Německé parlamentní volby jsou za námi a znovu odhalily hluboké rozdělení země – nejen v rámci společnosti, ale i na geografické úrovni. Od sjednocení Německa v roce 1990 se volební mapa opakovaně vybarvuje podle historických hranic, přičemž bývalá Německá demokratická republika, svíraná desítky let komunistickou totalitou během studené války, zůstává politicky odlišná od západních částí země.
Ve východních spolkových zemích, tedy v Meklenbursku-Předním Pomořansku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku a Sasku, získaly výrazně vyšší podporu strany z okraje politického spektra oproti tradičním demokratickým uskupením. Alternativa pro Německo (AfD) ovládla téměř všechny volební okrsky, výjimkou zůstaly pouze Lipsko II, kde uspěla Levice (Die Linke), a jedna část Postupimi, kde zvítězila CDU.
Výrazné rozdělení Berlína je patrné dodnes. Zatímco ve východních čtvrtích dominovala Levice (Die Linke), v západních oblastech, které během studené války patřily k západnímu bloku pod ochranou USA, často s jasným náskokem vítězili křesťanští demokraté pod vedením Friedricha Merze.
Politické rozdělení Německa i jeho hlavního města stále kopíruje historickou hranici mezi západem a východem. Volební mapa tuto skutečnost potvrzuje, přičemž jen výjimečně se některé z tradičních demokratických stran neprosadily na západě země. Alternativa pro Německo si připsala těsné vítězství s méně než procentním náskokem v Kaiserslauternu na samém západě Německa a v Gelsenkirchenu poblíž Düsseldorfu.
Ačkoli například krajně levicová strana BSW nezaznamenala celostátní úspěch a do spolkového parlamentu se nakonec neprobojovala, právě ve východním Německu dosáhla výrazně lepších výsledků. Zatímco v ostatních částech země zůstala její podpora spíše marginální, na východě se pohybovala kolem 10 %. Naproti tomu v Bavorsku sotva překročila hranici 2 nebo 3 %.
Dědictví komunistické diktatury je na bývalé Německé demokratické republice stále zřetelně patrné – a to nejen v ekonomických ukazatelích, ale i na volebních mapách, které opakovaně reflektují hluboké rozdíly mezi východem a západem země.
Zatímco západní Německo, budované na kapitalistických principech, bylo dlouhodobě hospodářsky silnější, stabilnější a inovativnější, jeho východní soused čelil desetiletím centrálně plánovaného hospodářství, cenzury a omezené svobody. Tyto rozdíly se sice od sjednocení v roce 1990 postupně stírají, přesto v mnoha ohledech přetrvávají – a politická příslušnost voličů je toho jasným důkazem.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák