Šéf NATO narazil. S Rutteho odmítnutím evropské soběstačnosti nesouhlasí Francie i odborníci

Rutte v pondělí v Evropském parlamentu označil myšlenku evropského pilíře za prázdné slovo a odmítl koncept společné evropské armády. Tyto výroky vyvolaly v Paříži vlnu nevole, protože Francie dlouhodobě prosazuje větší vojenskou autonomii kontinentu. K francouzskému postoji se v posledních letech začaly přiklánět i další země včetně Německa.

Francouzská reakce přichází v době, kdy nová americká obranná strategie potvrzuje záměr Washingtonu omezit svou angažovanost v Evropě. Dokument publikovaný minulý týden uvádí, že Evropa je ekonomicky i vojensky schopna čelit hrozbám z Ruska vlastními silami. Donald Trump již dříve přiměl evropské spojence k navýšení výdajů na obranu na úroveň pěti procent HDP.

Bývalá francouzská velvyslankyně při NATO Muriel Domenachová označila Rutteho přístup za zastaralý. Podle ní vyzdvihování evropské slabosti za účelem získání amerických záruk vysílá špatný signál směrem k Moskvě. Zdůraznila, že klást si otázku, zda se Evropa obejde bez USA, není v současné geopolitické situaci správné ani konstruktivní.

Ministryně pro ozbrojené síly Catherine Vautrinová v rozhlasovém rozhovoru potvrdila, že budování evropské síly v rámci Aliance je nevyhnutelné. Francouzská politická reprezentace se shoduje na tom, že kolektivní posílení evropských vojenských kapacit je jedinou cestou k udržení stability. Tento názor sdílejí i představitelé Finska, kteří v Davosu deklarovali schopnost kontinentu se bránit.

Napětí mezi Paříží a vedením NATO prohlubuje i spor o pojetí evropské obrany, který oživil komisař pro obranu Andrius Kubilius. Zatímco Rutte varuje před tříštěním sil, Francie argumentuje nutností strategické autonomie. Celý spor se odehrává na pozadí rostoucího tlaku na evropské obranné rozpočty a nejistoty ohledně budoucí role americké armády na kontinentu.

Rutteho slova o „snění“ Evropanů narazila na odpor i u odborníků, kteří poukazují na rozpor s oficiálními postoji Bílého domu. Americká administrativa totiž stále častěji dává najevo, že Evropa musí převzít hlavní odpovědnost za svou bezpečnost. Francie se v tomto kontextu snaží převzít roli lídra, který sjednotí unijní státy v otázce společných vojenských projektů.

Debata o budoucnosti NATO a roli Evropy bude pokračovat i v souvislosti se situací v Arktidě a Grónsku, kde Francie plánuje nasadit své jednotky. Rozpory mezi generálním tajemníkem a jednou z hlavních evropských mocností naznačují hlubší krizi v chápání budoucího směřování Aliance. Francie hodlá i nadále prosazovat transformaci NATO tak, aby evropské státy nebyly jen pasivními příjemci americké ochrany.