Slovensko chce otevřít hranici s Českem. Stávající situace nemůže pokračovat, řekl Heger

Nynější situace na česko-slovenské hranici nemůže pokračovat, benefitem schengenského prostoru, do kterého patří Česko i Slovensko, je volný pohyb. Před čtvrtečním jednáním s českým premiérem Petrem Fialou to dnes novinářům řekl předseda slovenské vlády Eduard Heger. Česko na konci září zavedlo kvůli stoupajícímu počtu migrantů kontroly na hranicích se Slovenskem, jejichž trvání pak prodloužilo.

"Věřím, že najdeme společnou dohodu. To, co se momentálně děje na česko-slovenské hranici, není standard a nepochybně nemůžeme takto dále pokračovat. O to více, že jsme země, které jsou součástí schengenského prostoru. Benefitem schengenského prostoru je to, že hranice mezi sebou nemáme, máme volný pohyb,“ uvedl Heger po jednání bezpečnostní rady státu, která se zabývala také migrací.

Podle oznámení úřadu české vlády se jednání premiérů v Praze zúčastní také ministři vnitra Roman Mikulec a Vít Rakušan i policejní prezidenti obou zemí.

Předseda slovenské vlády zopakoval dřívější postoj Bratislavy, že ve stávající migrační vlně, ve které je Slovensko pro migranty tranzitní zemí, je třeba posílit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu osob. V zajištění její ochrany vidí Heger nadále problémy, jako řešení označil posílení smíšených mezinárodních hlídek a větší angažovanost unijní pohraniční agentury Frontex. V říjnu Slovensko vyslalo 40 policistů do Maďarska na pomoc místním úřadů s ochranou schengenské hranice.

Čeští a slovenští představitelé se koncem října přeli o tom, zda české kontroly porušují schengenský kodex. Podle Mikulce Česko v souvislosti s předáváním migrantů porušuje readmisní dohodu mezi oběma zeměmi. Rakušan naopak trvá na tom, že prodloužení kontrol na hranicích je přesně v mezích mezinárodních pravidel a Česko kodex žádným způsobem neporušuje.

Slovenský policejní prezident Štefan Hamran ocenil slovenskou vládu za to, že nepodlehla tlaku na zavedení hraničních kontrol mezi Slovenskem a Maďarskem. Podle něj nebyly naplněny předpoklady pro kontroly pohybu lidí na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Před novináři také dodal, že uzavření 654 kilometrů dlouhé slovensko-maďarské hranice není možné personálně zajistit a že syrské migranty nelze vyhostit ani zadržovat.

Předseda slovenského parlamentu a vládního hnutí Jsme rodina Boris Kollár v diskusní relaci Rádia Expres naopak tvrdil, že Slovensko mělo v záležitosti hranic postupovat vůči Maďarsku stejně jako Česko a také Rakousko vůči Slovensku.

Související

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

hranice Eduard Heger (ministr SR) Slovensko

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy