Svět je stále brutálnější a Rusko nezná hranice. Agrese neskončí jen na Ukrajině, varuje Macron

„Chci věřit, že Spojené státy zůstanou na naší straně,“ prohlásil Macron. „Ale musíme být připraveni, pokud by to tak nebylo.“

Jeho projev reagoval na rostoucí obavy evropských voličů z krize na Ukrajině, bezpečnostní situace a obchodních vztahů mezi USA a Evropou. Po nedávném rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině a vyhrožovat zavedením cel na evropské zboží Macron usiluje o posílení evropské obranné autonomie.

„Mluvím k vám dnes večer, protože mezinárodní situace a její důsledky pro Evropu jsou zásadní,“ uvedl. „Válka na Ukrajině, která si vyžádala téměř milion mrtvých a zraněných, pokračuje se stejnou intenzitou. Náš spojenec, Spojené státy, změnil svůj postoj k této válce a poskytuje Ukrajině méně podpory, přičemž nechává otevřenou otázku, co bude dál.“

Macron označil současný svět za stále „brutálnější“ a varoval, že se nacházíme „v nové éře“, ve které by bylo „šílenstvím zůstat jen divákem v tomto světě plném nebezpečí“.

Zdůraznil, že Evropa musí nadále pomáhat Ukrajině „odporovat tak dlouho, dokud nebude schopna vyjednat pevný mír – nejen pro sebe, ale pro nás všechny“. V implicitní kritice Trumpovy politiky dodal, že „mír nemůže být dosažen za každou cenu“ a položil si otázku: „Kdo dnes může věřit, že by se Rusko zastavilo pouze na Ukrajině?“

Macron také oznámil, že je připraven diskutovat s evropskými partnery o rozšíření francouzského jaderného odstrašení na další státy kontinentu. Zároveň však zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí o použití jaderných sil zůstane výhradně v rukou francouzského prezidenta.

Podle něj by jakékoli evropské síly nasazené na Ukrajině neměly bojovat na frontové linii, ale mohly by sloužit k zajištění bezpečnosti v případě dosažení mírové dohody.

„Budoucnost Evropy by neměla být rozhodována ve Washingtonu nebo Moskvě,“ uvedl. „Hrozba z východu se vrací a nevinnost posledních třiceti let od pádu Berlínské zdi je pryč.“

Francouzský prezident se také dotkl obchodní politiky USA a varoval před možností cel na evropské zboží. Takový krok označil za „nepochopitelný, a to jak pro americkou ekonomiku, tak pro tu naši“. Zdůraznil, že Evropa bude muset reagovat, ale doufá, že Trumpa od podobného kroku odradí.

Dnes se v Bruselu koná obranný summit EU, kterého se osobně zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU budou diskutovat o výrazném navýšení evropských obranných výdajů v reakci na možný ústup Spojených států z podpory Ukrajiny a celkové oslabení transatlantických vztahů pod Trumpovým vedením. Evropská komise navrhuje půjčit si až 150 miliard eur na financování programu zbrojení členských států.

Jednotný postoj evropských zemí však není samozřejmostí. Maďarský premiér Viktor Orbán, který se s Macronem setkal na pracovní večeři v Elysejském paláci, je jedním z největších evropských spojenců Trumpa i ruského prezidenta Vladimira Putina. Orbán tento týden prohlásil, že „transatlantická propast“ ohledně Ukrajiny je již zjevná a že „někteří chtějí válku, zatímco jiní chtějí mír“.