Spousta slibů, málo závazků. Evropa po vyhroceném týdnu vstupuje do nové fáze, oči lídrů se upírají ke čtvrtku

Nedělní setkání, jehož se účastnili přední světoví lídři včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale bez účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, se odehrálo v honosných prostorách Lancaster House v Londýně. Klíčovým tématem byla nejistota ohledně toho, zda Spojené státy nadále stojí v čele západní obranné aliance. Evropská diplomacie zažila otřes poté, co se Trump v pátek v Bílém domě ostře pustil do Zelenského, čímž vyvolal pochyby o budoucím americkém závazku vůči Ukrajině. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dokonce naznačila, že USA už nejsou lídrem „svobodného světa“.

Britský premiér Keir Starmer, který summit svolal ještě před incidentem mezi Trumpem a Zelenským, prohlásil, že Evropa nyní musí převzít hlavní odpovědnost za obranu Ukrajiny před ruskou agresí. Naznačil tak, že se Evropa bude muset připravit na možnou redukci amerického angažmá v evropské bezpečnostní politice. Starmer se zároveň snaží zaujmout roli prostředníka mezi Evropou a Bílým domem. Spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Zelenským chce navrhnout mírový plán, který bude následně předložen Trumpovi – což je zásadní odklon od předchozího předpokladu, že Spojené státy budou v této otázce hrát vedoucí úlohu.

Jedním z klíčových bodů tohoto plánu je vytvoření mírových jednotek pod vedením Velké Británie a Francie, které by dohlížely na bezpečnost v klíčových oblastech Ukrajiny. Macron také předložil návrh na měsíční příměří, které by se vztahovalo na vzdušný, námořní a energetický sektor. Zatím však není jasné, které země se k této iniciativě připojí, a zda získá podporu USA.

Další zásadní otázkou je zvýšení evropských vojenských výdajů. Macron vyzval členské státy NATO, aby investovaly více do svých armád. Zdůraznil, že Rusko už tři roky vynakládá na obranu 10 % svého HDP, zatímco evropské země se stále pohybují hluboko pod touto hranicí. NATO má v současnosti stanovený cíl výdajů na obranu ve výši 2 % HDP ročně, ale většina evropských států této hranice nedosahuje. Francie se například pohybuje na úrovni 2,1 %. Macron proto navrhl využít prostředky z centrálních unijních fondů a hovořil o nutnosti najít prvních 200 miliard eur na investice do obrany.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při odjezdu ze summitu v Londýně prohlásila, že Evropa nyní musí „naléhavě přezbrojit“. Očekává se, že čtvrteční bruselské jednání bude zásadním momentem pro budoucnost evropské obrany, dosažení konsenzu ale nebude snadné. Například maďarský premiér Viktor Orbán je považován za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina a je otázkou, zda podpoří zvýšené výdaje na obranu zaměřené proti Rusku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte, který byl rovněž přítomen na londýnském summitu, uvedl, že některé země přislíbily navýšení vojenských rozpočtů, ale konkrétní částky ani státy zatím nebyly zveřejněny.

Zatímco evropské země se připravují na zásadní rozhodnutí, nad otázkou mírového plánu a budoucnosti Ukrajiny zůstává mnoho neznámých. Stále není jasné, jak přesně se Evropa chystá donutit Putina k vyjednávacímu stolu. Kreml už předem odmítl jakoukoli přítomnost jednotek NATO na Ukrajině a Putinovi spojenci v Rusku veřejně oslavují Trumpovy opakované útoky na Zelenského.

Zelenskyj v rozhovoru pro Sky News uvedl, že od pátečního incidentu mezi jeho administrativou a Bílým domem proběhla nějaká komunikace, která ale „nebyla na mé úrovni“. Rovněž zopakoval svůj slib, že pokud Ukrajina získá členství v NATO, rezignuje.

Mezitím se polský premiér Donald Tusk vyjádřil jasně: Evropa musí převzít odpovědnost za svou obranu. „Pět set milionů Evropanů žádá 300 milionů Američanů, aby je chránili před 140 miliony Rusů. Umíte počítat? Spolehněte se na sebe. Začněte počítat se sebou,“ prohlásil.

V nejbližších dnech se ukáže, zda Evropa skutečně dokáže převzít otěže vlastní bezpečnosti, nebo zda bude nadále závislá na amerických rozhodnutích.