Státy EU se shodly na desátém balíku sankcí proti Rusku

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. 

O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU.

Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.

"EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba," uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí.

Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem. Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.

Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.

Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Protiruské sankce se týkají energetiky, obchodu, dopravy i jednotlivců

Vybrané údaje o protiruských sankcích vyhlášených Evropskou unií (EU) kvůli ruské invazi na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli na desátém balíku sankcí proti Rusku v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun), oficiálně státy schválí nové sankce v sobotu; řazeno abecedně podle oborů):

Doprava:

- EU odepřela přístup na svá letiště všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety vzdušným prostorem EU. Týká se to i letadel, která jsou registrovaná mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla.

- Státy EU zakázaly vstup na území EU i ruským a běloruským silničním dopravcům a to i v případě přepravy zboží v tranzitu. Země EU však mohou udělit výjimky. EU také uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2800 plavidel. I zde je možnost výjimek.

- EU rovněž zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska.

Energetika

- Země EU zakázaly dovoz, nákup a transfer ropy a ropných produktů z Ruska. Embargo na dovoz ropy začalo platit v prosinci, embargo na ropné produkty vstoupilo v platnost tento měsíc.

- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie také od prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Od tohoto měsíce platí také strop na ropné produkty. U ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě je strop stanoven na 45 dolarů, u ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě na 100 dolarů.

- EU také zakázala plavidlům EU přepravovat ruskou surovou ropu a ropné produkty do třetích zemí, jakož i související poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování či finanční pomoci. Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.

- Unie také zcela zakázala od srpna dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně a také jakékoli investice do ruské energetiky.

Finance

- EU vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT ruské a běloruské banky, které tak nemohou získat cizí měnu (protože převod cizích měn mezi dvěma bankami má obvykle podobu převodu do zahraničí zahrnujícího zahraniční zprostředkovatelskou banku) ani převádět aktiva do zahraničí.

- EU také zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Cílem je omezit přístup ruské vlády a fyzických nebo právnických osob v Rusku k hotovosti v eurech a zabránit jim tak v obcházení sankcí. Sankce zasáhly 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožňují ruské elitě ukládat peníze v Evropě.

- EU také zakázala veškeré transakce s ruskou centrální bankou, které souvisejí se správou rezerv a aktiv této banky. Podle zdrojů EU je zmrazena více než polovina ruských rezerv. EU později doplnila ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.

Individuální sankce:

- I se započtením lidí, na které byly uvaleny sankce po ruské anexi Krymu v roce 2014, EU uplatňuje sankce celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Sankce se týkají hlavně zmrazení majetku i zákazu cest do EU. Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj, ať už pozemní, vzdušnou, nebo námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU.

- Na sankčním seznamu jsou například ruský prezident Vladimir Putin a jeho dvě dcery, ministr zahraničí Sergej Lavrov, bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, oligarchové spojení s Kremlem, například Roman Abramovič, poslanci ruské Státní dumy, gubernátoři, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil, přední podnikatelé, představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny nebo velitelé spojení s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu.

- Nově se na sankčním seznamu objeví lidé, kteří jsou zapojeni do šíření ruské propagandy, do výroby íránských dronů používaných na ukrajinském bojišti nebo do zavlečení ukrajinských dětí do Ruska.

Média:

- Evropská unie pozastavila v EU vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace. Omezující opatření vůči společnostem Sputnik a Russia Today (společně s jejich dceřinými společnostmi, jako je RT English, RT Germany, RT France a RT Spanish) platí od března 2022. Omezení týkající se ostatních subjektů byla zavedena od června 2022 (Rossiya RTR / RTR Planeta, Rossiya 24 / Russia 24 a TV Centre International) a od prosince 2022 (Rossiya 1, NTV/NTV Mir, REN TV a Pervyi Kanal). Vztahují se na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.

Obchod:

- V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou prodávat určité výrobky do Ruska (omezení vývozu) a že ruským subjektům není dovoleno prodávat určité výrobky do EU (omezení dovozu).

- EU se například shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska, zakázala také vývoz luxusního zboží včetně aut. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Do Evropy se nesmí také dovážet ruská ocel, železo nebo zlato, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Ruska po energiích. Zákaz dovozu se vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující. Zakázán je také například dovoz ruského dřeva.

Obrana

- Sada postihů omezila export materiálů, technologií a zbraní všeho druhu využitelných pro vojenské účely. Rusko tak má například problémy s dovozem polovodičů a dalších klíčových komponentů. Kvůli nedostatku potřebných polovodič byla například zastavena výroba hypersonických balistických raket. Potrestáno bylo zákazem exportu i importu z nebo do EU devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti Ukrajině.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině protiruské sankce Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy