Německé parlamentní volby jsou za námi a znovu odhalily hluboké rozdělení země – nejen v rámci společnosti, ale i na geografické úrovni. Od sjednocení Německa v roce 1990 se volební mapa opakovaně vybarvuje podle historických hranic, přičemž bývalá Německá demokratická republika, svíraná desítky let komunistickou totalitou během studené války, zůstává politicky odlišná od západních částí země.
Ve východních spolkových zemích, tedy v Meklenbursku-Předním Pomořansku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku a Sasku, získaly výrazně vyšší podporu strany z okraje politického spektra oproti tradičním demokratickým uskupením. Alternativa pro Německo (AfD) ovládla téměř všechny volební okrsky, výjimkou zůstaly pouze Lipsko II, kde uspěla Levice (Die Linke), a jedna část Postupimi, kde zvítězila CDU.
Výrazné rozdělení Berlína je patrné dodnes. Zatímco ve východních čtvrtích dominovala Levice (Die Linke), v západních oblastech, které během studené války patřily k západnímu bloku pod ochranou USA, často s jasným náskokem vítězili křesťanští demokraté pod vedením Friedricha Merze.
Politické rozdělení Německa i jeho hlavního města stále kopíruje historickou hranici mezi západem a východem. Volební mapa tuto skutečnost potvrzuje, přičemž jen výjimečně se některé z tradičních demokratických stran neprosadily na západě země. Alternativa pro Německo si připsala těsné vítězství s méně než procentním náskokem v Kaiserslauternu na samém západě Německa a v Gelsenkirchenu poblíž Düsseldorfu.
Ačkoli například krajně levicová strana BSW nezaznamenala celostátní úspěch a do spolkového parlamentu se nakonec neprobojovala, právě ve východním Německu dosáhla výrazně lepších výsledků. Zatímco v ostatních částech země zůstala její podpora spíše marginální, na východě se pohybovala kolem 10 %. Naproti tomu v Bavorsku sotva překročila hranici 2 nebo 3 %.
Dědictví komunistické diktatury je na bývalé Německé demokratické republice stále zřetelně patrné – a to nejen v ekonomických ukazatelích, ale i na volebních mapách, které opakovaně reflektují hluboké rozdíly mezi východem a západem země.
Zatímco západní Německo, budované na kapitalistických principech, bylo dlouhodobě hospodářsky silnější, stabilnější a inovativnější, jeho východní soused čelil desetiletím centrálně plánovaného hospodářství, cenzury a omezené svobody. Tyto rozdíly se sice od sjednocení v roce 1990 postupně stírají, přesto v mnoha ohledech přetrvávají – a politická příslušnost voličů je toho jasným důkazem.
Související

Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce

AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Aktuálně se děje
včera

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
včera

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
včera

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
včera

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
včera

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
včera

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
včera

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
včera

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
včera

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
včera

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
včera

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
včera

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
včera

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
včera

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
včera

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
včera

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
20. července 2025 21:27

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
20. července 2025 21:04

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
20. července 2025 20:15

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
20. července 2025 19:00
Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.
Zdroj: Libor Novák