Slovenský parlament jedná o zkrácení svého stávajícího volebního období

Slovenský parlament dnes začal jednat o zkrácení svého stávajícího volebního období a o termínu předčasných voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera. Poslanci rozhodli, že o termínu voleb budou hlasovat v úterý, tedy v poslední den ultimáta, který stanovila prezidentka Zuzana Čaputová. Koalice i opozice se liší v názoru, kdy by Slováci měli opět přistoupit k volebním urnám.

Dosluhující premiér Eduard Heger dříve řekl, že původní koalice, kterou loni opustila liberální strana Svoboda a Solidarita (SaS), podpoří konání voleb 30. září. Část opozice naopak požaduje volby už před letními měsíci a do sněmovny již předložila návrh, aby volby byly 27. května nebo 24. června. V řádném termínu by Slováci o novém složení sněmovny rozhodovali v únoru příštího roku.

Strany původní čtyřčlenné vládní koalice začaly jednat o nových volbách minulý týden poté, co Heger vzdal snahu o vytvoření nové většiny v nynější sněmovně. Ve středu parlament změnil ústavu tak, že poslanci nově mohou třípětinovou většinou schválit usnesení o zkrácení volebního období sněmovny a současně stanovit termín nových voleb.

Čaputová dříve řekla, že jmenuje úřednický kabinet, pokud do konce ledna nepadne rozhodnutí na nových volbách. Hegerova vláda po svém pádu sice zůstala v úřadu, z ústavy má ovšem jen omezené pravomoci a některá její rozhodnutí musí předem schválit hlava státu.

Nyní nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), hnutí Jsme rodina, SaS a strana Za lidi získaly ve volbách koncem února 2020 dohromady ústavní většinu ve sněmovně. Jejich vládnutí, které začalo krátce po propuknutí epidemie covidu-19 v zemi, provázely spory hlavně mezi SaS a šéfem OLaNO Igorem Matovičem. Matovič nejprve v roce 2021 rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení koaliční krize, po loňském pádu vlády svého stranického kolegy Hegera zase přišel o funkci ministra financí. SaS vládu opustila loni v září a pak vyvolala hlasování o nedůvěře už menšinovému kabinetu, které bylo pro vládu neúspěšné.

Podle sondáží by stávající vládní strany už nezískaly většinu ve sněmovně, a to ani s podporou SaS.

Nejvyšší preference v průzkumech veřejného mínění mají strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD v roce 2020 založil bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Směru-SD po jeho porážce v posledních volbách.

Slovenská opozice nezastává tak silné proevropské a proatlantické postoje jako nynější vláda. Například Fico se vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině, která od loňského února čelí vojenské invazi Ruska. Hlas-SD zase vystupoval proti schválení mezivládní dohody se Spojenými státy o obranné spolupráci.

Související

Více souvisejících

Slovensko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty

Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy