Scholz: Zbraně ze Západu by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

"V tomto bodě panuje konsensus," uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se od země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.

Doporučené články

Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.

The Kyiv Independent dnes s odvoláním na ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova uvedl, že Izrael napadené zemi přislíbil systém varování před útoky raket a dronů. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu dnes francouzské televizi LCI řekl, že to jeho země zváží. Zároveň ale dodal, že izraelské rozhodnutí bude v souladu s jeho národními zájmy a že pomoc Ukrajině přijde spíše v jiných oblastech. Tel Aviv zatím Kyjev podporuje především humanitárně.

Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou "znovu ohrožovat německé tanky". "Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku," řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.

Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.

Kyjev slibuje, že očekávané zbraně dlouhého dostřelu nepoužije k útokům na Rusko

Kyjev nepoužije přislíbené zbraně dlouhého dostřelu k útokům na Rusko, pouze na ruské jednotky na Ukrajině, řekl dnes podle agentury AFP novinářům ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. V pátek USA potvrdily, že součástí jejich nové pomoci Ukrajině budou také nově vyvinuté rakety GLSDB, které mají dolet až 150 kilometrů. Reznikov kromě toho varoval, že by Rusko mohlo zahájit tento měsíc rozsáhlou ofenzivu. Tu však podle ministra Ukrajina zvládne odrazit.

"Našim partnerům stále opakujeme, že se zavazujeme nepoužít zbraně dodané zahraničními spojenci proti ruskému území, ale pouze proti ruským jednotkám na dočasně okupovaných ukrajinských územích," sdělil Reznikov.

Západní spojenci dlouho váhali, zda Ukrajině zbraně dlouhého dostřelu dodají. Stály za tím obavy z hlubšího vtažení do války, pokud by Ukrajina tyto zbraně použila k útokům na Rusko. USA nakonec před několika měsíci poskytly Ukrajině raketomety HIMARS s dostřelem 80 kilometrů. Nově přislíbené rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z těchto systémů, jejich dosah téměř zdvojnásobí.

"V únoru očekáváme možnou ruskou ofenzivu. Je to jenom kvůli symbolice, není to logické z armádního hlediska. Protože ne všechny jejich (ruské) zdroje jsou připravené," řekl také podle agentury Reuters Reznikov. Ten už dříve uvedl, že Rusko by se mohlo uchýlit k rozsáhlejšímu útoku rok po svém vpádu na Ukrajinu. Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala loni 24. února.

Ukrajina má však podle šéfa resortu obrany k dispozici všechny prostředky k odražení takové ofenzivy. "Ne všechny západní zbraně dorazí včas, ale jsme připraveni. Máme zdroje a vytvořili jsme rezervy, které jsme schopni nasadit a které jsou schopny útok odrazit," podtrhl.

Reznikov také okomentoval šířící se spekulace, že by ho mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brzy nahradit. "Žádný úředník nesedí na své židli napořád. Člověk by měl být připraven, že tato etapa skončí," řekl podle portálu Meduza.

Server Ukrajinska pravda napsal, že Zelenskyj by mohl Reznikova vyměnit už příští týden. Ve funkci by současného ministra obrany zřejmě nahradil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, uvedl server.

V posledních týdnech skončilo kvůli korupčním skandálům, které se týkaly například předražených zakázek pro ukrajinskou armádu, ve svých funkcích několik úředníků resortu. Reznikov původně obvinění z korupce odmítal jako nepodložená, dnes ale podle AFP slíbil interní audity a prošetření kauz.

Související

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.
Donald Trump

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Olaf Scholz Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

11. ledna 2026 20:56

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy