Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společné tiskové konference se španělským premiérem Pedrem Sánchezem řekl, že Ukrajina a Španělsko podepsaly společné prohlášení, které se stalo 21. dokumentem o podpoře členství Ukrajiny v NATO.
"Naše dnešní prohlášení je již 21. takovým dokumentem se členy Aliance, a to je většina. Počítáme s podporou Španělska na summitu Aliance ve Vilniusu a Ukrajina je přesvědčena, že existují všechny důvody pro rozšíření pozvání do členství v NATO," zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.
Společné prohlášení vedoucích představitelů Španělska a Ukrajiny uvádí, že Španělsko podporuje posílení partnerství NATO s Ukrajinou, zejména prostřednictvím vytvoření Rady Ukrajina-NATO jako platformy pro další posílení a rozšíření současné spolupráce s cílem usnadnit realizaci ukrajinské cesty k euroatlantické rodině v souladu s Bukurešťskou deklarací.
"Španělsko potvrzuje svou podporu politice otevřených dveří NATO v souladu se Strategickým konceptem NATO 2022 a deklarací summitu NATO v Madridu," uvádí se v dokumentu.
I americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová tvrdí, že členské státy se blíží ke kompromisu, který by mohl stanovit, jak Ukrajina vstoupí do aliance. Je přesvědčena, že členské státy se dohodnou na textu, který půjde nad rámec Bukurešťské deklarace z roku 2008. Ta uvádí, že Ukrajina vstoupí do NATO, ale nespecifikuje kdy a jak.
Ukrajina před nedávnem sama uvedla, že ví, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov.
Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.
"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."
Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.
Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.
Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Doplnila, že Ukrajina je pro NATO skvělým partnerem. "Je to země, která je partnerem od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Partnerství nabralo na síle, rozrostlo se do hloubky a zahrnuje téměř všechny instituce na Ukrajině," dodala.
Upozornila ale, že ne NATO, nýbrž spojenci poskytují Ukrajině "smrtící pomoc". "To, co nyní v NATO děláme, je zajistit, aby veškeré základní úsilí, které poskytujeme, včetně nevojenské pomoci, vedlo k plné interoperabilitě. To znamená, aby Ukrajina byla kompatibilní se standardy NATO," tvrdí.
Rozhodnutí o budoucím členství Ukrajiny padlo už v roce 2008 v Bukurešti. "Vedoucí představitelé na onom summitu v roce 2008 tedy toto rozhodnutí učinili. Byl to také jasný pocit, že Ukrajina bude potřebovat akční plán členství, aby uskutečnilo to, co ještě není. Co se ještě nestalo," uvedla.
Podstatnou součástí podle ní je, že Ukrajina musí odejít z války vítězně. "To je důvod, proč my všichni, spojenci, zajišťujeme, aby Ukrajina měla to, co k vítězství ve válce potřebuje. Lídři rozhodnou, jaké politické vztahy bude Ukrajina mít. Nejde o to, zda bude Ukrajina členem. Ukrajina bude členem, protože o tom už bylo rozhodnuto. Je to o tom, jak vyhrát válku a posílit vztahy s NATO," uvedla.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před nedávnem řekl, že Ukrajina se v posledních letech přiblížila členství v alianci. Vyzval také k vytvoření rámce pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po konci války.
Stoltenberg podle DW řekl, že panuje souhlas se vznikem rady NATO-Ukrajina, v níž by status Kyjeva byl rovnocenný s členskými státy aliance. "Všichni si uvědomujeme, že Ukrajina se v uplynulém desetiletí přiblížila NATO," řekl s tím, že dveře do aliance jsou otevřené a o členství Ukrajiny rozhodne jen ona sama společně s aliančními státy. "Rusko nemá veto," zdůraznil.
Očekávaný summit NATO v litevském Vilniusu se uskuteční ve dnech 11. a 12. července. K jeho hlavním tématům bude kromě potenciálního členství Ukrajiny v alianci patřit i pokračování vojenské podpory Kyjeva v rámci konfliktu se sousedním Ruskem.
Související
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
Ukrajina , NATO , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 4 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák