Sledujeme rozpad NATO? Aliancí otřásá Trump, Orbán i Slovensko

Napětí mezi západními a východoevropskými členy aliance bylo patrné již dříve, zejména kvůli obavám, že některé státy bývalého východního bloku mohou být náchylnější k ruskému vlivu. Po ruské invazi na Ukrajinu se situace ještě zhoršila, protože Maďarsko a nově i Slovensko jsou vnímány jako méně spolehlivé, uvedlo osm současných i bývalých představitelů NATO.

Nyní však roste obava z toho, že změna amerického postoje k Rusku pod Trumpovým vedením ohrožuje samotné jádro aliance. Pět z těchto činitelů potvrdilo, že v NATO panuje rostoucí nejistota ohledně sdílení informací s Washingtonem.

Nejistota se prohloubila poté, co USA údajně dočasně omezily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou ve snaze přimět Kyjev k jednání s Moskvou. Podle Julie Smithové, bývalé velvyslankyně USA při NATO, se nyní v kuloárech aliance vede řada debat o budoucnosti zpravodajské spolupráce.

Kanadský bezpečnostní analytik Daniel Stanton varoval, že v době, kdy by NATO potřebovalo více zpravodajských informací, jich může být naopak méně. Podle něj navíc aliance ztrácí jasnou shodu na tom, kdo je společný nepřítel, což vede k větší opatrnosti při sdílení citlivých dat.

Další obavy vyvolalo jmenování Tulsi Gabbardové do čela amerických zpravodajských služeb. Gabbardová v minulosti opakovala proruské narativy ohledně Ukrajiny i Sýrie a setkala se s bývalým syrským prezidentem Bašárem Asadem, který byl mezinárodně izolován kvůli použití chemických zbraní.

Napětí v alianci se zvyšuje i kvůli návrhům vyloučit Kanadu z prestižního zpravodajského sdružení Five Eyes, které sdružuje USA, Velkou Británii, Austrálii a Nový Zéland. O to usiluje například Trumpův poradce Peter Navarro.

Přestože zatím nedošlo k zásadnímu omezení výměny informací mezi spojenci, obavy z tohoto vývoje rostou. Jeden z vysokých představitelů NATO připustil, že po neúspěšném setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý týden panuje v alianci mnoho otázek.

Historicky nebylo sdílení informací mezi 32 členy NATO nikdy tak úzké jako mezi pěti státy sdruženými v rámci Five Eyes. Důvodem jsou obavy z úniků a riziko, že některé národní zpravodajské služby mohou být kompromitovány Ruskem.

Sdílení citlivých informací v NATO je řízeno národními vládami, které rozhodují, s kým budou data sdílet. Bývalý polský diplomat Robert Pszczel uvedl, že každá země je „vlastníkem svých informací“ a sama určuje, komu je zpřístupní.

Napětí panuje především vůči Maďarsku, jehož bezpečnostní služby jsou kvůli proruské orientaci premiéra Viktora Orbána vnímány jako nedůvěryhodné. Po vypuknutí války na Ukrajině došlo k omezení přístupu Budapešti ke klíčovým zpravodajským informacím. Podobné obavy se objevují i vůči Slovensku po návratu proruského premiéra Roberta Fica k moci.

Omezenou důvěru mají i další státy střední a východní Evropy. Podle bývalého bulharského vládního činitele například Sofie v současnosti nedostává všechny zpravodajské informace kvůli podezření, že v jejích klíčových bezpečnostních službách působí ruští agenti.

Situace ve sdílení informací v rámci NATO tak prochází zásadní zkouškou důvěry. Zatímco někteří činitelé tvrdí, že základní mechanismy zůstávají funkční, jiní varují, že pokračující změna americké politiky by mohla mít pro alianční zpravodajskou spolupráci dlouhodobé důsledky.