Startovaly z jiného místa, místo zbraní měly nádrže. Ruské Drony v Polsku nebyly omylem, tvrdí Sikorski

Nedávné narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony bylo záměrnou akcí, která měla za cíl otestovat spojence bez vyvolání války. Uvedl to polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na Varšavském bezpečnostním fóru, kde se sešli také ministři z Francie, Německa a Ukrajiny po uzavřených jednáních.

Sikorski prozradil, že drony pocházely z jednoho místa, které bylo odlišné od těch, jež mířily na Ukrajinu. Navíc se jednalo o odlišnou směs dronů. Všechny stroje byly neozbrojené, ale vybavené přídavnými palivovými nádržemi namísto bojových hlavic. To podle něj naznačuje, že záměrem bylo „otestovat nás, aniž by skutečně způsobili válku“.

Ministr pochválil spojeneckou reakci na incident. Vyjádřil přesvědčení, že Rusové udělali další chybu, když se domnívali, že se jim podaří Evropu rozdělit. Rusko prý očekávalo bázlivou reakci a požadavky na oslabení podpory Ukrajině. Místo toho se však stal pravý opak, což posílilo jednotu.

Spojené státy i západní zpravodajské služby se po incidentu, při kterém se ruské drony dostaly do Polska, nemohou shodnout na tom, zda šlo o úmysl, nebo o nehodu. Drony, které se dostaly do vzdušného prostoru členského státu NATO, totiž měly prozkoumat západní protivzdušnou obranu a otestovat reakci NATO.

Ať už byla akce Ruské federace úmyslná, nebo ne, ukazuje to podle CNN na rostoucí ochotu Kremlu provokovat NATO, a to i za cenu eskalace konfliktu. Ukrajina a Polsko jsou přesvědčeny, že incident byl úmyslný, což sdílí i několik dalších evropských států. Jednomyslný názor ale v rámci NATO chybí.

Podle jednoho z vysokých amerických armádních představitelů je šance, že Rusko vstoupilo do vzdušného prostoru NATO úmyslně, zhruba „50 na 50“. Bez jasných informací z Ruska je přitom téměř nemožné situaci s jistotou posoudit.

Zpravodajské služby si nejsou jisté, zda byl incident úmyslný, a to z několika důvodů. Letová dráha dronů, které se dostaly do Polska, by mohla naznačovat, že se ztratily a snažily se znovu získat signál GPS. To by mohlo být způsobeno ukrajinským rušením.

Mnoho dronů, které zabloudily do Polska, bylo navíc bez zbraní. To by mohlo naznačovat, že Rusko chtělo prozkoumat polskou protivzdušnou obranu, aniž by riskovalo ztráty na životech. Je ale známo, že Rusko posílá mnoho neozbrojených dronů také na Ukrajinu, aby zmátlo a vyčerpalo ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Ukrajinští představitelé potvrdili, že Kyjev během ruských útoků používá elektronické zbraně a rušičky, které mohou způsobit odchýlení dronů od naprogramované trasy. Zmínili však, že za více než tři roky války nebyly svědky tak velkých odchylek. Drony, které se dostaly do Polska, mohly být součástí masivního útoku, kdy je přirozené, že jich 19 nebo 20 může reagovat totožně. Například v posledních několika týdnech se objevily nejméně čtyři ruské útoky na Ukrajinu, které zahrnovaly více než 400 střel.

Někteří odborníci se domnívají, že ruské drony se do vzdušného prostoru Polska dostaly schválně, aby to vypadalo jako nehoda. Mohlo jít o způsob, jak otestovat obranyschopnost NATO a získat informace o tom, jak aliance reaguje a jaké trasy používá k dodávkám zbraní na Ukrajinu. Také by to mohlo vyvolat obavy mezi veřejností a narušit tak podporu války na Ukrajině.

I kdyby to ale byla nehoda, ukazuje to na větší ochotu Ruska riskovat náhodný úder na NATO, a to buď kvůli nedbalému plánování útoku, nebo nedostatečnému elektronickému obrannému systému. To by v konečném důsledku mohlo vést k nebezpečnému nedorozumění, které by mohlo vyústit v přímý konflikt.

Související

Polsko, ilustrační foto

Chýlí se polský zázrak ke konci? Trumpova politika nutí Varšavu přehodnocovat budoucnost

Po více než třiceti letech nepřetržitého růstu se Polsko ocitá na zásadní křižovatce. Země, která se po roce 1989 potýkala s hyperinflací a úpadkem průmyslu, dnes patří do elitního klubu ekonomik s hrubým domácím produktem přesahujícím bilion dolarů. Tento „polský zázrak“ je ovšem výsledkem globálního ekonomického systému, jehož stabilita se v posledních letech dramaticky zpochybňuje.
Ilustrační foto

Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží

Polsko, Maďarsko a Slovensko otevřeně vzdorují snahám o normalizaci obchodních vztahů, protože odmítají zrušit své jednostranné zákazy na dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. K tomuto vzdoru dochází právě ve chvíli, kdy v platnost vstoupila nová, revidovaná obchodní dohoda Evropské unie s Kyjevem. Tyto národní zákazy jsou v rozporu s pravidly jednotného trhu EU, která zakazují vnitrostátní obchodní překážky.

Více souvisejících

Polsko Radoslaw Sikorski

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy