Slovenská sněmovna na mimořádné schůzi začala jednat o vyslovení nedůvěry vládě

Opozice návrh na vyslovení nedůvěry zdůvodnila tím, že vláda selhává při zvládání vážných krizí, ohrožuje tím obyvatele, což vede ke zvyšování napětí ve společnosti a k rostoucí nedůvěře obyvatel vůči institucím.

S iniciativou sesadit Hegerův kabinet přišla bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, během které SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič odešel z vlády. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.

"Tato vláda není schopna spořádaného vládnutí. Chaos je tak velký, že to nelze nevidět," zdůvodnil návrh na odvolání vlády šéf SaS a exministr hospodářství Richard Sulík. V souvislosti s migrační krizí kritizoval slovenskou vládu za to, že situace vyústila v zavedení hraničních kontrol ze strany Česka.

Heger v reakci varoval před zopakováním situace z roku 2011, kdy padla vláda pravého středu premiérky Ivety Radičové. Předčasné volby pak přesvědčivě vyhráli opoziční sociální demokraté (Směr-SD), kteří jsou v opozici i nyní. Heger v projevu také poukazoval na kauzy, které provázely dlouholeté vládnutí Směru-SD někdejšího premiéra Roberta Fica, včetně podezření ze zneužívání evropských fondů.

"Naše vláda není dokonalá, jsme ale vláda reforem a pomoci lidem v těžkých časech. Máme období čtyř velkých krizí," řekl Heger. Dodal, že při hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě rozhodnou hlasy SaS.

Heger se stal premiérem loni v dubnu, kdy ve funkci ministerského předsedy vystřídal svého stranického šéfa Matoviče. Odchod Matoviče z čela vlády si tehdy vymohla SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi.

Na vyslovení nedůvěry vládě je potřeba, aby návrh ve 150členné sněmovně podpořilo při hlasování alespoň 76 poslanců. V praxi to znamená, že pro odvolání Hegerova kabinetu by museli hlasovat téměř všichni opoziční a nezařazení poslanci. Dříve opozice neuspěla s návrhy odvolat ve sněmovně některé ministry; naposledy minulý týden přečkal pokus o vyslovení nedůvěry ministr vnitra Roman Mikulec. Pro odvolání kabinetu hodlá podle médií hlasovat i vládní poslanec Martin Borguľa, který žádá odchod Mikulce z funkce ministra vnitra. Borguľu letos na jaře policie obvinila z korupce.

Do rozpravy k návrhu vyslovit vládě nedůvěru se zatím přihlásila více než desítka poslanců. Dosud vystoupili kromě Sulíka hlavně členové vlády, kteří mají v rozpravě přednost před zákonodárci.

Původně čtyřčlenná vládní koalice vznikla po parlamentních volbách z konce února 2020. Volby skončily porážkou Směru-SD, který skončil v opozici.

Matovičova a následně Hegerova vláda čelily například dopadům epidemie nemoci covid-19 či války na Ukrajině, včetně energetické krize.

Minulý týden prezidentka Zuzana Čaputová kritizovala vládní koalici za způsob, jakým vládne. Varovala také před ohrožením demokracie a jako řešení pro případ, že by se nepodařilo zvrátit negativní trendy, označila vypsání nových voleb.

O předčasné volby dlouhodobě usiluje v zemi část opozice, a to hlavně Směr-SD a strana Hlas-SD, kterou po odchodu ze Směru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini. Obě tyto strany jsou pravidelně na čele průzkumů volebních preferencí. Z vládních stran od posledních voleb klesly preference hlavně OLaNO, Matovič se zase zařadil k nejméně populárním politikům.

Případné vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou automaticky nepovede v zemi k novým volbám. K tomu by bylo potřeba nejprve změnit ústavu a až pak schválit zkrácení volebního období parlamentu. Ve druhé polovině ledna bude v zemi z iniciativy opozice referendum o zavedení ústavních pravidel pro vypsání předčasných parlamentních voleb.