Schůzka Putina s Trumpem je stoprocentní, prohlásil ruský poslanec. Naznačil, kdy k ní dojde

Sluckij prohlásil, že „lídři dvou největších mocností planety by spolu měli úzce spolupracovat“ a že přípravy na jejich schůzku už probíhají. Zdůraznil přitom, že musí jít o pečlivě připravené jednání bez „náhodných faktorů“.

Podle ruského politika je organizace setkání ve „vyspělé fázi“ a brzy by měly být oznámeny konkrétní detaily. Sluckij zároveň vyjádřil přesvědčení, že setkání přinese „konstruktivní důsledky“ především v otázkách Ukrajiny a Blízkého východu.

Spekulace o možné schůzce mezi Putinem a Trumpem sílí zejména v souvislosti s americkými prezidentskými volbami, v nichž Trump usiluje o návrat do Bílého domu. Jeho vstřícnější postoj k Rusku během předchozího mandátu vedl k očekáváním, že by případné znovuzvolení mohlo znamenat změnu amerického přístupu k válce na Ukrajině.

Sluckij naznačil, že by k setkání mohlo dojít v únoru nebo březnu, avšak vyzval k trpělivosti a prostoru pro řádnou přípravu. Západní analytici však zatím zůstávají skeptičtí ohledně toho, jaký vliv by taková schůzka mohla mít na aktuální geopolitickou situaci.

Trump už dříve oznámil, že jeho administrativa naplánovala schůzky týkající se Ukrajiny a Ruska, ale neposkytl žádné bližší podrobnosti. Podle serveru Meduza Trump novinářům na vojenské základně Joint Base Andrews v neděli řekl, že Spojené státy vedou jednání s různými stranami, včetně Ukrajiny a Ruska. Jeho slova ale zůstala neurčitá, protože neupřesnil, kdo přesně se jednání zúčastní, kdy a kde se uskuteční, ani jaké konkrétní body budou na programu.

Zatímco Trump hovoří o diplomatických kontaktech, žádná ze zúčastněných stran – ani Kyjev, ani Moskva – dosud oficiálně nepotvrdila, že by s jeho administrativou vedla jakákoli jednání o míru. Ukrajinská i ruská vláda se k této záležitosti nevyjádřily, což vyvolává otázky, nakolik jsou Trumpovy výroky podloženy reálnými diplomatickými kroky.

Nejde o první případ, kdy Trump naznačuje probíhající rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem. Již 31. ledna uvedl, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají „velmi vážné“ diskuse, ale ani tehdy nesdělil žádné další podrobnosti. Jeho výroky vyvolaly spekulace o tom, zda se americká diplomacie skutečně snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, nebo zda jde pouze o součást Trumpovy rétoriky, kterou se snaží posílit svou pozici na mezinárodní scéně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky na Trumpova slova reagoval varováním, že by bylo „velmi nebezpečné“, kdyby Ukrajina byla z případných jednání mezi USA a Ruskem vyloučena. V rozhovoru pro agenturu Associated Press 1. února zdůraznil, že jakákoli dohoda o ukončení války musí být dosažena pouze za účasti Ukrajiny. Podle něj by jakýkoli pokus vyjednávat bez přímé účasti Kyjeva mohl vést k jednostranným kompromisům, které by nebraly v úvahu zájmy Ukrajiny a jejího lidu.

Trumpova slova přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s vnitropolitickými neshodami ohledně další vojenské pomoci Ukrajině. Americký Kongres stále neodsouhlasil nový balík pomoci v hodnotě více než 60 miliard dolarů, přičemž republikánští zákonodárci, včetně Trumpových spojenců, požadují přísnější kontrolu nad financováním konfliktu. Opoziční demokraté a někteří republikáni však varují, že jakékoli zdržení pomoci může oslabit ukrajinskou obranu a posílit ruskou pozici na bojišti.

Moskva se k Trumpovým výrokům zatím nevyjádřila, ale ruský prezident Vladimir Putin v minulosti několikrát naznačil, že je ochoten jednat o míru, pokud Ukrajina přijme ruské podmínky, které zahrnují uznání ruské kontroly nad okupovanými územími. Ukrajina a její západní spojenci však takový scénář jednoznačně odmítají a trvají na tom, že mírové dohody musí respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.

Trump se v posledních měsících snaží prezentovat jako lídr, který dokáže přinést řešení konfliktu, ať už prostřednictvím přímých jednání, nebo tlakem na Ukrajinu a její spojence. Vzhledem k jeho opakovaným výrokům o nutnosti rychlého ukončení války a výhradám vůči rozsáhlé americké podpoře Kyjeva existují obavy, že by v případě návratu do Bílého domu mohl prosazovat politiku, která by více vyhovovala ruským zájmům.

Je však nejasné, do jaké míry mají jeho současné výroky skutečný diplomatický význam. Pokud by Trump skutečně inicioval tajná jednání, znamenalo by to zásadní změnu v přístupu USA ke konfliktu. Pokud se ale jednání ukážou jako neexistující nebo jen okrajová, mohlo by jít spíše o předvolební strategii, jejímž cílem je vykreslit Trumpa jako silného vyjednavače, který dokáže „ukončit válku“ lépe než současná Bidenova administrativa.

V příštích týdnech se ukáže, zda mají Trumpovy výroky reálný základ, nebo zda jde jen o rétorický manévr. Ukrajina i její spojenci budou bedlivě sledovat jakékoli signály naznačující, že by Spojené státy mohly přistoupit k zásadním změnám ve své politice vůči konfliktu. Pokud by se ukázalo, že Trumpova administrativa skutečně jedná s Ruskem bez konzultace s Kyjevem, mohlo by to zásadně ovlivnit vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy i širší dynamiku války.