Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU.
Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.
"EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba," uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí.
Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem. Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.
Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.
Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.
Protiruské sankce se týkají energetiky, obchodu, dopravy i jednotlivců
Vybrané údaje o protiruských sankcích vyhlášených Evropskou unií (EU) kvůli ruské invazi na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli na desátém balíku sankcí proti Rusku v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun), oficiálně státy schválí nové sankce v sobotu; řazeno abecedně podle oborů):
Doprava:
- EU odepřela přístup na svá letiště všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety vzdušným prostorem EU. Týká se to i letadel, která jsou registrovaná mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla.
- Státy EU zakázaly vstup na území EU i ruským a běloruským silničním dopravcům a to i v případě přepravy zboží v tranzitu. Země EU však mohou udělit výjimky. EU také uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2800 plavidel. I zde je možnost výjimek.
- EU rovněž zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska.
Energetika
- Země EU zakázaly dovoz, nákup a transfer ropy a ropných produktů z Ruska. Embargo na dovoz ropy začalo platit v prosinci, embargo na ropné produkty vstoupilo v platnost tento měsíc.
- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie také od prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Od tohoto měsíce platí také strop na ropné produkty. U ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě je strop stanoven na 45 dolarů, u ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě na 100 dolarů.
- EU také zakázala plavidlům EU přepravovat ruskou surovou ropu a ropné produkty do třetích zemí, jakož i související poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování či finanční pomoci. Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.
- Unie také zcela zakázala od srpna dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně a také jakékoli investice do ruské energetiky.
Finance
- EU vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT ruské a běloruské banky, které tak nemohou získat cizí měnu (protože převod cizích měn mezi dvěma bankami má obvykle podobu převodu do zahraničí zahrnujícího zahraniční zprostředkovatelskou banku) ani převádět aktiva do zahraničí.
- EU také zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Cílem je omezit přístup ruské vlády a fyzických nebo právnických osob v Rusku k hotovosti v eurech a zabránit jim tak v obcházení sankcí. Sankce zasáhly 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožňují ruské elitě ukládat peníze v Evropě.
- EU také zakázala veškeré transakce s ruskou centrální bankou, které souvisejí se správou rezerv a aktiv této banky. Podle zdrojů EU je zmrazena více než polovina ruských rezerv. EU později doplnila ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.
Individuální sankce:
- I se započtením lidí, na které byly uvaleny sankce po ruské anexi Krymu v roce 2014, EU uplatňuje sankce celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Sankce se týkají hlavně zmrazení majetku i zákazu cest do EU. Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj, ať už pozemní, vzdušnou, nebo námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU.
- Na sankčním seznamu jsou například ruský prezident Vladimir Putin a jeho dvě dcery, ministr zahraničí Sergej Lavrov, bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, oligarchové spojení s Kremlem, například Roman Abramovič, poslanci ruské Státní dumy, gubernátoři, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil, přední podnikatelé, představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny nebo velitelé spojení s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu.
- Nově se na sankčním seznamu objeví lidé, kteří jsou zapojeni do šíření ruské propagandy, do výroby íránských dronů používaných na ukrajinském bojišti nebo do zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.
Média:
- Evropská unie pozastavila v EU vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace. Omezující opatření vůči společnostem Sputnik a Russia Today (společně s jejich dceřinými společnostmi, jako je RT English, RT Germany, RT France a RT Spanish) platí od března 2022. Omezení týkající se ostatních subjektů byla zavedena od června 2022 (Rossiya RTR / RTR Planeta, Rossiya 24 / Russia 24 a TV Centre International) a od prosince 2022 (Rossiya 1, NTV/NTV Mir, REN TV a Pervyi Kanal). Vztahují se na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.
Obchod:
- V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou prodávat určité výrobky do Ruska (omezení vývozu) a že ruským subjektům není dovoleno prodávat určité výrobky do EU (omezení dovozu).
- EU se například shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska, zakázala také vývoz luxusního zboží včetně aut. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Do Evropy se nesmí také dovážet ruská ocel, železo nebo zlato, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Ruska po energiích. Zákaz dovozu se vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující. Zakázán je také například dovoz ruského dřeva.
Obrana
- Sada postihů omezila export materiálů, technologií a zbraní všeho druhu využitelných pro vojenské účely. Rusko tak má například problémy s dovozem polovodičů a dalších klíčových komponentů. Kvůli nedostatku potřebných polovodič byla například zastavena výroba hypersonických balistických raket. Potrestáno bylo zákazem exportu i importu z nebo do EU devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti Ukrajině.
Související
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
válka na Ukrajině , protiruské sankce , Rusko , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák