Scholz: Zbraně ze Západu by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

"V tomto bodě panuje konsensus," uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se od země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.

Doporučené články

Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.

The Kyiv Independent dnes s odvoláním na ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova uvedl, že Izrael napadené zemi přislíbil systém varování před útoky raket a dronů. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu dnes francouzské televizi LCI řekl, že to jeho země zváží. Zároveň ale dodal, že izraelské rozhodnutí bude v souladu s jeho národními zájmy a že pomoc Ukrajině přijde spíše v jiných oblastech. Tel Aviv zatím Kyjev podporuje především humanitárně.

Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou "znovu ohrožovat německé tanky". "Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku," řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.

Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.

Kyjev slibuje, že očekávané zbraně dlouhého dostřelu nepoužije k útokům na Rusko

Kyjev nepoužije přislíbené zbraně dlouhého dostřelu k útokům na Rusko, pouze na ruské jednotky na Ukrajině, řekl dnes podle agentury AFP novinářům ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. V pátek USA potvrdily, že součástí jejich nové pomoci Ukrajině budou také nově vyvinuté rakety GLSDB, které mají dolet až 150 kilometrů. Reznikov kromě toho varoval, že by Rusko mohlo zahájit tento měsíc rozsáhlou ofenzivu. Tu však podle ministra Ukrajina zvládne odrazit.

"Našim partnerům stále opakujeme, že se zavazujeme nepoužít zbraně dodané zahraničními spojenci proti ruskému území, ale pouze proti ruským jednotkám na dočasně okupovaných ukrajinských územích," sdělil Reznikov.

Západní spojenci dlouho váhali, zda Ukrajině zbraně dlouhého dostřelu dodají. Stály za tím obavy z hlubšího vtažení do války, pokud by Ukrajina tyto zbraně použila k útokům na Rusko. USA nakonec před několika měsíci poskytly Ukrajině raketomety HIMARS s dostřelem 80 kilometrů. Nově přislíbené rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z těchto systémů, jejich dosah téměř zdvojnásobí.

"V únoru očekáváme možnou ruskou ofenzivu. Je to jenom kvůli symbolice, není to logické z armádního hlediska. Protože ne všechny jejich (ruské) zdroje jsou připravené," řekl také podle agentury Reuters Reznikov. Ten už dříve uvedl, že Rusko by se mohlo uchýlit k rozsáhlejšímu útoku rok po svém vpádu na Ukrajinu. Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala loni 24. února.

Ukrajina má však podle šéfa resortu obrany k dispozici všechny prostředky k odražení takové ofenzivy. "Ne všechny západní zbraně dorazí včas, ale jsme připraveni. Máme zdroje a vytvořili jsme rezervy, které jsme schopni nasadit a které jsou schopny útok odrazit," podtrhl.

Reznikov také okomentoval šířící se spekulace, že by ho mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj brzy nahradit. "Žádný úředník nesedí na své židli napořád. Člověk by měl být připraven, že tato etapa skončí," řekl podle portálu Meduza.

Server Ukrajinska pravda napsal, že Zelenskyj by mohl Reznikova vyměnit už příští týden. Ve funkci by současného ministra obrany zřejmě nahradil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, uvedl server.

V posledních týdnech skončilo kvůli korupčním skandálům, které se týkaly například předražených zakázek pro ukrajinskou armádu, ve svých funkcích několik úředníků resortu. Reznikov původně obvinění z korupce odmítal jako nepodložená, dnes ale podle AFP slíbil interní audity a prošetření kauz.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Olaf Scholz Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy