Šéf protiteroristické jednotky: Policie by měla mít možnost číst šifrovanou komunikaci

Diskuse o přístupu k zašifrovaným zprávám probíhají již dlouhou dobu, přičemž policie tvrdí, že přesun zločinců na tyto služby jim znemožňuje vyšetřování. Wegter upozornil, že se situace stává neudržitelnou, protože vyšetřovatelé ztrácejí schopnost vést efektivní vyšetřování.

Problém potvrzuje i zpráva Europolu z prosince 2024, která uvádí příklady teroristických skupin, včetně Islámského státu nebo neonacistů, které organizují své aktivity právě na šifrovaných platformách.

Wegter navrhuje, aby orgány činné v trestním řízení měly přístup ke zprávám a dalším informacím, jako jsou metadata (údaje o čase a poloze zpráv). To by se však mělo dít případ od případu a mělo by to být přísně regulováno, podobně jako tradiční odposlechy.

Podle něj je to jediný způsob, jak zajistit bezpečnost, aniž by se oslabilo celé šifrování. Věří, že tvůrci těchto systémů by měli být schopni vytvořit i klíč, který by pomáhal orgánům. Bartjan Wegter také argumentuje, že by se měla aktualizovat pravidla EU o uchovávání údajů, aby se stanovila minimální doba pro uchovávání dat.

Návrhy na přístup k datům se ale setkávají s ostrou kritikou ze strany ochránců soukromí a technických firem. Ty tvrdí, že prolomení šifrování by celý systém oslabilo a otevřelo by dveře pro zneužití ze strany hackerů nebo autoritářských vlád. Skupiny pro občanská práva a akademici varují, že by to narušilo bezpečnost a soukromí občanů.

Navíc i Evropský soudní dvůr v roce 2014 zrušil legislativu o uchovávání údajů, protože porušovala právo na soukromí. Ačkoliv se podle Wegtera myšlení soudu vyvinulo, mnoho lidí se stále staví proti zvýšenému dohledu. V nedávné veřejné konzultaci se k této problematice vyjádřilo asi pět tisíc lidí, z nichž mnozí byli anonymní a proti jakýmkoli změnám.