Souboj o křeslo generálního tajemníka NATO může mít nečekaného vítěze

Jens Stoltenberg možná zůstane generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) ještě další rok. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na jednoho z účastníků rozhovorů na toto téma a na nejmenovaného amerického představitele. NATO se snaží co nejdříve rozhodnout o budoucím vůdci aliance před summitem, který se koná v Litvě v polovině července. 
 

Stoltenbergovo funkční období bylo již prodlouženo a předpokládalo se, že odejde z pozice generálního tajemníka aliance v září po devíti letech služby. Podle zdroje z agentury Reuters má ale stále širokou podporu v NATO a je považován za efektivního a schopného vůdce aliance.

Nejmenovaný americký představitel uvedl, že administrativa prezidenta Joea Bidena se přiklonila k nápadu prodloužení Stoltenbergova mandátu o další rok. Zatím navíc není zcela jasné, zda v rámci aliance existuje široká shoda ohledně Stoltenbergova nástupce, uvedl zdroj.

Možnost, že Stoltenberg bude požádán o čtvrté funkční období, se zvýšila před blížícím se summitem NATO v litovském Vilniusu. Spojenci se obávají, že by projevení nejednoty mohlo oslabit schopnost NATO reagovat na ruskou válku na Ukrajině.

Stoltenberg v únoru oznámil, že nebude usilovat o další prodloužení svého funkčního období. Nicméně odmítl spekulovat o svých plánech v případě, že by členové NATO požádali o jeho setrvání. Na tiskové konferenci v sídle NATO v Bruselu trval na tom, že nemá žádné jiné plány a plánuje ukončit své funkční období na podzim.

V poslední době se přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit v září letošního roku dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.

Je ale nepravděpodobné, že by letos vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".

Dalším silným hráčem je Velká Británie, která by díky tomu mohla po brexitu opět uplatnit svou moc v rámci Evropy. Skandinávské státy mají sice mezi aliančními členy dobré vztahy, poslední lídři aliance ale pocházeli právě z těchto zemí, a Itálie a východoevropské národy mají v NATO spíše geografický význam. Panují ale i názory, že tajemník z pobaltské země by vyslal jasný signál Putinovi, že NATO by se dokázalo shromáždit na východní hranici, pokud by tímto směrem namířil ruské rakety. 

Posledním výrazným hráčem jsou Spojené státy, které se podle serveru obvykle bojů o politické vedení NATO neúčastní, protože tradičně zastávají jeden z nejvyšších vojenských postů v alianci. Vrchním velitelem evropských sil obvykle bývá americký generál. To, koho USA podpoří, ale má váhu v konečném rozhodnutí. 

I z toho důvodu se nyní živě spekuluje o tom, že vhodnou uchazečkou na pozici generální tajemnice by mohla být dánská premiérka Mette Frederiksenová. Washington totiž oznámil, že prezident Joe Biden bude Frederiksenovou hostit, což vyvolalo v sídle NATO debaty o tom, zda USA podpoří dánského zástupce do role, která je tradičně vyhrazena pro Evropana, ale podléhá požehnání Washingtonu.

Dánský vůdce podle Politica boduje hned v několika rovinách. Spojenci hledají politika s postavením předsedy vlády a vzhledem k tomu, že všichni předchozí šéfové NATO byli muži, existuje určitý tlak k nalezení ženské kandidátky. Zároveň je Dánsko vnímáno jako země preferující střední cesty, je například silný podporovatel Ukrajiny, ale nemá tak jestřábí metody, jako některé jiné země.

Na tom, že dánská premiérka je žhavou kandidátkou, se shodlo několik diplomatických zdrojů. "Řada větších spojenců ji skutečně považuje za seriózní," řekl jeden z diplomatů s tím, že Dánsko bylo v průběhu války na Ukrajině "poměrně solidní".

Ne vše ale hraje v její prospěch. Frederiksenová pochází ze země, která post lídra aliance zastávala teprve nedávno, bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen byl generálním tajemníkem NATO v letech 2009 až 2014. Dánsko navíc zaostává ve výdajích na obranu, což je problém, který by mohl být pro některé státy překážkou.

Nakonec i sama premiérka spekulace o možné kandidatuře bagatelizuje a minulý měsíc trvala na tom, že kandidátkou není. Kartami tak nakonec ale může zamíchat i úplně někdo jiný. Mezi nejdiskutovanější jména patří nizozemský premiér Mark Rutte, který nedávno naznačil, že by si brzy přál odejít z politiky. Ve hře je i Chrystia Freelandová, místopředsedkyně kanadské vlády, která je podle zdrojů Foreign Policy podporována Washingtonem, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.

Podle serveru jsou ale ve hře i další jména. Například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová a bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Všechny tyto ženy byly v médiích uváděny jako možné kandidátky, podle pozorovatelů NATO, s nimiž server hovořil, nejsou ale jejich jména v kuloárech zmiňována příliš často.

Britský ministr obrany Ben Wallace také projevil zájem Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka nahradit. "NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.

"NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.

V diplomatických kruzích je často zmiňována i Kallasová. Podle oslovených diplomatů ale může být problémem země, z níž pochází. "Na východě jsou spojenci, kteří se ptají, kdy a zda vůbec se kandidát z jejich regionu dostane ke kormidlu," řekl jeden z diplomatů s tím, že "brutální ruská invaze na Ukrajinu dokázala, že mnozí z nich jsou spolehliví a schopní." 

Při výběru nástupce Stoltenberga se nelze spoléhat ani na politickou funkci. Generální tajemníci NATO sice byli tradičně hlavami vlád nebo států, nejde ale o psané pravidlo a mnozí věří, že místopředseda vlády nebo ministr zahraničí by byl také přijatelnými lídry. 

Související

Více souvisejících

NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy