Státy EU se shodly na desátém balíku sankcí proti Rusku

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. 

Deník Shopaholičky

O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU.

Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.

"EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba," uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí.

Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem. Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.

Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.

Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Protiruské sankce se týkají energetiky, obchodu, dopravy i jednotlivců

Vybrané údaje o protiruských sankcích vyhlášených Evropskou unií (EU) kvůli ruské invazi na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli na desátém balíku sankcí proti Rusku v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun), oficiálně státy schválí nové sankce v sobotu; řazeno abecedně podle oborů):

Doprava:

- EU odepřela přístup na svá letiště všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety vzdušným prostorem EU. Týká se to i letadel, která jsou registrovaná mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla.

- Státy EU zakázaly vstup na území EU i ruským a běloruským silničním dopravcům a to i v případě přepravy zboží v tranzitu. Země EU však mohou udělit výjimky. EU také uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2800 plavidel. I zde je možnost výjimek.

- EU rovněž zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska.

Energetika

- Země EU zakázaly dovoz, nákup a transfer ropy a ropných produktů z Ruska. Embargo na dovoz ropy začalo platit v prosinci, embargo na ropné produkty vstoupilo v platnost tento měsíc.

- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie také od prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Od tohoto měsíce platí také strop na ropné produkty. U ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě je strop stanoven na 45 dolarů, u ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě na 100 dolarů.

- EU také zakázala plavidlům EU přepravovat ruskou surovou ropu a ropné produkty do třetích zemí, jakož i související poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování či finanční pomoci. Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.

- Unie také zcela zakázala od srpna dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně a také jakékoli investice do ruské energetiky.

Finance

- EU vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT ruské a běloruské banky, které tak nemohou získat cizí měnu (protože převod cizích měn mezi dvěma bankami má obvykle podobu převodu do zahraničí zahrnujícího zahraniční zprostředkovatelskou banku) ani převádět aktiva do zahraničí.

- EU také zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Cílem je omezit přístup ruské vlády a fyzických nebo právnických osob v Rusku k hotovosti v eurech a zabránit jim tak v obcházení sankcí. Sankce zasáhly 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožňují ruské elitě ukládat peníze v Evropě.

- EU také zakázala veškeré transakce s ruskou centrální bankou, které souvisejí se správou rezerv a aktiv této banky. Podle zdrojů EU je zmrazena více než polovina ruských rezerv. EU později doplnila ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.

Individuální sankce:

- I se započtením lidí, na které byly uvaleny sankce po ruské anexi Krymu v roce 2014, EU uplatňuje sankce celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Sankce se týkají hlavně zmrazení majetku i zákazu cest do EU. Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj, ať už pozemní, vzdušnou, nebo námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU.

- Na sankčním seznamu jsou například ruský prezident Vladimir Putin a jeho dvě dcery, ministr zahraničí Sergej Lavrov, bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, oligarchové spojení s Kremlem, například Roman Abramovič, poslanci ruské Státní dumy, gubernátoři, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil, přední podnikatelé, představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny nebo velitelé spojení s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu.

- Nově se na sankčním seznamu objeví lidé, kteří jsou zapojeni do šíření ruské propagandy, do výroby íránských dronů používaných na ukrajinském bojišti nebo do zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.

Média:

- Evropská unie pozastavila v EU vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace. Omezující opatření vůči společnostem Sputnik a Russia Today (společně s jejich dceřinými společnostmi, jako je RT English, RT Germany, RT France a RT Spanish) platí od března 2022. Omezení týkající se ostatních subjektů byla zavedena od června 2022 (Rossiya RTR / RTR Planeta, Rossiya 24 / Russia 24 a TV Centre International) a od prosince 2022 (Rossiya 1, NTV/NTV Mir, REN TV a Pervyi Kanal). Vztahují se na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.

Obchod:

- V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou prodávat určité výrobky do Ruska (omezení vývozu) a že ruským subjektům není dovoleno prodávat určité výrobky do EU (omezení dovozu).

- EU se například shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska, zakázala také vývoz luxusního zboží včetně aut. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Do Evropy se nesmí také dovážet ruská ocel, železo nebo zlato, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Ruska po energiích. Zákaz dovozu se vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující. Zakázán je také například dovoz ruského dřeva.

Obrana

- Sada postihů omezila export materiálů, technologií a zbraní všeho druhu využitelných pro vojenské účely. Rusko tak má například problémy s dovozem polovodičů a dalších klíčových komponentů. Kvůli nedostatku potřebných polovodič byla například zastavena výroba hypersonických balistických raket. Potrestáno bylo zákazem exportu i importu z nebo do EU devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti Ukrajině.

Deník Shopaholičky

Související

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Více souvisejících

válka na Ukrajině protiruské sankce Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 1 hodinou

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

Na Štědrý den půjde nakoupit i letos. Jeden z řetězců ale bude pokračovat v tradici

Česko odpočítává první dny letošního prosince, během kterého se obchody znovu podřídí zákonu a během vybraných svátků zůstanou uzavřené. Na Štědrý den ale ještě na mnoha místech nakoupíte. Jeden z řetězců nicméně nechá prodejny ve středu 24. prosince uzavřené.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy