Státy EU se shodly na desátém balíku sankcí proti Rusku

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. 

O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU.

Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.

"EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba," uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí.

Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem. Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.

Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.

Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Protiruské sankce se týkají energetiky, obchodu, dopravy i jednotlivců

Vybrané údaje o protiruských sankcích vyhlášených Evropskou unií (EU) kvůli ruské invazi na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli na desátém balíku sankcí proti Rusku v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun), oficiálně státy schválí nové sankce v sobotu; řazeno abecedně podle oborů):

Doprava:

- EU odepřela přístup na svá letiště všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety vzdušným prostorem EU. Týká se to i letadel, která jsou registrovaná mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla.

- Státy EU zakázaly vstup na území EU i ruským a běloruským silničním dopravcům a to i v případě přepravy zboží v tranzitu. Země EU však mohou udělit výjimky. EU také uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2800 plavidel. I zde je možnost výjimek.

- EU rovněž zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska.

Energetika

- Země EU zakázaly dovoz, nákup a transfer ropy a ropných produktů z Ruska. Embargo na dovoz ropy začalo platit v prosinci, embargo na ropné produkty vstoupilo v platnost tento měsíc.

- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie také od prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Od tohoto měsíce platí také strop na ropné produkty. U ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě je strop stanoven na 45 dolarů, u ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě na 100 dolarů.

- EU také zakázala plavidlům EU přepravovat ruskou surovou ropu a ropné produkty do třetích zemí, jakož i související poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování či finanční pomoci. Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.

- Unie také zcela zakázala od srpna dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně a také jakékoli investice do ruské energetiky.

Finance

- EU vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT ruské a běloruské banky, které tak nemohou získat cizí měnu (protože převod cizích měn mezi dvěma bankami má obvykle podobu převodu do zahraničí zahrnujícího zahraniční zprostředkovatelskou banku) ani převádět aktiva do zahraničí.

- EU také zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Cílem je omezit přístup ruské vlády a fyzických nebo právnických osob v Rusku k hotovosti v eurech a zabránit jim tak v obcházení sankcí. Sankce zasáhly 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožňují ruské elitě ukládat peníze v Evropě.

- EU také zakázala veškeré transakce s ruskou centrální bankou, které souvisejí se správou rezerv a aktiv této banky. Podle zdrojů EU je zmrazena více než polovina ruských rezerv. EU později doplnila ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.

Individuální sankce:

- I se započtením lidí, na které byly uvaleny sankce po ruské anexi Krymu v roce 2014, EU uplatňuje sankce celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Sankce se týkají hlavně zmrazení majetku i zákazu cest do EU. Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj, ať už pozemní, vzdušnou, nebo námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU.

- Na sankčním seznamu jsou například ruský prezident Vladimir Putin a jeho dvě dcery, ministr zahraničí Sergej Lavrov, bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, oligarchové spojení s Kremlem, například Roman Abramovič, poslanci ruské Státní dumy, gubernátoři, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil, přední podnikatelé, představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny nebo velitelé spojení s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu.

- Nově se na sankčním seznamu objeví lidé, kteří jsou zapojeni do šíření ruské propagandy, do výroby íránských dronů používaných na ukrajinském bojišti nebo do zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.

Média:

- Evropská unie pozastavila v EU vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace. Omezující opatření vůči společnostem Sputnik a Russia Today (společně s jejich dceřinými společnostmi, jako je RT English, RT Germany, RT France a RT Spanish) platí od března 2022. Omezení týkající se ostatních subjektů byla zavedena od června 2022 (Rossiya RTR / RTR Planeta, Rossiya 24 / Russia 24 a TV Centre International) a od prosince 2022 (Rossiya 1, NTV/NTV Mir, REN TV a Pervyi Kanal). Vztahují se na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.

Obchod:

- V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou prodávat určité výrobky do Ruska (omezení vývozu) a že ruským subjektům není dovoleno prodávat určité výrobky do EU (omezení dovozu).

- EU se například shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska, zakázala také vývoz luxusního zboží včetně aut. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Do Evropy se nesmí také dovážet ruská ocel, železo nebo zlato, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Ruska po energiích. Zákaz dovozu se vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující. Zakázán je také například dovoz ruského dřeva.

Obrana

- Sada postihů omezila export materiálů, technologií a zbraní všeho druhu využitelných pro vojenské účely. Rusko tak má například problémy s dovozem polovodičů a dalších klíčových komponentů. Kvůli nedostatku potřebných polovodič byla například zastavena výroba hypersonických balistických raket. Potrestáno bylo zákazem exportu i importu z nebo do EU devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti Ukrajině.

Související

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Více souvisejících

válka na Ukrajině protiruské sankce Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 1 hodinou

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí

Rusko dalo Izraeli jasně najevo, že Írán "nechce eskalaci" napětí v regionu Blízkého východu. Uvedl to v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na noční útoky v Íránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy