Scholz: Zbraně ze Západu by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

"V tomto bodě panuje konsensus," uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se od země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.

Doporučené články

Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.

The Kyiv Independent dnes s odvoláním na ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova uvedl, že Izrael napadené zemi přislíbil systém varování před útoky raket a dronů. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu dnes francouzské televizi LCI řekl, že to jeho země zváží. Zároveň ale dodal, že izraelské rozhodnutí bude v souladu s jeho národními zájmy a že pomoc Ukrajině přijde spíše v jiných oblastech. Tel Aviv zatím Kyjev podporuje především humanitárně.

Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou "znovu ohrožovat německé tanky". "Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku," řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.

Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.

Kyjev slibuje, že očekávané zbraně dlouhého dostřelu nepoužije k útokům na Rusko

Kyjev nepoužije přislíbené zbraně dlouhého dostřelu k útokům na Rusko, pouze na ruské jednotky na Ukrajině, řekl dnes podle agentury AFP novinářům ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. V pátek USA potvrdily, že součástí jejich nové pomoci Ukrajině budou také nově vyvinuté rakety GLSDB, které mají dolet až 150 kilometrů. Reznikov kromě toho varoval, že by Rusko mohlo zahájit tento měsíc rozsáhlou ofenzivu. Tu však podle ministra Ukrajina zvládne odrazit.

"Našim partnerům stále opakujeme, že se zavazujeme nepoužít zbraně dodané zahraničními spojenci proti ruskému území, ale pouze proti ruským jednotkám na dočasně okupovaných ukrajinských územích," sdělil Reznikov.

Západní spojenci dlouho váhali, zda Ukrajině zbraně dlouhého dostřelu dodají. Stály za tím obavy z hlubšího vtažení do války, pokud by Ukrajina tyto zbraně použila k útokům na Rusko. USA nakonec před několika měsíci poskytly Ukrajině raketomety HIMARS s dostřelem 80 kilometrů. Nově přislíbené rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z těchto systémů, jejich dosah téměř zdvojnásobí.

"V únoru očekáváme možnou ruskou ofenzivu. Je to jenom kvůli symbolice, není to logické z armádního hlediska. Protože ne všechny jejich (ruské) zdroje jsou připravené," řekl také podle agentury Reuters Reznikov. Ten už dříve uvedl, že Rusko by se mohlo uchýlit k rozsáhlejšímu útoku rok po svém vpádu na Ukrajinu. Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala loni 24. února.

Ukrajina má však podle šéfa resortu obrany k dispozici všechny prostředky k odražení takové ofenzivy. "Ne všechny západní zbraně dorazí včas, ale jsme připraveni. Máme zdroje a vytvořili jsme rezervy, které jsme schopni nasadit a které jsou schopny útok odrazit," podtrhl.

Reznikov také okomentoval šířící se spekulace, že by ho mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brzy nahradit. "Žádný úředník nesedí na své židli napořád. Člověk by měl být připraven, že tato etapa skončí," řekl podle portálu Meduza.

Server Ukrajinska pravda napsal, že Zelenskyj by mohl Reznikova vyměnit už příští týden. Ve funkci by současného ministra obrany zřejmě nahradil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, uvedl server.

V posledních týdnech skončilo kvůli korupčním skandálům, které se týkaly například předražených zakázek pro ukrajinskou armádu, ve svých funkcích několik úředníků resortu. Reznikov původně obvinění z korupce odmítal jako nepodložená, dnes ale podle AFP slíbil interní audity a prošetření kauz.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Olaf Scholz Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy