Státy EU se shodly na desátém balíku sankcí proti Rusku

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. 

O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU.

Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.

"EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba," uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí.

Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem. Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.

Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.

Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Protiruské sankce se týkají energetiky, obchodu, dopravy i jednotlivců

Vybrané údaje o protiruských sankcích vyhlášených Evropskou unií (EU) kvůli ruské invazi na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli na desátém balíku sankcí proti Rusku v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun), oficiálně státy schválí nové sankce v sobotu; řazeno abecedně podle oborů):

Doprava:

- EU odepřela přístup na svá letiště všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety vzdušným prostorem EU. Týká se to i letadel, která jsou registrovaná mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla.

- Státy EU zakázaly vstup na území EU i ruským a běloruským silničním dopravcům a to i v případě přepravy zboží v tranzitu. Země EU však mohou udělit výjimky. EU také uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2800 plavidel. I zde je možnost výjimek.

- EU rovněž zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska.

Energetika

- Země EU zakázaly dovoz, nákup a transfer ropy a ropných produktů z Ruska. Embargo na dovoz ropy začalo platit v prosinci, embargo na ropné produkty vstoupilo v platnost tento měsíc.

- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie také od prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Od tohoto měsíce platí také strop na ropné produkty. U ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě je strop stanoven na 45 dolarů, u ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě na 100 dolarů.

- EU také zakázala plavidlům EU přepravovat ruskou surovou ropu a ropné produkty do třetích zemí, jakož i související poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování či finanční pomoci. Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.

- Unie také zcela zakázala od srpna dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně a také jakékoli investice do ruské energetiky.

Finance

- EU vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT ruské a běloruské banky, které tak nemohou získat cizí měnu (protože převod cizích měn mezi dvěma bankami má obvykle podobu převodu do zahraničí zahrnujícího zahraniční zprostředkovatelskou banku) ani převádět aktiva do zahraničí.

- EU také zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Cílem je omezit přístup ruské vlády a fyzických nebo právnických osob v Rusku k hotovosti v eurech a zabránit jim tak v obcházení sankcí. Sankce zasáhly 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožňují ruské elitě ukládat peníze v Evropě.

- EU také zakázala veškeré transakce s ruskou centrální bankou, které souvisejí se správou rezerv a aktiv této banky. Podle zdrojů EU je zmrazena více než polovina ruských rezerv. EU později doplnila ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.

Individuální sankce:

- I se započtením lidí, na které byly uvaleny sankce po ruské anexi Krymu v roce 2014, EU uplatňuje sankce celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Sankce se týkají hlavně zmrazení majetku i zákazu cest do EU. Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj, ať už pozemní, vzdušnou, nebo námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU.

- Na sankčním seznamu jsou například ruský prezident Vladimir Putin a jeho dvě dcery, ministr zahraničí Sergej Lavrov, bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, oligarchové spojení s Kremlem, například Roman Abramovič, poslanci ruské Státní dumy, gubernátoři, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil, přední podnikatelé, představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny nebo velitelé spojení s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu.

- Nově se na sankčním seznamu objeví lidé, kteří jsou zapojeni do šíření ruské propagandy, do výroby íránských dronů používaných na ukrajinském bojišti nebo do zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.

Média:

- Evropská unie pozastavila v EU vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace. Omezující opatření vůči společnostem Sputnik a Russia Today (společně s jejich dceřinými společnostmi, jako je RT English, RT Germany, RT France a RT Spanish) platí od března 2022. Omezení týkající se ostatních subjektů byla zavedena od června 2022 (Rossiya RTR / RTR Planeta, Rossiya 24 / Russia 24 a TV Centre International) a od prosince 2022 (Rossiya 1, NTV/NTV Mir, REN TV a Pervyi Kanal). Vztahují se na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.

Obchod:

- V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou prodávat určité výrobky do Ruska (omezení vývozu) a že ruským subjektům není dovoleno prodávat určité výrobky do EU (omezení dovozu).

- EU se například shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska, zakázala také vývoz luxusního zboží včetně aut. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Do Evropy se nesmí také dovážet ruská ocel, železo nebo zlato, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Ruska po energiích. Zákaz dovozu se vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující. Zakázán je také například dovoz ruského dřeva.

Obrana

- Sada postihů omezila export materiálů, technologií a zbraní všeho druhu využitelných pro vojenské účely. Rusko tak má například problémy s dovozem polovodičů a dalších klíčových komponentů. Kvůli nedostatku potřebných polovodič byla například zastavena výroba hypersonických balistických raket. Potrestáno bylo zákazem exportu i importu z nebo do EU devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti Ukrajině.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Více souvisejících

válka na Ukrajině protiruské sankce Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

před 1 hodinou

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

před 3 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 7 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 7 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 8 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 11 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 12 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 13 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 14 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy