Konflikt s Kosovem se vyhrocuje. Srbská armáda uvedla jednotky do stavu zvýšené pohotovosti

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu. Protestující kosovští Srbové dnes v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

"Srbský prezident nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly," sdělil v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. "Není důvod k panice, ale důvod ke znepokojení ano," citovala ho agentura Reuters. Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident Vučić vyslal ke hranicím s Kosovem.

"Situace je tam složitá," řekl Mojsilović v neděli večer v rozhovoru s televizí Pink cestou do města Raška na jihozápadě země, zhruba deset kilometrů od hranic s Kosovem. Žádá si podle něj "přítomnost srbské armády podél administrativní linie", což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem. Podle srbského ministerstva vnitra "všechny jednotky" přechází "okamžitě pod velení náčelníka generálního štábu".

"Je to právě Srbsko, ovlivněné Ruskem, které uvedlo svou armádu do stavu zvýšené pohotovosti a nařídilo postavit nové barikády, aby ospravedlnilo a ochránilo zločinecké skupiny...které terorizují srbské občany žijící v Kosovu," uvedl ve svém prohlášení kosovský ministr vnitra. Srbsko odmítá, že by mělo v úmyslu destabilizovat svého souseda. Říká, že chce jen chránit tamní srbskou komunitu. Jak k tomu uvedl srbský prezident, Srbsko bude „pokračovat v boji za mír a hledat kompromisní řešení“.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50.000 Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.

Kosovská vláda chce barikády odstranit a o součinnost žádá i misi Severoatlantické aliance KFOR. "Kosovo se nezapojí do dialogu se zločineckými skupinami a je třeba obnovit svobodu pohybu. Na žádné silnici by neměly být barikády," uvedla vláda v pondělním prohlášení. O umožnění svobody pohybu žádá i KFOR.

Dnes v Mitrovici nákladní automobily nově zablokovaly cesty spojující ve městě jeho část obývanou Srby s částí obývanou etnickými Albánci.

Krátce před odjezdem generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely. Situaci popisují jako boj, k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.

Kosovská média uvedla, že v oblasti střelby se nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra napadena. Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu ze "25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu". "Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám," uvedla v prohlášení.

Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je "na pokraji ozbrojeného konfliktu".

Související

Více souvisejících

Srbsko Armáda Srbsko Aleksandr Vučič (srbský prezident)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy