváží. Zároveň ale dodal, že izraelské rozhodnutí bude v souladu s jeho národními zájmy a že pomoc Ukrajině přijde spíše v jiných oblastech. Tel Aviv zatím Kyjev podporuje především humanitárně.
Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou "znovu ohrožovat německé tanky". "Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku," řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.
Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.
Kyjev slibuje, že očekávané zbraně dlouhého dostřelu nepoužije k útokům na Rusko
Kyjev nepoužije přislíbené zbraně dlouhého dostřelu k útokům na Rusko, pouze na ruské jednotky na Ukrajině, řekl dnes podle agentury AFP novinářům ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. V pátek USA potvrdily, že součástí jejich nové pomoci Ukrajině budou také nově vyvinuté rakety GLSDB, které mají dolet až 150 kilometrů. Reznikov kromě toho varoval, že by Rusko mohlo zahájit tento měsíc rozsáhlou ofenzivu. Tu však podle ministra Ukrajina zvládne odrazit.
"Našim partnerům stále opakujeme, že se zavazujeme nepoužít zbraně dodané zahraničními spojenci proti ruskému území, ale pouze proti ruským jednotkám na dočasně okupovaných ukrajinských územích," sdělil Reznikov.
Západní spojenci dlouho váhali, zda Ukrajině zbraně dlouhého dostřelu dodají. Stály za tím obavy z hlubšího vtažení do války, pokud by Ukrajina tyto zbraně použila k útokům na Rusko. USA nakonec před několika měsíci poskytly Ukrajině raketomety HIMARS s dostřelem 80 kilometrů. Nově přislíbené rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z těchto systémů, jejich dosah téměř zdvojnásobí.
"V únoru očekáváme možnou ruskou ofenzivu. Je to jenom kvůli symbolice, není to logické z armádního hlediska. Protože ne všechny jejich (ruské) zdroje jsou připravené," řekl také podle agentury Reuters Reznikov. Ten už dříve uvedl, že Rusko by se mohlo uchýlit k rozsáhlejšímu útoku rok po svém vpádu na Ukrajinu. Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala loni 24. února.
Ukrajina má však podle šéfa resortu obrany k dispozici všechny prostředky k odražení takové ofenzivy. "Ne všechny západní zbraně dorazí včas, ale jsme připraveni. Máme zdroje a vytvořili jsme rezervy, které jsme schopni nasadit a které jsou schopny útok odrazit," podtrhl.
Reznikov také okomentoval šířící se spekulace, že by ho mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brzy nahradit. "Žádný úředník nesedí na své židli napořád. Člověk by měl být připraven, že tato etapa skončí," řekl podle portálu Meduza.
Server Ukrajinska pravda napsal, že Zelenskyj by mohl Reznikova vyměnit už příští týden. Ve funkci by současného ministra obrany zřejmě nahradil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, uvedl server.
V posledních týdnech skončilo kvůli korupčním skandálům, které se týkaly například předražených zakázek pro ukrajinskou armádu, ve svých funkcích několik úředníků resortu. Reznikov původně obvinění z korupce odmítal jako nepodložená, dnes ale podle AFP slíbil interní audity a prošetření kauz.
Související
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
válka na Ukrajině , Olaf Scholz , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák