Sturgeonová po více než osmi letech skončí v čele skotské vlády i SNP

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to dnes při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím "prvním ministrem" v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.

"Od prvních okamžiků na téhle pozici jsem věřila, že součástí dobrého úřadování by bylo vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému... V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď," prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra SNP a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.

Sturgeonová v posledních letech dál prosazuje osamostatnění Skotska v návaznosti na odchod Británie z Evropské unie, který skotští voliči v roce 2016 nepodpořili. Nové referendum však zatím neprosadila. Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže plebiscit o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.

V poslední době byla Sturgeonová pod tlakem nejen kvůli této porážce pro skotské nacionalisty. Potýkala se také s kontroverzí kolem transgenderové ženy odsouzené za znásilnění dvou žen před změnou pohlaví a umístěné do ženské věznice, média dále zmiňují kauzu půjčky od premiérčina manžela pro SNP.

Sturgeonová dnes řekla, že její rozhodnutí není reakcí na "krátkodobé tlaky", byť se může jevit jako nenadálé. "Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy," citovala ji zpravodajská společnost BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla "vydávat ze sebe této práci absolutně všechno".

"Aby bylo jasno, nečekám žádné fanfáry, ale jsem kromě politika taky člověk," řekla. "První ministr nemá nikdy volno. Obzvláště v dnešní době nemá prakticky žádné soukromí. I běžné věci, které většina lidí bere za samozřejmé, jako zajít si s přáteli na kávu nebo jít na procházku, se stávají velmi složitými," pokračovala.

Reportér BBC Philip Sim v reakci na její slova napsal, že jakkoli je ohlášená rezignace pro politickou veřejnost překvapením, z projevu bylo jasné, že Sturgeonová ke svému rozhodnutí nedospěla ze dne na den. Odstupující premiérka se ve svém vystoupení dotkla také obecnějšího stavu britské politiky a volala po větší míře racionality v debatách o věcech veřejných. Její krok vyvolal srovnání s novozélandskou političkou Jacindou Ardernovou, která minulý měsíc překvapivě oznámila odchod z čela vlády, kde působila více než pět let.

Sturgeonová odchází z funkce bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení SNP, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici.

Související

Nicola Sturgeonová

Otřes ve Skotsku: Nicola Sturgeonová se rozvádí

Bývalá první ministryně Skotska, Nicola Sturgeonová, oznámila rozvod se svým manželem Peterem Murrellem. Informaci zveřejnila prostřednictvím příspěvku na Instagramu, kde uvedla, že byli již delší dobu odloučeni a nyní se rozhodli svůj rozchod potvrdit veřejnosti. Sturgeonová zdůraznila, že k sobě stále chovají hlubokou úctu a péči, a zároveň oznámila, že k celé záležitosti nebudou poskytovat žádné další komentáře.

Více souvisejících

Nicola Sturgeonová (šéfka skotské SNP) Skotsko

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy