Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

"NATO zmapovalo stávající kapacity v Alianci a identifikovalo systémy, které mohou být poskytnuty Ukrajině. Očekávám tedy, že brzy budou oznámeny další dodávky prostředků protivzdušné obrany Ukrajině," řekl Stoltenberg s tím, že to zveřejní jednotlivé státy.

"Vedle systémů Patriot jsou zde i další zbraně, které mohou spojenci poskytnout, včetně (francouzského systému) SAMP/T. Mnozí další, kteří nemají dostupné systémy (protivzdušné obrany), přislíbili finanční pomoc, aby mohly být pro Ukrajinu zakoupeny," citovala Stoltenberga agentura Reuters.

Rusko v uplynulých týdnech zintenzivnilo raketové a dronové útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Generální tajemník NATO na jednání ministrů zahraničních věcí zemí G7 na italském ostrově Capri dnes řekl, že Ukrajina urgentně potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu.

O prostředky protivzdušné obrany žádá i Zelenskyj, obzvláště naléhavě poté, co západní spojenci před necelými dvěma týdny pomohli Izraeli sestřelit téměř všech zhruba 150 raket a 170 dronů vypálených z Íránu v odvetě za předpokládaný izraelský nálet na íránský konzulát.

Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech, uvedl ve středu Zelenskyj.

Ve svém příspěvku na sociální síti Telegram prohlásil, že nedávný útok na Černihiv by se neuskutečnil, kdyby měla Ukrajina adekvátní vybavení pro vzdušnou obranu a pokud by bylo odhodlání světa k vzdoru proti ruskému teroru dostatečné.

Počet obětí středečního útoku na Černihiv stoupl na nejméně deset mrtvých a 20 zraněných. Gubernátor Černihivské oblasti Viačeslav Čaus uvedl, že probíhá záchranná operace a lidé jsou pod troskami.

Podle primátora Černihivu Olexandra Lomaka byl infrastrukturní objekt přímo zasažen útokem a těžce poškozena osmipatrová budova. Lomak také poznamenal, že ruské síly zesílily své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, i když budova zasažená útokem nesouvisela s výrobou energie.

Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o dodání sofistikovanějších systémů vzdušné obrany, aby mohla odrazit systematické ruské útoky na svou klíčovou infrastrukturu.

Město Černihiv se nachází asi 145 kilometrů severně od Kyjeva a před začátkem konfliktu v něm žilo přibližně 285 000 lidí. Černihivská oblast, která sousedí s Běloruskem, byla na začátku invaze částečně okupována. Po stažení ruských vojsk byla většinou ušetřena od rozsáhlých bojů. 

Zelenskyj už dříve tento týden uvedl, že Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety. 

Rusko více než tři týdny téměř neustále útočí na ukrajinskou energetickou síť, v důsledku čehož zůstaly bez dodávek elektrické energie miliony lidí. Trypilská tepelná elektrárna, která je jedním z největších dodavatelů energie v Kyjevské oblasti, zničil ruský raketový útok 11. dubna.

"Letělo tam 11 raket. Zničili jsme prvních sedm. Čtyři zničili Trypilskou, proč? Protože jsme měli nula raket," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro americkou stanici PBS. "Došly nám rakety na obranu Trypilské," řekl ukrajinský prezident.

Ukrajina je stále více frustrována zdržováním pomoci od jejích spojenců, konstatuje AFP. Kyjev přitom pravidelně upozorňuje na nedostatky ve své vzdušné obraně, kterou potřebuje k odvracení ruských útoků.

Zelenskyj poskytl rozhovor v době, kdy ukrajinská energetická síť čelí dalšímu tlaku po nočních bouřkách, kdy zůstaly tisíce lidí bez elektřiny. "V důsledku nepříznivého počasí zůstalo bez dodávek elektrické energie 173 obcí ve čtyřech oblastech," uvedlo v úterý ukrajinské ministerstvo energetiky.

Vlna ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterou Moskva spustila minulý měsíc, zapříčinila zničení většiny ukrajinských tepelných elektráren nebo jejich obsazení ruskými jednotkami.  

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

NATO Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy