Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump

Trump své rozhořčení demonstroval na sociální síti Truth Social, kde si stěžoval, že spojenci nestáli při Spojených státech v době, kdy to potřebovaly. Konkrétně tím narážel na nedávný válečný konflikt v Íránu. Režim ve Washingtonu těžce nese, že evropské země odmítly poskytnout plnou součinnost při blízkovýchodních operacích a v některých případech dokonce omezily využívání tamních vojenských základen pro americké jednotky.

Prezidentův internetový příspěvek doprovázel grafický přehled, který detailně srovnával obranné rozpočty jednotlivých členů aliance. Z vizualizace jasně vyplynulo, že Spojené státy investují do kolektivní bezpečnosti mnohonásobně vyšší finanční částky než přední evropské mocnosti, mezi nimiž byly výslovně vyobrazeny Velká Británie a Francie. Trump dlouhodobě tlačí na to, aby Evropa převzala plnou odpovědnost za obranu svého vlastního kontinentu.

Tento setrvalý tlak z Washingtonu již přinesl určité výsledky, když se lídři členských států na loňském zasedání dohodli na ambiciózním plánu. Spojenci se zavázali zvýšit své výdaje na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu, přičemž tohoto cíle by měly všechny země dosáhnout nejpozději do roku 2035. Prozatím však Washington nepovažuje tyto sliby za dostatečné a již podnikl první kroky k redukci svých vlastních vojenských závazků na evropském kontinentu.

Zklamání americké administrativy potvrdil také tamní ministr zahraničí Marco Rubio. Při svém květnovém setkání s aliančními ministry zahraničních věcí zdůraznil, že rozporuplné postoje k operacím na Blízkém východě jsou v amerických vládních kruzích velmi podrobně dokumentovány. Podle jeho slov je naprosto nezbytné, aby se tato citlivá otázka stala jedním z hlavních bodů programu nadcházejícího červencového jednání.

Rubio zároveň předpověděl, že kvůli těmto hlubokým neshodám a geopolitickým změnám se setkání v Turecku zapíše do dějin. Summit, na kterém se sejdou představitelé všech dvaatřiceti členských zemí, označil za jeden z vůbec nejdůležitějších za celých 77 let existence této mezinárodní organizace. Napětí mezi USA a zbytkem aliance tak před začátkem jednání dosahuje vrcholu.

Plánovaný summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře ve dnech 7. a 8. července. Evropští političtí představitelé vyjadřují vážné obavy, zda se v případě potenciálního útoku ze strany Ruska budou moci i nadále spoléhat na americkou vojenskou pomoc. Nejistota ohledně budoucího kurzu Washingtonu tak staví evropské členy do velmi složité pozice.

Celá aliance byla založena v roce 1949 a po dlouhá desetiletí fungovala jako obranná síla pod vedením Spojených států. Byla jí připisována klíčová role při udržování stability v poválečné Evropě, úspěšném zadržování vlivu Sovětského svazu a upevňování pozice Washingtonu jako globální supervelmoci. Současné spory o reciprocitu a vojenské příspěvky však základy tohoto tradičního partnerství výrazně narušují.