Sturgeonová po více než osmi letech skončí v čele skotské vlády i SNP

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to dnes při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím "prvním ministrem" v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.

"Od prvních okamžiků na téhle pozici jsem věřila, že součástí dobrého úřadování by bylo vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému... V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď," prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra SNP a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.

Sturgeonová v posledních letech dál prosazuje osamostatnění Skotska v návaznosti na odchod Británie z Evropské unie, který skotští voliči v roce 2016 nepodpořili. Nové referendum však zatím neprosadila. Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže plebiscit o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.

V poslední době byla Sturgeonová pod tlakem nejen kvůli této porážce pro skotské nacionalisty. Potýkala se také s kontroverzí kolem transgenderové ženy odsouzené za znásilnění dvou žen před změnou pohlaví a umístěné do ženské věznice, média dále zmiňují kauzu půjčky od premiérčina manžela pro SNP.

Sturgeonová dnes řekla, že její rozhodnutí není reakcí na "krátkodobé tlaky", byť se může jevit jako nenadálé. "Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy," citovala ji zpravodajská společnost BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla "vydávat ze sebe této práci absolutně všechno".

"Aby bylo jasno, nečekám žádné fanfáry, ale jsem kromě politika taky člověk," řekla. "První ministr nemá nikdy volno. Obzvláště v dnešní době nemá prakticky žádné soukromí. I běžné věci, které většina lidí bere za samozřejmé, jako zajít si s přáteli na kávu nebo jít na procházku, se stávají velmi složitými," pokračovala.

Reportér BBC Philip Sim v reakci na její slova napsal, že jakkoli je ohlášená rezignace pro politickou veřejnost překvapením, z projevu bylo jasné, že Sturgeonová ke svému rozhodnutí nedospěla ze dne na den. Odstupující premiérka se ve svém vystoupení dotkla také obecnějšího stavu britské politiky a volala po větší míře racionality v debatách o věcech veřejných. Její krok vyvolal srovnání s novozélandskou političkou Jacindou Ardernovou, která minulý měsíc překvapivě oznámila odchod z čela vlády, kde působila více než pět let.

Sturgeonová odchází z funkce bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení SNP, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici.

Související

Nicola Sturgeonová

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová se chystá odstoupit

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová se chystá odstoupit ze své funkce, kterou vykonává více než osm let, informovala dnes zpravodajská společnost BBC. Šéfka Skotské národní strany (SNP) by údajně mohla rezignaci oznámit na dnešní narychlo svolané tiskové konferenci v Edinburghu. Kdy přesně plánuje v premiérské funkci skončit, není jasné.

Více souvisejících

Nicola Sturgeonová (šéfka skotské SNP) Skotsko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Boris Jelcin

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

Američané se proti Číně musí dobře připravit. Případný brutální a drahý konflikt má změnit nová koncepce

Pokud někdy dojde k ozbrojenému konfliktu mezi americkou a čínskou armádou, Washington bude mít strategickou nevýhodu. Armáda Spojených států sice má ohromně silné letectvo a loďstvo, jenže vzdálenost, na kterých musí v Tichém oceánu fungovat, jsou obrovské. Mezi San Diegem na západním pobřežím USA a základnou Iwakuni na japonském území leží bezmála deset tisíc kilometrů zdánlivě nekonečné vodní plochy. Pomoct má nové koncepce, která ale čelí kruté realitě – válka mezi Čínou a USA by skončila brutálním krveprolitím, paralyzujícím obě armády. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ázerbájdžánská armáda

Ázerbájdžán v Karabachu údajně ovládl desítky pozic. Úřady přistoupily na příměří

Ázerbájdžán tvrdí, že jeho ozbrojené síly převzaly v Náhorním Karabachu kontrolu nad desítkami vojenských pozic, které měli dříve v rukou tamní arménští separatisté. Operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně, řekl prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Úřady Náhorního Karabachu následně přistoupily na příměří.

včera

včera

včera

traktor

Spor o ukrajinské plodiny sílí. Bulharsko zakazuje dovoz semen, Polsko hrozí dalším embargem

Spor o dovoz zemědělských plodin z Ukrajiny se vyostřuje. Zatímco Kyjev podá žalobu proti Polsku, Maďarsku a Slovensku za jejich rozhodnutí odmítnout ukončení zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, jak informoval server EuroZprávy.cz, bulharská vláda schválila dočasné zastavení dovozu slunečnicových semen. Polsko následně varovalo, že může zákaz dovozu ukrajinského obilí rozšířit na další ukrajinské zemědělské produkty.

včera

Scholz v OSN: Mír bez spravedlnosti se jmenuje diktát. Moskva si to musí konečně uvědomit

Německý kancléř Olaf Scholz na Valném shromáždění OSN podpořil v úterý mezinárodní snahy o ukončení války na Ukrajině. Zároveň však odmítl jakýkoli falešný mír, který by nebyl založen na principech spravedlnosti a svobody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy